Schwäbisch Hall – kostel Archanděla Michaela (Kirche St. Michael)

Švábské čtyřicetitisícové město Schwäbisch Hall, nacházející se ve spolkové zemi Baden-Württemberg, nabízí svým návštěvníkům neuvěřitelné množství krásných a cenných historických památek. Prim mezi nimi bezesporu hraje dominanta panoramatu města, tedy evangelický chrám, zasvěcený sv. Archandělovi Michaelovi. Toto magické místo je navíc skutečnou vysokou školou architektury i dějin umění. Hned na úvod si ještě můžeme prozradit, že stavba tohoto chrámu byla zahájena již v roce 1156, jeho inventář pochází z předreformačního období a že kostel již neslouží jen náboženským účelům, ale je využíván rovněž jako koncertní sál. V roce 2013 byl také zařazen mezi nejvýznamnější stavby svého druhu v celém Německu a roku byl Schwäbisch Hall vyznamenán titulem „evropské město reformace“.

Kostel stojí na vyvýšeném místě (vápencový skalní výběžek) a je přístupný po dosti strmém monumentálním schodišti s 53 stupni, které vzniklo v roce 1925 a bývá využíváno i jako amfiteátrové hlediště. Za chrámem najdeme pozůstatky městských hradeb. Stavbu kostela posvětil biskup z Würzburgu a zasvětil ji Kristu, Panně Marii, Svatému Kříži a Archandělovi Michaelovi. Budování kostela následně finančně podpořili místní občané i benediktíni z nedalekého kláštera. I díky tomu se v roce 1502 mohl údajně tento svatostánek pochlubit 17 velmi cennými oltáři.

Kostel sv. Archanděla Michaela vznikl jako trojlodní románská bazilika bez příčné lodi, s plochou střechou a obdélníkovým chórem s půlkruhovým závěrem. Tato bazilika měla dvě věže, menší jihovýchodní a větší západní. Tu od lodi oddělovala západní předsíň a byla osazena pěti historickými zvony, pocházejícími z let 1299 až 1538. V lucerně nad zvony byla od roku 1509 umístěna malá kaplička zvaná Magdalenenkapelle.

První románský kostel zřejmě postavil Mistr Bertholt, který byl také autorem podoby hlavního portálu s pozoruhodným románským tympanonem. Tato bazilika ovšem byla roku 1427 většinově stržena (dodnes se dochovala jen spodní čtyři patra západní věže se vstupní předsíní) a na jejím místě vznikl gotický halový kostel s klenbou na štíhlých kulatých sloupech a kružbovými okny. Současně s chrámovou lodí měla vzniknout také nová západní gotická věž, ale k tomu nakonec nedošlo. Uvádí se, že gotický chrám vybudoval v letech 1430 až 1438 stavitel Konrád z Norimberku (Konrad von Nürnberg), ale určitě nebyl sám. Předpokládá se, že mu nejvíce pomohli Roritzer von Regensburg a Konrad Heinzelmann z Ulmu. Jejich nástupci byli v letech 1438 až 1442 dva další významní stavitelé, a to Nikolaus Eseler starší z Alzey a – pro nás jistě zajímavější – Jinřich Parléř (tedy Heinrich der Parlierer). V roce 1456 pak získává gotická loď konkávní podobu (vydutí směrem dovnitř). Autorem těchto úprav byl Nikolaus Kiefer starší. V souvislosti s předchozími řádky je zajímavé, že starý románský chór byl gotickou variantou nahrazen teprve v letech 1495 až 1525. Práce tehdy vedl Mistr Konrád. A poté již přichází na řadu Mistr Thomann a městský stavitel Jörg Burkhart, jejichž zásluhou dojde v letech 1539 až 1573 k zvýšení jediné chrámové věže. Ta touto osmibokou „nástavbou“ získá raně renesanční charakter. 

Tím bychom měli za sebou to základní a teď se přesuneme k již zmíněné encyklopedii architektury i dějin umění.

