Salzburg – Haus der Natur

Muzeum, spíše jeho předchůdce vzniklo v roce 1924, takže letos vlastně instituce oslaví 100 let trvání. Oproti době, kdy vzniklo se ovšem dočkalo značných změn, takže jak některý z návštěvníků popsal, je to taková kombinace muzea a IQlandie (tedy expozice, kde si může návštěvník rovnou některé poznatky vyzkoušet tak nějak naživo).

Najdeme je na adrese Museumsplatz 5, 5020 Salzburg, v podstatě na dohled městského centra. Dům přírody je vlastně členěn do části muzejní a pak té praktické. Protože jsme ovšem absolvovali spíše jen tu muzejní část, věnuje se článek zejména této části, která je umístěná v historické budově. Po zaplacení vstupu (dospělí 8 eur) nás přivítá v přízemní dvoraně Tyranosaurus Rex takřka v životní velikosti, mimo tohoto praještěra tu objevíme i jiné pravěké tvory (Iguanodon, prvohorní krytolebec, ale celkem soudobá obří krakatice).

V přízemí je povětšinou expozice živé přírody, zastoupená hlavně vodním životem (v několika akváriích). Velmi působivě působí plasticky vyvedená dioramata převážně s vysokohorskou tematikou. V takřka autentickém prostředí tak můžeme pozorovat rodinku kozorožců, vysokohorské ptactvo a hlavně menší seriál z Tibetu. Takže uvidíme pohled na hlavní město se slavnou Pótalou, dále pak výjevy ze života obyvatel velehor. Mám podezření, že jde tak o pozůstatky výzkumů, které prováděli nacisti ve 30. letech minulého století, kdy v nejvyšších světových horách hledali předky dávných Árijců. Na omluvu ovšem musíme vzpomenout, že hlavně rakouští horolezci patřili k průkopníkům vysokohorského lezení v Himalájích (Heinrich Harrer, Hermann Buhl).

S dalšími patry se mění zaměření expozic, takž v následujícím podlaží je k vidění expozice neživé přírody. To je tedy hlavně sbírka nerostů a hornin, tedy všeobecně geologie. Samozřejmě i tady je pár názorných modelů /jeskyně/. Nechybí i pár zkamenělin, včetně patrně pravého obřího amonita (pravěcí hlavonožci dorůstali až do 1,75 m průměru schránky).

Následuje expozice živočišná, poněkud odbytá připadá výstava ptačích preparovaných zástupců. Velkoryseji jsou pojati exempláře savců se zástupci tuzemské (rakouské) fauny, s několika exoty (dikobraz). Zubra si nesmíme plést z bizony, ty ale vidíme v menším provedení s lovícím indiánem. A aby to bylo dokonalé, medvědí rodinka občas i řve.

V nejvyšším patře je k vidění i nejvyšší expozice, tedy vesmírná. Tu zastupuje model sluneční soustavy (u některých planet se můžeme „zvážit“, tedy v poměru co by nám ukázala váha na dané sluneční oběžnici). Zde můžeme obhlédnout i modely vesmírných plavidel, ve zmenšených měřítcích, ve skutečných poměrech tu mají maketu americké Mercury a měsíčního modulu i s astronautem.

Původní muzeum bylo umístěno v bývalých kasárnách „Hofstal“, současné muzeum je v novém místě od roku 1959, což je bývalý klášter voršilek. V přilehlých prostorách sídlilo i místní salzburgské muzeum. V roce 2009 byl Dům přírody rozšířen o nové prostory městského muzea. Tam jsou právě umístěny části technologické a funkční. Takže celkově se muzeum označuje jako „Museum für Natur und Technik.“

Výše uvedené vstupné se vztahuje na jednorázové návštěvníky, návštěva muzea je též zahrnuta v plné výši pro majitele Salzbugkarty. A dodejme, že otevřeno je denně 9.00-17.00.