TURISTIKU PODPORUJÍ
61 583 turistů a cestovatelů
112 630 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 403 302,- odměny za články
 
Chalupy na pronájem - Happy Hill Travel blog Krkonoše Chaty a chalupy Krkonoše Mapa Krkonoše

Krkonoše jedinečné navenek, přátelské uvnitř, jsou ostrovem tundry uprostřed Evropy, poznejte jejich jedinečnou krásu a přírodu. Projděte se krajinou roubenek i po rozkvetlých horských loukách, vystoupejte za nejkrásnějšími výhledy. Nejvyšší horou je Sněžka (1602 m), na kterou se dostanete lanovkou z Pece pod Sněžkou. Mezi nejvíce oblíbené cíle výletů patří pramen Labe, Pančavský vodopád, Labský vodopád a Mumlavský vodopád

Města a obce  /  Památky a muzea  /  Příroda  /   Technické zajímavosti  /  Výletní místa a parky   /  Sport, rekreace a zážitky
Příspěvky od zkušených turistů a cestovatelů  
Tipy na výlet (183)   Turistické cíle (833)   Trasy (158)   Cestopisy (19)   Fotogalerie (19)   Tipy a novinky (32)

Bouda u Sněžných jam (Schronisko Nad Śnieżnymi Kotłami)

Turistické cíle Památky a muzea Bouda

Píchod k boudě po cestě česko-polského přátelství

Tato ze všech směrů a z daleka viditelná bouda stojí na hlavním hřebeni Krkonoš, na okraji Velké sněžné jámy (Wielki Kocioł Snieżny) a Malé sněžné jámy (Mały Kocioł Snieżny) v nadmořské výšce 1490 metrů. Vede kolem ní červeně značená cesta česko-polského přátelství.

Bouda u Sněžných jam

Díky Sněžným jámám, které jsou po Sněžce a prameni Labe třetím nejnavštěvovanějším místem Krkonoš, prochází kolem boudy velké množství turistů. Sněžné Jámy, vytvarované ledovcem přitahovaly poutníky a turisty odpradávna. Už před rokem 1825 legendární paní Blasse z Rokytnice nabízela pašerákům, lesákům a ostatním příchozím kozí mléko, sýr a žádaný šnaps. Dělo se tak v provizorní chatrči poskládané z kamení, polen, větví a kůry, která byla doslova přilepená na závětrné straně skalky zvané Krakonošova kazatelna. Jak chatrč vypadala a kolika pašerákům se nepodařilo pod vlivem šnapsu projít po okraji Sněžných jam, již nezjistíme.

V roce 1837 hrabě Leopold Christian Gotthard von Schaffgotsch postavil nad Sněžnými jámami budku s občerstvením, jejíž součástí byl i útulek pro dvě osoby. Budka měla svůj primariát, byla první stavbou v Krkonoších, určenou výhradně turistům. Ale hlavním popudem k její stavbě byla očekávaná návštěva pruského krále Viléma IV.

Budka, které se někdy vznešeně říkalo pavilon, také neměla dlouhého trvání. V roce 1861 místo ní nechal bohatý rod Schaffgotschů, původem z německé Míšně, postavit kamennou boudu s restaurací pro 50 strávníků a ubytovacími prostory pro 21 nocležníků. Stavba údajně stála 1700 tolarů.

Bouda u Sněžných jam

V roce 1896-97 se bouda opět za podpory Schaffgotschů rekonstruovala, přistavěla se i vyhlídková věž. Inspirací byla věž hradu Chojnik. Žulové kvádry opracovávali italští kameníci. Bouda získala na mohutnosti a její kapacita se zvýšila. Ubytování zde ve 44 luxusních pokojích našlo 84 turistů. K službám jim bylo i několik jídelen a od roku 1905 dokonce i telefon. zajímavostí byl světlomet zabudovaný ve věži, který po setmění osvětloval příjezdovou cestu k boudě a měl udávat též počet volných lůžek. Na historické pohlednici je kužel světlometu graficky zvýrazněn.

Pro zajímavost přikládám také historickou pohlednici části boudy, na které můžete vidět pouze střechu s komínem. Vše ostatní včetně Krakonošovy kazatelny v těsné blízkosti zavál sníh. Podle výzbroje a výstroje lyžníků pózujících za střeše boudy můžeme snímek zařadit do doby před první světovou válkou.

