Rtyně v Podkrkonoší - kostel sv. Jana Křtitele se zvonicí
Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel
Rtyně v Podkrkonoší - první písemná zpráva o Rtyni je datována rokem 1367, kdy ves patřila vízmburskému panství. Dominantu města tvoří Kostel sv. Jana Křtitele s dřevěnou zvonicí. Dřevěný Kostel sv. Jana Křtitele je připomínán roku 1350, v roce 1421 byl Slezany vypálen a po husitských válkách opraven. V roce 1679 byl kněžnou Piccolomini postaven kostel v současné podobě, roku 1768 byl přistavěn chór. Stavba sousední dřevěné zvonice proběhla pravděpodobně mezi lety 1592 až 1594. V základech se jedná o dvanáctibokou stavbu, konstrukce je spojena pouze dřevěnými čepy a kolíky. Uvnitř zvonice se nachází tři památné zvony z let 1471, 1545 a 1644. Zvon z roku 1772 byl za první světové války zkonfiskován a roztaven. U hřbitovních vrat se nachází vzácné barokní dílo z dílny Matyáše Bernarda Brauna, socha krále Davida z roku 1730.
Mestečko Rtyně v Podkrkonoší leží v rtyňsko - svatoňovickej kotline, zo severu je obklopené Jestřebími horami a severozápadne od mesta sú vidieť panoramata Krkonoš. Má približne 3000 obyvateľov a prvá písomná zmienka o ňom je z roku 1358.
Kostol sv. Jana Krstitela stojí na peknom mieste na návrší nad mestom. Dnešný kostol stojí na mieste, kde stál pôvodný drevený kostolík postavený na začiatku 14. storočia. Nechal ho postaviť niektorý z pánov z Vizmburku. Tento kostolík v roku 1421 vypálili Slezania, po husitských vojnách sa ho podarilo opraviť. Materiál drevo, z ktorého kostolík postavili ale rokmi postupne ,,dožíval,, hrozilo už jeho rozpadnutie a tak došlo k výstavbe nového murovanáho kostola v roku 1579. Hlavnu zásluhu pre jeho výstavbu mala kňažna Maria Benigna Piccolomini, patrónka Náchodska. Vznikla tak stavba, ktorá sa až na niektoré zmeny zachovala dodnes. Je to ranne baroková, jednoloďová stavba s pravouhlo zakončeným presbytáriom, so sedlovou strechou v jej strede s malou vežičkou a vstupnou predsieňou.
V interieri kostola je ako materiál dosť použité drevo, je z neho zhotovený celý chór na dvoch oporných stĺpoch, drevo je použité aj na plochom strope lode. K obnove kostola došlo v roku 1768, kedy pristavili aj drevený chór, kedy štedro finančne prispel vtedajší vrchný úradnímk náchodského panstva David Antonín Nývlt. Úplnu dnešnú podobu kostol získal po úpravach v prvej polovici 19. storočia. Opravy kostola prebehli ešte v rokoch 1999 - 2002. Starodávna drevená zvonica u kostola je pravdepodobne z rokoch 1592 - 1594 a patrí medzi najcennejšie drevené zvonice v Čechách. Je 30 metrov vysoká. Zhotovená je z drevených trámov a pospájaná drevenými klincami, postavená na murovanom základe a je opláštená dreveným šindlom. Sú v nej tri zvony, najstarší a zároveň aj najmenší je zvon ,,umíráček,, je z roku 1471, stredný zvon odliali v roku 1545 v Hradci Králove u zvonára Václava je ,,poledník,, a najväčší zvon je roku 1644 odliaty u majstra zvonára Martina Schröttera v Hostinném. Zvonicu a banícke nástroje parlamet Českej republiky v roku 1996 zvolil ako heraldické symboly pre erb mesta Rtyně v Podkrkonoší.
Pred vchodom do areálu cinorína sú umiestnené dve sochy. Vpravo je to je socha kraľa Davida z 18. storočia, je pravdepodobne dielom slávneho a známeho sochára Matyaše Bernarda Brauna, alebo snáď od niekorých z jeho žiakov. Nechal ju zhotoviť hejtman náchodského pan David Antonín Nývlt, rtýňsky rodák. Orginál socha je dnes ale po svojom reštaurovaní umiestnená spolu s ďalšími sochami majstra Brauna v lapidáriu mestského muzea v Jaroméři. Na podstavci je teda umiestnená verná kópia pôvodnej sochy. Vľavo pred vchodom na cintorín je na kamennom podstavci ešte jedná socha, sv. Jana Nepomuckého.
Na cintoríne je aj jeden zaujímavý pomník, je zhotovený zo skamenelého stromu, araukaritu, ktorý je typický pre tento kraj. Možno je niekde spod Žaltmana z Jestřebích hor.