Ravenna - Náměstí (Piazza del Popolo)
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Náměstí
Centrem Ravenny je krásné náměstí del Popolo, vybudované v 15. století Benátčany. Možná proto připomíná slavné náměstí sv. Marka, které najdeme právě ve městě na laguně. I jeho název je pro Itálii obvyklý a dá se přeložit jako Náměstí lidu, tedy veřejné prostranství. V tomto případě je však vznik názvu náměstí celkem zajímavý. Po vyhlášení Italského království bylo totiž pojmenováno po velkém sjednotiteli, Vittorio Emanuelovi II. Současný název vznikl až po ústavním referendu (Tomio Okamura by měl radost) z roku 1946, kdy více než 88 % občanů Ravenny (nejvyšší podíl v celé Itálii) rozhodlo o upřednostnění republiky před monarchií.
Vybudování tohoto náměstí se stalo součástí velkých renovačních zásahů v srdci Ravenny za vlády Serenissima, tedy v letech 1470 až 1480. Velikost náměstí byla dána rozšířením prostoru podél břehu kanálu, kterým tehdy protékala řeka Padenna – tedy v místě dnešního paláce s cimbuřím – a do současnosti se nikterak nezměnila. Po vzoru náměstí sv. Marka v Benátkách zde byly v roce 1483 postaveny dva sloupy. Na vrcholu toho k paláci bližšímu byl umístěn benátský lev, na ten vzdálenější pak socha patrona města, sv. Apolináře. Když roku 1509 papež Julius II. Benátčanům Ravennu „sebral“, nechal nahradit lva sv. Marka sochou sv. Vitala. Základny obou sloupů zdobí panely, zobrazující znamení zvěrokruhu a květinové ornamenty.
Náměstí del Popolo je považováno za jedinečný harmonický prostor a původně vzniklo již ve 13. století. Do roku 1483 to však byla jen travnatá plocha. Dominantou náměstí je Palazzo Comunale neboli Palác cimbuří. Jeho současná podoba spojuje prvky, které sem byly umístěny v roce 1857 při příležitosti návštěvy papeže Pia IX., se stavbou zahájenou v roce 1681. S dalším benátským palácem je spojen nízkým širokým obloukem. Najdeme zde domy s gotickými oblouky z 15. století i starou kamennou kašnu. Na levé straně náměstí se nachází zmíněný Benátský palác. Je zajímavé, že Benátčané jej ve skutečnosti nepostavili a snad ani neobývali. Pět velkých oblouků terakotového podloubí spočívá na žulových sloupech s kompozitními hlavicemi s akantovými listy císaře Theodorika.
Náměstí je dnes součástí pěší zóny, přesto zde sídlí převážně různé významné firmy a instituce, například městská Radnice, policie nebo banka.