Sankt Petěrburg, Petrohrad, Leningrad, Pitěr

O jednotlivých památkách v Petrohradu, používám jeho název vžitý u nás, jsem postupně psala. Tedy o těch, které jsem stihla za 10 dní pobytu v říjnu 2014 navštívit. Co ale napsat o městě jako celku?

Město začal stavět car Petr I. roku 1703 jako okno do Evropy. Několikrát se změnil jeho název. O jeho posledním přejmenování rozhodla těsně nadpoloviční většina obyvatel počátkem 90. let 20. století. Rusové svému městu říkají Pitěr.

Byla jsem v Leningradě v létě 1982. Jen na tři dny, takže vlastně letem světem. Byla jsem unesená, když jsem se prošla po Něvském prospektu, viděla paláce na nábřeží Něvy a nejvíc mě okouzlily tři věci: Kazaňský chrám, fontány v Petrodvorci a obrazy v Ruském muzeu. Proč ne Ermitáž? Tu jsme jen proběhli. Tenkrát jsem si říkala, že krásnější město jsem dosud neviděla. Že vůbec není ruské. Měla jsem srovnání jen s městy směrem na východ od nás. Cestování na západ bylo jen pro vyvolené.

Vrátila jsem se sem po dlouhých 32 letech, bohatší o četné cestovatelské zážitky a s možností srovnávání. V jednom ze svých článků jsem se zmínila, že jsem zamilovaná do Říma, do kterého se pravidelně vracím.

Zamilovala jsem si Petrohrad. Vždyť je to fantastické, co všechno tady za 300 let a nějaké bylo postavené a jak krásně vše tvoří v centru harmonický celek!

Petrohrad je město, které vzniklo na bažinách a často na nepřístupných a hlavně neobydlených místech. Město, kde nikdo nechtěl žít a zpočátku se tu žilo za trest, později za relativně tučnou odměnu. Město, které budovali nejschopnější architekti z Itálie, Holandska, Německa, Francie, Anglie, Švédska a samozřejmě Ruska. V tom se mu žádné jiné město nevyrovná.

Petrohrad byl dlouhou dobu své existence hlavním městem ruské říše. Každý z carů v něm zanechal nějakou stopu, nejvíc Petr I. a Kateřina II. Ta sice byla původem Němka ze Štětína, ale Rusko, kam byla v 15 letech provdaná, si zamilovala.

Vše nebylo zdaleka zalité sluncem. V Petrohradě došlo k několika vraždám carů a jejich následníků, k jednomu atentátu a k několika pokusům o atentát.

Nejen v Petrohradě, ale i v jeho okolí se stavěly honosné paláce a letní sídla.

Petrohrad je město, v němž proběhlo několik historických událostí. Povstání děkabristů 1825, revoluce 1905, únor a říjen 1917. Město, které přežilo strašlivou více než dvouletou blokádu během 2. světové války. Město, které oslavovali ve svých dílech ruští (a nejen ruští) spisovatelé, malíři, hudební skladatelé, fotografové, režiséři a jiní umělci.

Petrovi I. se skutečně podařilo prorazit okno do Evropy. Petrohrad je kromě města historie a kultury i městem zábavy, pro mladé i dříve narozené. Hlavně za bílých nocí se sem sjíždějí turisté ze všech možných zemí. Podzim má výhodu, že turistů je méně.

Pro mě je a možná zůstane po Římě nejkrásnějším městem, jaké jsem kdy viděla. Věřím, že se do Pitěru za nějaký rok zase podívám.