Rosicko-oslavanský revír - Důl Antonín
Turistické cíle • Důl, štola, šachta
Byl zaražen v roce 1846 a patřil k nejstarším zdejším důlním dílům. Tehdejší těžební společnost - Rohanovy těžební doly dosáhla zde v roce 1853 hloubky 338 m, což byla tehdy největší dosažená hloubka uhelného dolu v Rakousko-Uhersku. Těžba zde pokračovala až do roku 1992, kdy 18. února byl vytěžen poslední vůz uhlí ve zdejším Rosicko-oslavanském uhelném revíru. Celkově důl Anonín dosáhl hloubky 900,5 m a měl 7 pater. O rok později byla zbourána i ocelová věž dolu, která byla dlouhá desetiletí dominantou města Zbýšova.
V roce 1846 byl důl Antonín zaražen (první svislá jáma v revíru). V roce 1853 dosáhly Rahnovy zbýšovské doly hloubky 338 m, což tehdy byla největší hloubka Uhelných dolů v Rakousku. Ve stejném roce byla u dolu vybudována koksovna, která byla zastavena v roce 1913. Roku 1932 byl Důl Antonín Láska Boží zakoupen Západomoravskými elektrárnami pro Rosickou báňskou společnost a po té v roce 1935 došlo k fúzi společností revíru. Po r. 1969 podokončení centrální šachty Jindřich II zůstala šachta Antonín těžební jámou pro 2. patro, pro těžení z hloubky 180 m. Po ukončení těžby uhlí z Dolu Jindřich II bylo ještě rozhodnuto pokračovat s těžbou z Dolu Antonín, a to pro potřeby vlastního kotelního řádu. Dne 18. února 1992 byla těžba z dolu pro zápar ve stařinách ukončena. Toho dne byl vytěžen poslední vůz uhlí z rosicko-oslavanského uhelného revíru. 19. srpna byl proveden zásyp dolu hlušinou z odvalu Dolu Jindřich. Dne 7. září byl pak zásyp dokončen a uzavřen krycí deskou. Důl
Antonín byl hluboký 900,5 metrů a měl 7 pater. V průběhu likvidace těžby v revíru byla zbourána i železná věž dolu, která dlouhá desetiletí byla dominantou Zbýšova.
Turistická mapa KČT 1:50 000 č.83 Okolí Brna-Ivančicko