Za druhé světové války bouda sloužila k rekreačním účelům německému válečnému letectvu Luftwaffe, elitní složce wehrmachtu. Z roku 1944 zde mají být viditelné zbytky betonového základu po radiolokační stanici.

Po roce 1945 boudu převzali dolnoslezští turisté a pojmenovali ji po krakovském královském sídle Wawel, jelikož mezi boudou a královským hradem shledali podobnost. V roce 1950 začal Polský klub turistů PTTK v boudě provozovat alespoň bufet. Ne však na dlouho.

Krakonošova kazatelna u boudy

V roce 1960 byl instalovaný televizní vysílač. Spěchalo se, protože se blížily olympijské hry v Římě. Pro boudu to však znamenalo konec služeb turistům. Poslední turista z ní odešel v květnu 1961. V polovině šedesátých let minulého století bouda jako „tajná“ zmizela z map.

V letech 1961 – 1964 a 1974 – 1978 byla bouda rekonstruovaná a přestavovaná do dnešní podoby. Sloužila a slouží již jen jako rozhlasový a televizní vysílač. Od roku 1994 i jako vysílač pro mobilní telefony.

Pokud se na hřebenu v blízkosti boudy ocitnete v situaci, kdy budete vlivem změny počasí ohroženi na zdraví a životu, zaměstnanci vysílače vás rádi pustí dovnitř. Takto už pomohli zaskočeným turistům několikrát.

Podobné příspěvky
Schronisko "Nad Śnieżnymi Kotłami" (Waweł)

Schronisko "Nad Śnieżnymi Kotłami" (Waweł, Schneegrubenbaude) - Bývalá Turistická ubytovna v Krkonoších nad Sněžnými jámami (Schneegruben). V současné době slouží jako rozhlasový a televizní výsílač a přenosový vykrývací vysílač mobilních telefonů - RTON Jelenia Góra.

Historie: Pravděpodobně již na počátku devatenáctého století u skály Ďáblova (Krakonošova) Kazatelna (Rübezahls Kanzel) začali obchodníci prodávat v létě poutníkům potraviny a nápoje. Pravděpodobně už tehdy zde stával přístřešek, který chránil před deštěm.

V 1837 hrabě von Schaffgotsch vlastník pozemku, vystavěl u Ďáblovy Kazatelny první skutečnou ubytovnu v Krkonoších - to byla malá dřevěná dvoupodlažní budova se strmou střechou (ve stejné době, podobná chata byla postavena na Vysokém kameni vJizerských horách. K dispozici zde byly pouze 2 lůžka k noclehu a obývací pokoj se dvěma stoly. Prvním nájemcem byl švec Friedrich Sommer z Teplic (slezské Teplice - Lázně) současný nájemce prvního přístřešku na Sněžce. Roku 1856 převzal chatu jeho bratr Franz. Ale už r. 1858, po vichřici, musela být zbourána. Nová chata skamennými stěnami byla dokončena r. 1861. Bylo zde 21 lůžek, jídelna a prádelna. Roku 1889 převzal chatu hostinský Richard Graulich z Piechowic.

Roku 1892 rodina Schaffgotschů rozhodla postavit na místě původní chaty zr. 183 7ještě jednu větší chatu. Vletech 1895 - 97 zde byla postavena největší tur. chata vKrkonoších. Nova stavba se vyznačovala do místního prostředí nevhodnou vysokou vyhlídkovou věží. Uvnitř bylo 5 pokojů a Restaurace s 60 místy (Jiné zdroje hovoří o 44 dvoulůžkových pokojích). Chata pak byla několikrát přestavována (r. 1920, 1928, 1936 a 1942).

Další rekonstrukce proběhla už pod polskou správou vr. 1945 polským Tatranským spolkem a chata dostala polský název Wawel. Roku 1951 byla chata převzata spolkem polských turistů PTTK. Vr.1960 byly umístěny ve věži televizní vysílače. Bohužel to znamenalo uzavření pro horskou turistiku a ubytování pro turisty, což bylo v květnu 1961. Přestože budova je, od této doby, turistům nepřístupná, v extrémních klimatických podmínkách zde mohou získat pomoc - pracovníci vysílače pomohli několikrát zachránit lidské zdraví a život.

Kolem chaty vede červená hřebenová tur. trasa (česko-polského přátelství).

