Rybník Šanovec

Tento lesní rybník na štěrkopísčitém křídovém podloží byl založen na Suchém potoce, dnes zvaném rovněž jako Šanovec, někdy na přelomu středověku a raného novověku, a to nejspíše koncem 15. a začátkem 16. století, i když z jeho původního i současného umístění můžeme vytušit, že u jeho počátků stála příroda, protože dříve byl potok Šanovec s mnohem silnějším průtokem než dnes, a tudíž spolu s Lesním a Bělečským potokem přinášel do Bělče nad Orlicí časté povodně, z nichž jmenujme např. ty v letech 1843, 1845 a 1879, které vznikly skutečně v lese a nepocházely od blízké Orlice.

Za pernštejnské vlády nad tímto krajem došlo k jeho úpravě, ale nutno zmínit, že se dříve nacházel blíže soutoku onoho potoka s dosud oficiálně bezejmenným drobnějším tokem (mezi Oborami a Klabankou), pokud ne přímo na něm, protože jeho okolí až nápadně připomíná místo, kde se mohla dříve nacházet jakási vodní nádrž, přičemž původně tato místa náležela k dašickému panství markraběte Palavicciniho. Díky pozemkové reformě koncem 20. let 20. století mu bylo vyvlastněno pozemkovým úřadem přes 8 000 ha lesních pozemků a přiděleno městům Hradci Králové, Pardubicím a svazu obcí okresu holického.

Stejnou záhadou jako období jeho vzniku je rovněž původ jeho pojmenování. Protože dříve zde po celém širém okolí bylo tradičním příjmením slovo Šanovec, můžeme usuzovat, že rybník mohl vzniknout v místech, kde byly jakési pozemky, náležející sedláku tohoto jména, případně se mohlo jednat o jeho zakladatele či člověka, který měl dozor nad jeho správou. Další teorie hovoří o tom, že tento název byl odvozeninou od toho, že byl „obšancován“ z obou stran menšími kopci. S jistotou můžeme říci pouze to, že nemá nic společného s Šebestiánem Šanovcem ze Šanova, neboť ten v roce 1585 vlastnil lesy na karlštejnském rytířském manství a na Královéhradecku není doloženo, že by mu cokoliv zde kdy náleželo, stejně jako Jiříku Šanovci ze Šanova a dalším z tohoto rodu.

Přitaženou za vlasy se zdá být i možnost, že současný název nese na počest vrchního zemědělského rady technické kanceláře rady zemědělské, později zemského úřadu odd. 59 expositury v Novém Bydžově Ing. Josefa Šanovce, který zpracoval řadu melioračních plánů i vodních staveb po celém Královéhradecku a spolupracoval i s královéhradeckou lesní správou, ale ani tato teorie se nedá vyloučit. Dále je též zvláštní, že se toto pojmenování v dobových záznamech neobjevuje, takže rybník musel nosit původně úplně jiný název, zvláště když okolí současného rybníka bylo nazýváno jako Obora (během 20. století však bylo toto pojmenování posunuto až pod Čepčářku).

Pozdější existenci rybníka můžeme doložit záznamem v Generální mapě panství Pardubice od Jacoba Schmidta z roku 1780, v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 od adjunkta 2. třídy Franze Brabetze a geometra 2. třídy Wilhelma von Hillmayra a v mapě II. vojenského mapování z roku 1853, kde však nebyl nijak pojmenován (v některých mapách z tohoto období je zakreslen jako rybník, jinde jako mýtina nebo dokonce jako lesní porost). Müllerova mapa Čech z roku 1720 a mapa tzv. Horních revírů (albrechtického, bělečského, holického, hrádeckého, chvojeneckého a vysockého) z roku 1800 však tento rybník neobsahují. Z toho se dá uvažovat, že nebyl napouštěn pravidelně, ale byl spíše jakousi „periodickou tůní“. Mohl však sloužit i jako zásobárna pro Mlýnský rybník, případně bylo jeho úkolem sbírat nadprůměrné srážky a zabránit tak přelití nebo roztržení hráze předem zmíněného rybníka.

Později byl Šanovec vysušen a opětovně zalesněn. O jeho znovuzřízení bylo rozhodnuto až v červenci 1939, kdy bylo stanoveno, že má mít plochu 0,7 ha. Důkazem budiž zmínka „Národních listů“ z 1. srpna 1939: „OBNOVUJÍ SE DŘÍVĚJŠÍ RYBNÍKY. V různých oblastech Čech dochází letos k obnově dřívějších rybníků, jejichž význam se ocenil při nedávných zátopách; rybníky jsou přirozenou záchranou při náhle se rozvodňujících řekách. Tak město Hradec Králové obnoví dřívější rybník Výskyt na Stříbrném potoce v lesním revíru Svinary; rybník bude mít výměru 3.5 hektaru. V lesním revíru Běleč nad Orlicí obnoven bude rybník Šanovec na Suchém potoce o zatopené ploše 0.70 hektaru.“ K jeho obnově však muselo dojít až později, protože v mapách do roku 1946 po něm není ani stopy. V roce 1959 byla jeho maximální hloubka 1,2 m, což dokazuje vojenská topografická mapa z roku 1963, kterou vyhotovil R. Janderka. Za dobu existence se prý zdejší hráz třikrát protrhla, a to kvůli velkým dešťovým srážkám, a tak byla nakonec v roce 2010 obnovena a zpevněna, přičemž předchozího roku došlo zároveň k odbahnění rybníka. Ten v současné době náleží opět městu Hradci Králové a jeho plocha je 12 836 m2. Na závěr je ještě třeba zmínit, že rybník Šanovec je od roku 1992 spojen s konáním letního mysliveckého tábora, pořádaného OMS Hradec Králové. Některé informace o něm lze získat zde: https://sanovec.webgarden.cz.