Salcburk - klášter Nonnberg (Salzburg - Stift Nonnberg)

Ženský benediktinský klášter Nonnberg patří k nejzajímavějším památkám rakouského Salcburku a údajně se navíc jedná nejstarší nepřetržitě fungující křesťanský klášter na světě. Byl totiž založen kolem roku 712 v místě – a na základech - někdejší římské pevnosti a až do roku 1451 vyhrazen pouze pro šlechtičny. Význam opevněného Nonnbergského opatství navíc ještě zvyšují cenné archeologické nálezy v jeho areálu i jeho zařazení – spolu s historickým centrem města – na prestižní seznam památek UNESCO. Benediktinské opatství Nonnberg je navíc stále do jisté míry komplexem gotickým, čehož občas využívají také hollywoodští filmaři. A také dodnes plnohodnotně žije, takže např. každý den již v 6,45 hod. zde můžeme slyšet jeptišky zpívat gregoriánské chorály v kolegiálním kostele.

Stavba samotného kláštera je ovšem tak trošku historickou hádankou. Jisté je snad jen to, že někdy na přelomu tisíciletí na tomto místě nechal císař Jindřich II. postavit románskou baziliku, která byla v roce 1009 zasvěcena Nanebevzetí Panny Marie. Později dochází ke stavbě gotického kláštera a tento architektonický sloh je zde stále silně patrný, zejména v bohaté výzdobě a jednotlivých detailech.

Zmínit je potřeba zejména pozdně gotický křídlový oltář se sochou Panny Marie nebo unikátní krypta s volně stojícími pilíři a nádhernou žebrovou klenbou. Zapomenout nemůžeme ani na hrobku sv. Erentrudy Salcburské v apsidě, oltář v kapli sv. Jana a několik vzácných uměleckých pokladů v čele s katedrálním kříže z roku 1300. Nejcennější jsou však nádherné a slavné nástěnné malby z 12. století.

Benediktinské opatství Nonnberg najdeme na salcburské adrese Nonnberggasse 2. Klášterní kostel bývá otevřen denně od 6:45 hod. Nejpozději se zavírá v období prázdnín, a to v 19:00 hod. Během bohoslužeb je kostel nepřístupný.

Na závěr ještě pár zajímavostí a doplňujících informací.

První klášterní kostel kostel byl zřejmě stržen v roce 1006 a o tři roky později jej vystřídala již zmíněná bazilika kostel Mariae Himmelfahrt. Roku 1043 byla vysvěcena nová románská krypta a z tohoto – i následujícího – období stavebních úprav se také dochovala mohutná kostelní věž, portál a slavný „Ráj“ s freskami. Tyto fresky můžeme vidět ve dvanácti výklencích, které vznikly někdy kolem roku 1140 a zobrazují papeže, biskupy a další církevní hodnostáře i svaté mučedníky. V roce 1423 byl klášter téměř zničen požárem a klášterní kostel byl proto – na původních základech - v letech 1464 až 1509 přestavěn v pozdně gotickém stylu. Roku 1624 pak byl kostel rozšířen o tři boční kaple a v roce 1711 byla zvýšena stará románská kostelní věž, která také získala svou současnou cibuli. V chóru za oltářem můžeme i dnes vidět cenné vitráže z roku 1480 a v základě je pozdně gotický také oltář, který už je ovšem neogoticky upraven a doplněn.

Za samostatnou zmínku jistě stojí také velmi cenná svatojánská kaple, tedy Johanneskapelle, Tato gotická kaple je veřejnosti přístupná pouze s povolením kláštera a byla postavena v letech 1448 až 1451. Žebrová klenba je stále původní (v kapli proběhly jen drobné úpravy okolo roku 1500), okenní vitráže však pocházejí až z roku 1957 a jejich podobu navrhl Ludwine Wildner-Eltz. Oltář v kapli sv. Jana byl zřejmě postaven v roce 1498, a to pro kapli v salcburské katedrále. Na přelomu 16. a 17. století se oltář dostal do soukromých rukou a v Nonnbergském opatství se objevil až mnohem později. Do Johanneskapelle byl umístěn teprve v roce 1885. V současné době je jeho autorství připisováno Veitu Stossovi nebo některému z jeho nejlepších žáků.

Za další klenoty kláštera je považována významná sbírka středověkých rukopisů, gotických skulptur a pozdně gotických oltářů i obrazů. Unikátní je rovněž skládací křeslo abatyše zvané Faldistorium, které pochází z období po roce 1100. Křeslo zdobí mj. figurálními reliéfy ze slonoviny.Nechybí ani klášterní knihovna a zdejší jeptišky provozují i keramickou dílnu a penzion.