Nadmořská výška:
1490 metrů nad mořem
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (50.779, 15.557)
Poslední aktualizace: 9.3.2013
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
fotka uživatele dupis
Autor: dupis
Kvalita příspěvku:    
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Piechowice

Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
11,6km od místa

Příspěvky z okolí Bouda u Sněžných jam (Schronisko Nad Śnieżnymi Kotłami)

Wiełky Sniežny Kocioł
Wiełky Sniežny Kocioł
Rokle
hodnoceni 10/10
(česky: Velký Sněžný kotel, nebo Velká Sněžná jáma) se nachází na jihozápadě Polska na severní straně Krkonoš na území polského Karkonoskiego Parku Narodowego. V západní části Krkonoš (Slezský hřeben) mezi Wiełkim…
0.1km
více »
Sněžné jámy (Śnieźne Kotły) – ledovcové kary
Sněžné jámy (Śnieźne Kotły) – ledovcové kary
Propast
hodnoceni 10/10
Sněžné jámy jsou nejpozoruhodnějšími a nejlépe vytvarovanými ledovcovými kary v celých Krkonoších. Velká Sněžná jáma (Wielki Kocioł Snieźny) i Malá Sněžná jáma (Mały Kocioł Snieźny) se nacházejí už na polské stran…
0.1km
více »
Krakonošova kazatelna (Czarcia Ambona)
Krakonošova kazatelna (Czarcia Ambona)
Skalní útvar
hodnoceni 9/10
Krakonošova kazatelna, chcete-li Čertova či Ďáblova kazatelna, polsky Czarcia Ambona, německy Rübezahls Kanzel nebo Rübezahlkanzel se nachází na hlavním krkonošském hřebeni, na Vysoké pláni mezi Vi…
0.2km
více »
Schronisko "Nad Śnieżnymi Kotłami" (Waweł)
Schronisko "Nad Śnieżnymi Kotłami" (Waweł)
Dům, budova
hodnoceni 9/10
  Schronisko "Nad Śnieżnymi Kotłami" (Waweł, Schneegrubenbaude) - Bývalá Turistická ubytovna v Krkonoších nad Sněžnými jámami (Schneegruben). V současné době slouží jako rozhlasový a televizní výsílač a přenosový…
0.2km
více »
Sněžné jámy
Sněžné jámy
Zajímavost
hodnoceni 9/10
Sniežne Kotly (Sněžné jámy) polská státní přírodní rezervace dvou ledovcových karů o hloubce 215 m s rozpukanými žulovými stěnami. Ve dně Velké Sněžné Jámy dvě ledovcová jezírka o hloubce do 1,5 m. V Malé Sněžné jámě čedičová žíla až do výšky 1425 m. V okolí žíly vzácná květena ve 216 druzích (lomikámen sněžný, lomikámen vstřícnolistý aj.). Bouda nad jámami připomíná tvarem krakovský hrad Wawel, proto má…
0.2km
více »
Krkonoše - Sněžné jámy
Krkonoše - Sněžné jámy
Skalní útvar
Krkonoše sú nádherné hory s mnohými nezabudnuteľnými výhľadami. Jedným z takýchto miest sú aj Sněžné jámy na česko - poľskom hrebeni na severnom a východnom svahu Vysoké pláně s rozhľadom na Sně…
0.2km
více »
Bouda u Sněžných jam - Wawel
Bouda u Sněžných jam - Wawel
Bouda
hodnoceni 9/10
Bouda u Sněžných jam-Wawel, byla jako turistická útulna, založena již r. 1831. Nyní je nepřístupná a slouží jako tel. vysílač pro Polsko.  Bouda u Sněžných jam se sice nachází v Polsku, ale vzhledem k přístupnost…
0.3km
více »
Sněžné Jámy
Sněžné Jámy
Tipy na výlet
hodnoceni 10/10
Autem vyjedeme na Horní Mísečky, kde je parkoviště. Zde nasedneme na autobus směr Vrbatova bouda.Odtud pokračujeme pěšky na Labskou boudu, cestou míjíme lehké opevnění vzor 37, ŘOPÍK a pokračujeme k Pančavskému vo…
0.3km
více »
Sněžné jámy - Śnieżne Kotły
Sněžné jámy - Śnieżne Kotły
Údolí
hodnoceni 10/10
Půjdete-li po ČTZ po hraničním krkonošském hřebeni (cesta Čs-polského přátelství) od Špindlerovky kolem vyhořelé Petrovky, již od Dívčích kamenů můžete vidět boudu, jakoby schoulenou pod vrcholem Vysokého Kola (15…
0.4km
více »
Śnieżne Stawki
