Chaty a chalupy Šumava
Mapa ŠumavaRozhledna na Poledníku
Turistické cíle • Technické zajímavosti • Rozhledna
Tato 37 metrů vysoká rozhledna na Poledníku (1315 m.n.m.) se nachází nedaleko od hranic s Německem (cca 1,2 km vzdušnou čarou) a nebýt pádu komunizmu v naší vlasti, těžko by pohledy z ní byly dopřány tak širokému spektru veřejnosti, jak je tomu v dnešní době. Nebyla totiž vystavěna pro libé turistické účely, nýbrž pro dobu poplatnou datu své výstavby (kolem r. 1970) a to k výzvědným, prostě k pozorování dění, co vše nekalého se děje u našich sousedů v Německu, stojícího tehdy na té nesprávné, tedy nepřátelské straně hranic.
Na rozhlednu a samozřejmě i do značné přilehlé části okolní Šumavy, mělo přístup jen pohraniční vojsko, což už naštěstí neplatí. I když jistá opatření v omezení pohybu zde ještě zůstala, ale ty nejdou až tak na vrub kdysi tak potíraného, nelegálního přechodu hranic, jako k samotné podstatě ochrany přírody, která paradoxně tím, že se zde po celá léta nemohla využívat turistika v jakékoli podobě, zůstala ve značné míře zachována ve své „panenské podobě“
Po revoluci byl objekt podstatně zeštíhlen možná víc jak o 50 %, (blíže o tom a historii objektu v internetovém odkazu v záhlaví úvodníku) došlo ke zbourání nevzhledných přístaveb a postupně (od r. 1998) bylo vše uzpůsobeno tomu, aby každý turista, jedno zda pěšky nebo na kole, se zde dobře cítil, případně i našel jisté zázemí v případě náhlé změny počasí. Zázemí v podobě ubytování sice zde nenajdete, vzhledem k vysokému stupni ochrany přírody, ale láhvové pivo (letos r. 2010 - Gambrinus) nebo kávu v kelímku ano. K jídlu se nabízela polévka česnečka a opékaná klobása. Ke klidné konzumaci nebo jen k pouhému posezení lze využít lavičky u stolů pod střechou i pod holým nebem.
Rozhledna na Poledníku má netypický způsob, jakým se lze dostat nahoru, u žádné jiné jsem se s něčím podobným nesetkal. Tuším sedm pater se jde po klasických schodech (227 ks), jaké jsou nám známé z našich starých „dobrých“ paneláků, tedy hodně široké schodiště, lomené v půli mezipatra. A závěrečný řebřík (asi 4 m vysoký) se také vymyká běžným zvykům , viděných v našich končinách, hlavně jeho strmost, ale dá se to zvládnout, soudím dle lidí přes šedesát let věku, jenž s námi byli na rozhledové plošině.
Vyhlídková plošina je taky věc zvláštní sama o sobě, asi jedna její čtvrtina má „dno“ (rošt) z čtverečkového materiálu o velikosti cca 5 x 5cm, než si toho všimnete, po čem se vlastně šlape, tak vám ani nepřijde, že máte pod sebou tak velkou „hloubku“. Ale kdo se v první řadě po výstupu nahoru zaměří na nabízenou krásu kolem, tak si toho opravdu ani nevšimne, leda bude na to upozorněn, jako já :-)).
Kdo se ale bude dívat, tam kde se má a proč vlastně lezl nahoru, tak uvidí Šumavu jako na dlani a podaří se mu spatřit i část pohoří Dachstein v Rakousku, jisté zdroje měli to štěstí a byly na rozhledně v čase, kdy byly vidět i Alpy, takže je opravdu tady pro co jít.
V průběhu výstupu na první vyhlídkové plošině nás pěkné slečny odlehčí o 30 Kč, jako poplatek za vstup na rozhlednu, ale zároveň nám umožní se porozhlédnout i po výzdobě jednotlivých plošin, kde jsou vystaveny fragmenty ze železné opony, tak,jak byla nainstalována ve výše popsaných časech „studené války“, spatříte i mnoho fotografií z nedávné historie šumavského lesa, případně se pokocháte fotkami mnoha exemplářů (zvířecích i rostlinných) z bezprostředního okolí
Z Prášil po červené TZ je to na Poledník i se zacházkou k Prášilskému jezeru cca 9 km. Byť tento chodník zpočátku má povrch vhodný i pro cyklistiku, v závěru se hodně zhoršuje a proto tuto trasu kolařům nedoporučuji. K Prášilskému jezeru se s kolem lze dostat pohodlněji. Od parkoviště v Prášilech – Slunečná jet po žluté, kolem Jezerního potoka, pak odbočit na samotě Slunečná vpravo na zelenou TZ a dojet až po Liščí díry, zde odbočit také vpravo na červenou TZ. Na konci upravené makadamové cesty je třeba kola uzamknout a dojít pár desítek metrů k jezeru již pěšky.
Návrat k Liščím dírám a odbočení vpravo, jenž nás dovede až k rozhledně na Poledníku. V hodinách kolem poledne za hodně slunečného počasí je třeba brát v úvahu, že v úseku od „Lišek“ nahoru schází stinné partie lesa, naštěstí je aspoň zpočátku možnost se občerstvit v potůčcích kolem cesty. Taky je třeba občas dávat pozor cyklisty, sjíždějící z Poledníku.
Pro pěší existuje možnost použití jiné cesty k návratu do Prášil. Při vracení se zpátky z Poledníku na Polední horu (po cca 500m) nepokračovat po červené TZ, ale odbočit vpravo na v mapách přerušovanou zelenou. Je to sezónní chodník, v mapách bývá napsáno, že je otevřen od 1.7. do 30.9., realita na místě mluvila o 15.7, tak nevím. Po nějakém čase se od Frantova mostu napojíte na červenou TZ a po ní se sejde až do Prášil. Délka trasy je přibližně 9 km.
Ot. doba: v hlavní sezoně denně 10-18 hod., ve vedlejší víkedny 10-16 hod. Vstupné 30 Kč
Přidat do oblibených uživatelů
Šumava
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a Chalupy