Salcburk – kolegiátní kostel sv. Petra (Salzburg - Stiftskirche St. Peter)

Svatý Petr je známý salcburský římskokatolický klášterní kostel.Byl postaven – jako románská bazilika - v letech 1130 až 1143, a to na místě starší stavby, zničené někdy okolo roku 1000. Kostel pak byl v dlouhém období  II. čtvrtiny 13. století až I. čtvrtiny 15. století několikrát goticky přestavěn a rozšířen, aby v roce 1605 prošel přestavbou pozdně renesanční a hned v letech 1619 až 1622 raně barokní. Dalších velkých úprav a dostaveb se kolegiátní kostel sv. Petra dočkal v období let 1754 až 1766. Důležité je, že ze všech uvedených stavebních etap zde různé fragmenty najdeme i dnes.

Tím by byla v kostce popsána celá historie této pozoruhodné sakrální památky, ale bylo by velkou škodou nepodívat se blíže na její podobu i interiérové vybavení..

Chrámová věž, jejíž vznik bývá datován do 9. století, byla přestavěna románsko – goticky a poté znovu v letech 1754 až 1756, kdy získala nárožní pilastry a typické cibulové zakončení. Na západní straně věže také můžeme i dnes vidět mramorové erby opatství sv. Petra i opata Seeauera a letopočet 1756. Následně exteriér kostela ozdobila socha mladého Krista mezi sv. Petrem a sv. Pavlem (Franz Hitzl) z roku 1783 a výklenková socha sv. Ruperta (Josef A. Pfaffinger).

Předsíň a jižní věžní kaple byly postaveny ve II. čtvrtině 13. století, severní věžní kaple pak roku 1424. Další kaple postupně vznikaly v období let 1431 až 1750. Všechny tři východní apsidy byly zbořeny v 1605 a 1606 a následně byla také změněna podoba chrámového interiéru. V letech 1619 až 1620 byl kostel znovu zaklenut a v roce 1622 získal raně barokní kopuli. V roce 1757  byla bubnová kopule podepřena rohovými pilastry.  Románský hlavní portál pod věží pochází z období kolem roku 1250 a je stupňovitý. Tympanon nad vyřezávanými barokními dveřmi od Lorenze Härmblera pochází z roku 1160 a zdobí ho vlys zobrazující Krista jako zachránce i soudce světa mezi sv. Petrem a Pavlem. 

Za nejzajímavější části chrámového interiéru jsou považovány zejména vysoce zdobná rokoková mříž z roku 1768, rokokové štuky se zelenobílými malbami Benedikta Zöpfa z let 1760 až 1766, sochy sv. Petra, Ruperta a Vitala pocházejí z bývalého hlavního oltáře Hanse Waldburgerse, zbytky – v roce 1885 znovuobjevených - pozůstatků románských a gotických nástěnných maleb z období od poloviny 12. století do přelomu 14. a 15. století nebo barokní stropní fresky a nástěnné malby (Johann Weiss, rok 1764, hlavní téma sv. Petr). Množství cenných barokních obrazů v čele s Nesením kříže (Ignazio Solan, 1632) doplňuje obdobné dílo Caspara Membergera z roku 1591. Z doby vzniku bubnové kopule pochází také malby Franze X. Königa z roku 1760 (scény ze Starého zákona, Čtyři církevní otcové).

Podobu hlavního oltáře navrhl sochař Lorenz Hambler a v letech 1777 až 1780 ho postavil Johann Nepomuk Hogerl. Sochy na oltáři pochází většinou z dílny Lorenze Härmblera, oltářní obraz namaloval věhlasný Martin Johann Schmidt (sv. Petr, Pavel a Benedikt s anděly uctívají Pannu Marii s dítětem). Tabernákl pochází ze staršího hlavního oltáře Hanse Waldburgera z roku 1625. Šestice bočních oltářů vznikla v letech 1774 až 1776 a jednotlivá oltářní plátna jsou dílem především M.J. Schmidta a Sylvestera Bauera. Dva oltáře najdeme také v transeptu  I zde se nachází Schmidtovy obrazy a skulptury Franze Hitzla.

Kazatelna je barokní, korunují ji postavy sv. Petra a Pavla a zdobí štuky Benedikta Zöpfa. Chrámové kaple oživují obrazy, na kterých jsou zobrazovány především světice, zejména Máří Magdaléna, Panna Marie Immaculata a sv. Tereza. A i zde se na umělecké podobě mobiliáře podíleli zejména Martin Johann Schmidt a Franz Xaver König. Samostatnou kapitolou jsou ovšem dvě kaple románské. Ta první je zasvěcena sv. Kateřině, pochází z roku 1215 a jedná se o poměrně jednoduchou stavbu s klenbou na pilastrech a oltářem z roku 1733. Mariánská kaple (původně kaple sv. Víta) byla dokonce vysvěcena již v roce 1130. Gotické přestavby se dočkala v roce 1319 a je tak jedním z nejstarších gotických objektů v Salcburku. Ozdobou této kaple je sloupkový oltář Panny Marie a náhrobky opátů zdejšího kláštera.

Varhany ani zvony mezi cenné „exponáty“ v tomto klášterním kostele zrovna nepatří. Velký orgán postavil v roce 1917 zdejší varhanář Hans Mertel, chórové varhany dokonce vznikly teprve roku 1996. Zvony pocházejí z meziválečného období, konkrétně z roku 1927.