Śnieżne Stawki
Pleso
hodnoceni 10/10
– skupina osmi bezodtokých jezírek (ples), na dně karu Sniežnych Kotłow (Sněžných jam) v polských Krkonoších na území Karkonoskiego Parku Narodowego. Šest z nich je občasných (vysýchajících). Hloubka obou stálých …
0.4km
více »
Vysoké kolo
Vysoké kolo
Hora
hodnoceni 9/10
(polsky: Wielky Szyszak) se nachází v Krkonoších v hlavním hřebeni (Slezském hřebeni) na česko-polské hranici. S výškou 1509 metrů je to čtvrtá nejvyšší hora Krkonoš a zároveň nejvyšší hora Západních Krkonoš. Je…
0.6km
více »
Vrch Violík (1.472 m.n.m.) - další z krkonošských tisícovek
Vrch Violík (1.472 m.n.m.) - další z krkonošských tisícovek
Vrchol
hodnoceni 10/10
Kopec Violík by měl být možná vzhledem ke své nadmořské výšce 1.472 metrů nazýván vrcholem. Jedná se však o kuželovitý suk či výrazné žulové skalisko, které vyčnívá z plochého hřbetu. Okolo…
1km
více »
Violík neboli Łabski Szczyt – hora v hlavním hřebenu Krkonoš
Violík neboli Łabski Szczyt – hora v hlavním hřebenu Krkonoš
Hora
hodnoceni 9/10
Violík (Łabski Szczyt) (1.472 m n.m.) je hora v hlavním hřebenu Krkonoš. Poláci  hřeben nazývají Śląski Grzbiet (Slezský hřeben). Vrchol leží na česko-polské hranici (přeci jen pár desítek metrů v Polsku). Jeho vr…
1km
více »
Labský vodopád
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Labský vodopád
Vodopád
hodnoceni 9/10
Labský vodopád se nalézá, pod Labskou boudou, při cestě do Labského dolu. Výška vodopádu je 45 metrů. V minulosti mohl být vodopád i mohutnější, tehdejší majitel staré Labské boudy Josef Šír zde nechal vybudovat m…
1.3km
více »
Labská bouda
Labská bouda
Rekreační oblast
hodnoceni 7/10
Labskou boudu jsme navštívili na podzim, když jsme se vydali na pěší tůru ze Špindlerova Mlýna. Nejdříve jsme dorazili k lanovce, kterou jsme vyjeli na Medvědín (1235m n.m.) Od lanovky jsme zamířili po dobře označ…
1.5km
více »
Labská bouda
Labská bouda
Bouda
hodnoceni 8/10
Historie Labské boudy sahá do období před rokem 1830, kdy byla pod Labskou loukou postavena malá budka z roští a kamení, která byla mnohokrát rozšiřována a přestavována. Hrabě Jan Harach boudu přestavěl v letech 1…
1.5km
více »
Labská bouda v Krkonoších
Labská bouda v Krkonoších
Chata
hodnoceni 10/10
Labská bouda patří mezi ty krkonošské chaty na hřebenech Krkonoš, které jsou ošlehané větrem i dějinami. I tato má svůj zajímavý, možná i vzrušený osud, o kterém si lidé vyprávějí a…
1.5km
více »
Špindlerův Mlýn - Harrachovy kameny - pramen Labe - Špindl
Špindlerův Mlýn - Harrachovy kameny - pramen Labe - Špindl
Tipy na výlet
hodnoceni 10/10
Jdeme na hezký výšlap do západní části Krkonoš, k Harrachovým kamenům, k prameni Labe s návratem Labským dolem do Špindlerova Mlýna. Z centra Špindlerova Mlýna vyrážíme proti proudu Labe a směřujeme k dolní stanic…
1.5km
více »
turistické rozcestí Labská bouda
turistické rozcestí Labská bouda
Rozcestí
hodnoceni 9/10
Turistický rozcestník, který se nachází u Labské boudy, ukazuje turistům cestu ve více směrech. A to po červené značce mezi pramenem Labe a Vrbatovou boudou, po modré ve směru Harrachov - Labský důl, Špindlerův Mlýn. Po žluté ve směru Labská bouda - Sněžné Jámy a po zelené ve směru Labská bouda - Špindlerův Mlýn (přes Martinovku).
1.6km
více »
Martinova bouda
Martinova bouda
Bouda
hodnoceni 8/10
Založena r. 1642 na jižním svahu Vysokého kola. Bouda byla pojmenována podle nájemce Martina Erlebacha. V roce 1906 z podnětu Jana Buchara zřídil Klub českých turistů pod boudou přírodní botanickou zahrádku. Z…
