Rusinowa Polana
Rusinowa Polana – hřebenová mýtinová pastvina v polských Vysokých Tatrách.
Polana se nachází na území Tatrzańskiego Parku Narodowego, na hřebeni mezi vrcholy Gęsia Szyja (1489 m) a Goły Wierch (1205 m), na hřebeni spojujícím Vysoké Tatry s Podhořím Bukovinským (Pogórze Bukowińskie). Nachází se v nadmořské výšce asi 1180–1300 m a její celková rozloha je v současnosti asi 20 ha. Mýtina hraničí se severozápadě s ramenem údolí Filipki – Doliną Złotą (odděluje je Złoty Potok) a na jihu s Dolinou Waksmundzkou (Doliną Waksmundzką).
Během předposlední doby ledové se ledovec z Walksmudzké doliny převalil přes Rusinowu Polanu a zanechal na ní po svém ústupu žulové bloky. Dílem ledovce je také výrazné podřezání svahu na dolním okraji mýtiny.
V blízkosti mýtiny žijí jeleni, srnci, zajíci, lišky, černé veverky i havrani. Ze vzácných druhů rostlin v Polsku zde byl nalezen křivatec nejmenší (Gagea minima).
Polana je poprvé zmiňována v dokumentu krále Augusta II. Silného z roku 1698. V polovině 20. století se na mýtině nacházelo pastýřské osídlení s 20 dřevěnými budovami, salašemi a přístřešky. V minulosti byla polana součástí rozsáhlejší Haly Jaworzyna Rusinowa o celkové rozloze přibližně 1,2 km 2 (zbytek byl les a mýtina). Tato hala byla dlouhá léta pastvinou ovcí a krav. Podle dochovaných informací se tam pásalo až 400 ovcí. Část mýtiny bývala tehdy kosena a tímto senem se pak zde krmily ovce v zimě. Osada na Rusinowe Polaně bývala částečně osídlena po celý rok a byla tak nejstarším zimovištěm ovcí v Tatrách. Po vytvoření Tatranského národního parku byla pastva skotu a ovcí v parku považována za hrozbu pro vegetaci, a tak byla postupně zakázána. Budovy pastýřské osady byly uznány jako historické budovy, což je však neochránilo před zničením, devastací nebo požárem. Do současné doby se tak v různém stavu dochovalo jen asi 6 objektů. V roce 1981 byla znovu obnovena pastva ovcí (až 200 kusů).
Kromě výše zde uvedeného názvu polana nesla a nese řadu dalších názvu: Rusinowa Jaworzyna, Rusinka, Rusinówka a Polana. Tyto názvy jsou odvozeny od příjmení Rusínů, vlastniků vesnic z Grońa, jimž je daroval král Zygmunt III. Wasa v roce 1628. V dokumentech z roku 1766 jsou zmiňováni jako Rusińscy, nebo Rusinowscy. Dokument z roku 1663 uvádí mýtinu pod názvem Węgierska Górka a od roku 1699 jako Rusienka.
Od začátku turistického hnutí v Tatrách vedly turistické trasy přes Rusinowu Polanu. Scénické kouzlo této mýtiny „objevili“ už autoři průvodců z roku 1875 a popisují ji jako vhodné místo pro delší odpočinek. Mimo jiné dále píší: „Pohled na Tatry odtud je jeden z nejkrásnějších. Polana nabízí nádherný výhled na Belianské. a Vysoké Tatry, který je sice méně rozsáhlý než na vrcholu blízkého Husího krku (Gęsia Szyja), je však v některých ohledech krásnější“.
Ve zdejší salaši je možno dnes koupit ovčí sýry i další výrobky z ovčího. Je zde i velký počet dřevěných stolů s lavicemi. Nich lze při odpočinku a občerstvení obdivovat nádherné, výše zmiňované panorama Tater. Na polaně jsou dvě turistická rozcestí. Na hřebeni mezi salašemi je křižovatka zelené a modré trasy a při jižním pak okraji obočuje od modré černá trasa. V bezprostřední blízkosti polany se při modré trase a přístupu od severu nachází poutní kostel Panny Marie na Wiktorówkách.
Na polanu lze dojít:
po modré trase:
- od silnice v Zazadniej - 1:15 h, ↓ 1 h
- od parkoviště v Palenicy Białczańskiej - 0:50 h, ↓ 0,40 h
po zelené trase:
- ze sedla Rówień Waksmudzka přes vrchol Gęsia Szyja - 0:50 h, ↓ 1 h
- od silnice z Wierch Porońca - 1 h, ↓ 45 min
po černé trase z Polany pod Wołoszynem – oběma směry 0:25 h
Přidat do oblibených uživatelů
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!
Gmina Bukowina Tatrzańska
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Gmina Bukowina Tatrzańska
Půjčovna autPříspěvky z okolí Rusinowa Polana
