Rimini – Tiberiův most (Ponte di Tiberio)
Turistické cíle • Technické zajímavosti • Most
Sedmdesát metrů dlouhý starořímský most v italském městě Rimini – správně nazývaný Augustův a Tiberiův - se právem může pyšnit titulem nejstaršího silničního mostu světa. Však také již za pár let oslaví pěkné kulatiny; na hladině řeky Marecchia se bude jeho obraz odrážet již neuvěřitelné dva tisíce let. A stotřicetitisícové město Rimini, které mají mnozí stále zafixováno pouze jako světoznámé letovisko na pobřeží Jaderského moře a které přitom bylo založeno již ve 3. století př. n. l., má tuto úžasnou památku dokonce ve svém znaku. Místní tuto stavbu přezdívají Ďáblův most, protože podle pověsti při dokončení každé části mostu se prý jiná jeho část zřítila. A tak když římskému císaři Tibériovi nepomohly modlitby a oběti bohům, požádal o pomoc padlého anděla. Ten si za odměnu vyžádal duši první živé bytosti, která po mostě přejde. Tiberius přes most poslal psa (zbabělec, věděl bych o mnoha typech lidí, které bych tam vypustil mnohem raději než jakoukoliv němou tvář), čímž ďábla přechytračil i patřičně na..., tedy rozhněval. Ten se pokusil most rozdupat, ale svůj bezchybný výtvor zničit nedokázal. Zůstaly však po něm – dodnes viditelné - stopy kozích paznehtů v kameni.
Stavba tohoto antického mostu byla zahájena v roce 14 – tedy za vlády císaře Augusta - a dokončena roku 20 nebo 21, kdy již vládl Tiberius. Most je postaven z bílého istrijského kamene a působí současně velmi střízlivým i ladně harmonickým dojmem. Tvoří jej pět kruhových oblouků, které se zvětšují směrem ke středu, kde je oblouk největší. A kromě otisku „čertovských kopýtek“ (zřejmě se jedná o stopy po úchytkách kladek, kterými se vytahovalo na most zboží z lodí, ale to už není tak lákavá představa) jej zdobí také kamenné desky s nápisy v latině. Říká se, že most nebyli schopni zničit ani ustupující Němci v průběhu II. světové války, To je ale opět pouhá pověst, to jen osvícený německý důstojník odmítnul vyhodit do vzduchu antickou památku a jeho nadřízení uznali, že by to bylo i celkem zbytečné (o pár desítek let později takový velitel v Mostaru chyběl). A tak je dnes most, který již v dávných dobách „spojoval“ Piacenzu a Popilii s Ravennou a Aquileií, nadále součástí silniční sítě s normálním městským provozem, s výjimkou těžkých vozidel, která sem mají zákaz vjezdu.
Pětiobloukový most na mohutných pilířích doplňují vlnolamy s ostruhami v úhlu k ose mostu, aby byla snížena síla nárazu vodního toku. Nedávné průzkumy také prokázaly, že celá struktura mostu spočívá na funkčním systému dřevěných - dokonale izolovaných - sloupů I díky tomu zřejmě Tiberiův most přežil neuvěřitelné množství katastrofických událostí, včetně zemětřesení, záplav i mnoha válek v období let 551 až 1944.
Zařazení do kategorií na Turistika.cz v tomto případě trošku pokulhává. Jedná se – samozřejmě – o velmi cennou antickou památku, mosty se však v této kategorii nevyskytují. Pro fotogalerii jsem použil oskenované fotografie 13 x 9 cm a ofocené pohlednice, které jsem zde pořídil při svých návštěvách v polovině I. desetiletí 21. století.