1.6km
více »
Labská rokle - Labský důl
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Labská rokle - Labský důl
Rokle
hodnoceni 10/10
Délka labského dolu, který se rozkládá mezi Dívčími lávkami a Labskou loukou s prameny Labe, je cca 8 km. Pomyslný okraj Labské rokle se nalézá u Labského vodopádu jehož výška je cca 45 metrů, dalších cca 200 metr…
1.6km
více »
Labská bouda
Labská bouda
Bouda
hodnoceni 7/10
Založena po r. 1830 nad závěrem karu Labského dolu, vyhořela 6.11.1965 a nově postavena jihozápadně od zbořeniště v r. 1975 podle projektu Ing. arch. Z. Říháka. Je zde stanice Horské služby. V blízkosti na Labí …
1.6km
více »
Ze Špindlerova Mlýna k pramenu Labe.
Ze Špindlerova Mlýna k pramenu Labe.
Tipy na výlet
Pramen Labe byl jedním z našich cílů, které jsme v Krkonoších chtěli vidět. Navíc při této cestě je jistě mnoho dalších zajímavostí. Zbývalo ještě vyřešit, kterou cestou půjdeme. Rozhodli…
1.7km
více »
Pramen Labe
Pramen Labe
Tipy na výlet
hodnoceni 8/10
Z horních Míseček autobusem na Zlaté návrší. Odtud pěšky dle mapky. Vydáme se kolem Pančavského vodopádu, Labské boudy k Prameni Labe. Dále přes Čtyři pány, Růženčinu zahrádku a HARRACHOvy kameny zpět na Zlaté návrší. Najíst se lze v bufetu na Zlatém návrší, nebo…
1.7km
více »
Labská louka
Labská louka
Zajímavost
hodnoceni 8/10
Vrcholové rašeliniště na náhorní plošině západních Krkonoš se vzácnou květenou (ostružiník moruška, pozůstatek po ledovcové květeně aj.), pramenná oblast Labe, pramen byl v roce 1684 symbolicky…
1.7km
více »
Pramen Labe
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Pramen Labe
Pramen
hodnoceni 8/10
Pramen naší nejvýznamnější české řeky Labe vyvěrá na Labské louce, sousedící v těsné blízkosti státní hranice s Polskem. Tento pramen v roce 1684 symbolicky vysvětil královéhradecký biskup Jan z Talemberka a tak …
1.9km
více »
Ambrožova vyhlídka
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Ambrožova vyhlídka
Vyhlídka
hodnoceni 9/10
Ambrožova vyhlídka se nachází při cestě mezi Labskou a Vrbatovou boudou (červená značka) na hraně ledovcového karu pod Pančavskou loukou. Z vyhlídky se nabízí pohled do Labského dolu, na východní část Krkonoš s Luční a Studniční horou, z vrcholu Sněžky je však viditelný jen kousek. Směrem při pohledu vpravo se nabízí pohled na Medvědín, Zlaté návrší a hranu Labského dolu.…
2.2km
více »
Bradlerovy Boudy ( Fučíkovy )
Bradlerovy Boudy ( Fučíkovy )
Bouda
hodnoceni 8/10
Bradlerovy Boudy (též Fučíkovy) založené r. 1637, nyní v majetku Klubu českých turistů. Možnost ubytování, kapacita 90 lůžek, 60 míst u stolu. Přístup po žluté značce od Davidových boud, Špindlerova Mlýna. Nebo po modré značce od Martinovy boudy, nebo Petrových Boud.
2.2km
více »
Pančavský vodopád
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Pančavský vodopád
Vodopád
hodnoceni 10/10
Pančavský vodopád je nejvyšší vodopád v ČR, jeho celková výška je 145 metrů. Tok říčky Pančavy zde opouští Pančavskou louku a padá do Labského dolu. S nadsázkou je tedy možné označit Pančavu za první přítok Labe. …
2.4km
více »
Labský důl
Labský důl
Rezervace
hodnoceni 9/10
Státní přírodní rezervace, horské údolí ledovcového původu mezi Dívčími Lávkami a Labskou loukou, Labská rokle, Navorská, Pančavská a Harrachovská jáma (ledovcové kary), s nápadným vodopádem Labe (40m) a …
2.8km
více »
TOPlist