On totiž už ornamentální tympanon románského západního portálu se středovým zdobným křížem jistě stojí za pozornost. V této části najdeme také jedno ze 14 zpodobnění (tolik se jich prý v chrámu skutečně nachází) patrona kostela Archanděla Michaela. Jedná se o velmi zdařilou raně gotickou archandělovu sochu, pocházející ze 13. století. V této – původně i zlatem polychromované – verzi Michael se složenými měděnými křídly zabíjí draka. Zajímavý je také Michael jako spravedlivý vážný duší. Tento vysoký reliéf se nachází v jihovýchodní části chóru a pochází z období okolo roku 1525. Archanděl zde stojí na konzole pod baldachýnem. Po jeho jedné straně vidíme postavu dítěte, symbolizující čistou lidskou duši, a na té druhé se nachází sám ďábel.

V interiéru chrámu jistě rovněž zaujmou například nosné klenební pilíře. Jsou vyzdobeny freskami s biblickou tématikou (Svatá rodina, Kristus na kříži s Pannou Marií a sv. Janem Evangelistou, Ukřižovaný se světci, poustevník sv. Antonín apod.). Pozoruhodné jsou také chrámové vitráže. Ty v chóru pocházejí z 15. a 16. století a můžeme na nich vidět například Madonu s dítětem, bičování Ježíše, Korunování trním, Ukřižování, Archanděla Michaela nebo sv. Lukáše. Opomenout nemůžeme ani mnohé krásné středověké oltáře, zejména hlavní oltář s tématem Ukřižování a vzkříšení Ježíše Krista, který pochází z roku 1460. Za zmínku však jistě stojí také oltáře sv. Archanděla Michaela, sv. Anny, Svatého Ducha, sv. Wolfganga, Kosmy a Damiána nebo oltář Tříkrálový z roku 1520 až 1521.

Mezi další klenoty mobiliáře patří ulmský kříž z roku 1494, který je považován za mistrovské dílo pozdně gotického sochařství a který vytvořil Michael Erhart. Pozoruhodné je rovněž množství interiérových náhrobníků, včetně hrobu významného starosty J.F. Bonhöffera nebo tzv. Svatého hrobu z let 1455 až 1456. V ambitu kostela nůžeme vidět i kel z mamuta, který byl nalezen v 16. století a následně prezentován jako roh z bájného jednorožce. Významná je také gotická kazatelna s alabastrovými reliéfy Leonharda Kerna nebo Getsemanské reliéfní sousoší na severní zdi kostela sv. Archanděla Michaela. Varhany jsou naopak záležitostí novodobou. Postavil je v roce 1980 varhanář Friedrich Tzschöckel, který přitom opětovně použil část orgánu E.F. Walckera z roku 1837. Tento nástroj byl do současné podoby rozšířen v roce 2003.

Další zajímavostí v interiéru chrámu je pak středověké osárium neboli kostnice z roku 1495. Nachází se pod chórem a přes skleněnou podlahovou desku zde můžeme vidět množství lidských lebek a kostí. Chórové lavice pocházejí z roku 1534. A nechybí ani nějaká ta – vždy vkusně umístěná – ukázka moderního umění. Zkrátka návštěva tohoto svatostánku by měla být pro každého skutečného příznivce středověkého umění a architektury nepsanou povinností.

Kostel je pro veřejnost bezplatně (ale dá se objednat i placená prohlídka s průvodcem) otevřen v „letním“ období od 1.března do 14. listopadu v čase od 10:00 do 17:00 hod. Tento údaj však platí pouze pro úterý až v sobotu s tím, že v pondělí se otevírá až ve 12:00 hod. a v neděli do chrámového interiéru nahlédnete pouze po ukončení mše (cca v 17:00 hod.). V „zimním“ období, tedy od 15.listopadu do 28. února, je otevřeno od 11:00 do 15:00 hod (úterý až sobota). V pondělí pak pouze od 12:00 do 14:00 hod. a v neděli po mši (cca v 15:00 hod.).