Rusovce (Bratislava) – kostel sv. Máří Magdalény (kostol svätej Márie Magdalény)

Farní kostel sv. Máří Magdalény je sice stavbou s podstatně kratší historií než má sv. Vít, ale na rozdíl od něj je zase nezpochybnitelnou dominantou obce Rusovce, která je dnes již částí hlavního města Slovenska. V každém případě se však i v tomto případě jedná o hodnotnou památku, která pamatuje pěkných pár století. Tento římskokatolický kostel je totiž raně barokní stavbou, vybudovanou v letech 1662 až 1668. Mezi slovenské památky byl kostel zapsán již v roce 1963.

Rusovský farní kostel je jednolodní svatostánek s presbytářem s polygonálním závěrem zaklenutým křížovou hřebínkovou klenbou a s představěnou věží. Fasádu kostela člení jen lizény, takže o to víc zaujme vstupní portál s tympanonem, rodovým erbem Zichyů (erb Štefana Zichyho a jeho manželky Magdalény Amade se nachází také na hlavním oltáři) a soškou sv. Máří Magdalény. Stavba kostela je s uvedeným rodem úzce spojena a až do počátku minulého století sloužila chrámová krypta Zichyům jako rodová hrobka.

Interiér i chrámový mobiliář je barokní. Odborníci většinou upozorňují na artefakty, pocházející z II. poloviny 17. století. Jedná se zejména o sloupcové oltáře (hlavní a dva boční) z černě polychromovaného dřeva a zdobené bílo - zlatým palmetovým i akantovým dekorem, křtitelnici nebo kazatelnu. Celý interiér je považován za unikátně dochovaný raně barokní prostor s původním vybavením (což je docela zajímavé zjištění, zvláště pokud si uvědomíme, že v roce 1758 kostel vyhořel). K částečnému narušení jeho celistvosti došlo pouze na konci 19. storočia, kdy byly restaurovány oltářní plastiky a vyměněny oltářní obrazy.

Z II. poloviny 17. století se dochovaly např. bílé plastiky sv. Ladislava, sv. Štefana, sv. Šalamouna, sv. Jana Křtitele a vrcholového žehnajícího Krista, které se všechny nacházejí na hlavním oltáři zasvěceném Máří Magdaléně. Krikleisovy oltářní obrazy s Ukřižovaným a klečící Máří Magdalénou (centrální plátno) a Immaculatou (v nástavci) už ale pocházejí z roku 1893. Stejný autor namaloval ve stejném čase také obrazy obou bočních oltářů, z nichž ten pravý je zasvěcen sv. Karlovi Boromejskému, levý pak Zvěstování Panně Marii (a údajně také sv. Anně). Na něm jsou umístěny původní raně barokní plastiky sv. Barbory a sv. Anny.

Z umělecko - historického hlediska je za unikát považována hexagonální kazatelna, kterou zdobí „obrazy na dřevě“. Můžeme zde vidět čtyři evangelisty, květinové motivy a biblické výjevy. Stříška kazatelny je zdobena barokní sochou Panny Márie, kterou doplňuje anděl, světice a vrcholový pelikán. Křtitelnice s misou ve tvaru rozety pochází rovněž ze 17. století, jen její víko s Kristovým křtem je mladší, klasicistní.

Varhany pocházejí z poloviny 19. století - v roce 1857 je postavil Szlezák Mihály – a pro změnu je zdobí erby Félixe Zichy - Ferrarise a jeho manželky Emílie von Reichenbach - Lessonitz. okenní vitráže byly hrazeny z peněz místních donátorů a můžeme na nich vidět sv. Tomáše, sv. Štefana a sv. Alžbětu Uherskou.

Kostel sv. Máří Magdalény v Rusovcích bývá většinou veřejnosti nepřístupný, a je proto nutno využít času okolo pravidelných bohoslužeb. Ty se zde konají každý den v 18,00 hod. (výjimkou jsou pouze úterý s čtvrtkem, kde zde mše neprobíhají, a neděle, kdy bohoslužby začínají v 9,30 hod.).