TURISTIKU PODPORUJÍ
61 574 turistů a cestovatelů
112 410 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 400 675,- odměny za články

České středohoří, Žatecko

České středohoří leží v Ústeckém kraji a táhne se severovýchodním směrem od Mostu k Novému Boru. Na severu sousedí s Lužickými horami, na východě s Ralskou pahorkatinou a Polabím, na jihu s Mosteckou pánví a na západě s Krušnými horami a Českým Švýcarskem. K významným vrcholům Českého středohoří patří Milešovka (837 m), která se pyšní také označením "největrnější hora v ČR", dále Hradišťany (752 m), Pařez (736 m), Sedlo (726 m), Kletečná (706 m), Lipská hora (688 m), Buková (683), Dlouhý vrch (655 m), Široký vrch (586 m) a Lovoš (570 m).

Oblast Žatecka, Žatecká pánev, je ohraničena Doupovskými horami na západě, na jihu Rakovnickou pahorkatinou a směrem severním přechází v Mosteckou pánev. Centrem oblasti je město Žatec. S jeho historií se můžete seznámit v Regionálním muzeu K. A. Polánka, kde je zřízena bohatá vlastivědná expozice.

České středohoří
Oblíbená místa a aktivity Doporučujeme
Tipy na výlety Hora Říp / Milešovka Chaty a chalupy České středohoří
Památky a turistické cíle Hrad Házmburk Víkendové pobyty České středohoří
Pěší trasy / Cyklo trasy Hrad HněvínHrad Sukoslav Lidice / Terezín

 

České středohoří, Žatecko
Cestování a výlety
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti České středohoří, Žatecko
Tipy na výlet vybrat: vše / nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Vesnice
Městečko
Město
Osada
Samota
Městská část
Hlavní město
Přístav
Místní část
Náměstí
Ulice
Městys
Ostatní vybrat: vše / nic
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Hrad
Zámek
Zřícenina
Trosky
Kaple
Klášter
Pomník
Kříž
Chata
Muzeum
Bouda
Kostel
Památník
Měšťanský dům
Salaš, koliba
Letohrad
Farma
Hřebčín
Zámeček
Tvrz
Skanzen
Hradiště
Rotunda
Statek
Dům, budova
Chrám
Hřbitov
Hradby
Lapidárium
Kašna
Socha
Boží muka
Hrádek
Panský dvůr
Rychta
Pevnost, opevnění
Radnice
Drobné památky
Mešita
Synagoga
Příroda vybrat: vše / nic
Hora
Kopec
Štít
Vrchol
Jezero
Potok
Pleso
Rybník
Vodopád
Propast
Minerální pramen
Jeskyně
Krasový útvar
Údolí
Skalní útvar
Jezírko
Řeka
Říčka
Pohoří
Údolí, dolina
Kaňon
Sedlo
Travertíny
Planina
Hřeben
Louka
Pramen
Kámen
Zahrada
Rašeliniště
Slatě
Památný strom
Přírodní park
Ostrov
Sopka
Pobřeží
Poušť
Park
Rokle
Přírodní památka
Vodní nádrž
Studánka
Soutěska
Tůň
Pláž
Poloostrov
Bažina, mokřady
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Lázně
Rekreační oblast
Koňská stezka
Aquapark
Letovisko
Koupaliště
Ledovec
Ski areál
Golf
Půjčovna lodí
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Potápění
Zábava, atrakce
Půjčovna kol
Vinařský cíl
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Cestopisy vybrat: vše / nic
Tipy a novinky vybrat: vše / nic
Rady a tipy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Moje dovolená vybrat: vše / nic
 ↓ 
Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Délka dovolené vybrat: vše / nic
Méně než 1 týden (do 6 dní)
1 týden (7-9 dní)
Delší než 1 týden (10-12 dní)
2 týdny a více (13 a více dní)
S kým vybrat: vše / nic
Rodina s dětmi do 5-ti let
Rodina s dětmi do 10-ti let
Rodina s dětmi 10-18 let
S partnerem
S přáteli
Typ vybrat: vše / nic
Pobyt
Aktivní dovolená
Poznávací dovolená
Eurovíkend
Plavba
Prodloužený víkend
Zaměření vybrat: vše / nic
K moři
Na lyže
Za zábavou a poznáním
Do přírody
Na hory
Cyklo
Se psem
Na vodu
Aerobic
Golf
Wellness
Potápění
Za kulturou
Zábavné parky
Aquaparky
Gastronomie
Jak jsme jeli vybrat: vše / nic
Autem
Autobusem
Letadlem
Lodí
Jinak
Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic
Dům / rekreační objekt
Kemp
Apartmán
Hotel / Penzion
Stravování na dovolené vybrat: vše / nic
Vlastní
Snídaně
Večeře
Polopenze
Plná penze
All Inclusive
Ultra all inclusive
Fotogalerie vybrat: vše / nic
zobrazit výsledky

Siřem

Turistické cíle

Fotografie (1)  • Foto: libormichalec

SIŘEMSKÉ MEDITACE

Pokud jste cestovatel či turista po památkách na první pohled omračujících a vaším gustem je Karlův most, Karlštejn a podobné velkoleposti, nebude patrně Siřem na Podbořansku nic pro vás. Zchátralý kostel a sýpka a pár obyčejných domů kolem rybníka ztracených kdesi mezi kopci moc velkoryse nepůsobí. Také místní lidé na vás budou hledět s nedůvěrou, jako na prvního turistu, který z neznámých důvodů hledá něco tam, kde podle jejich soudu nic není. Jestliže jste ale cestovatel jiného, jemnějšího druhu, jestliže hledáte místa turistickým byznysem nepoznamenaná a víc než hmotné památky na vás působí nehmotný genius loci, a jestliže máte navíc povědomí o moderní evropské literatuře, potom si lepší místo než je Siřem lze těžko představit.

OD ZÁMKU K PROLETÁŘSKÝM MYŠÍM

"Bylo už pozdě večer, když K. dorazil na místo,“ píše Franz Kafka ve svém nejznámějším díle. „Vesnice ležela pod Hlubokým sněhem. Zámecké Návrší nebylo vidět, obklopovala je mlha a tma, ani nepatrný záblesk světla nepřipomínal velký zámek." Každý čtenář Kafky ví, že Zámek se odehrává v jakémsi nehmotném světě na pomezí snu a skutečnosti, ale důležité pro tuto chvíli je, že to, co je tam ze skutečnosti, má bezpochyby svůj obraz právě tady – v Siřemi. Připomeňme si fakta: V noci z 12. na 13. srpna 1917 dostal Kafka první záchvat chrlení krve. Počátkem září konstatoval lékař prof. Pick podezření na plicní tuberkulózu. Kafka se bránil tlaku některých příbuzných a přátel, aby se léčil v plicním Sanatoriu a přijal pozvání své nejmladší sestry Ottly, aby s ní bydlel v Siřemi. I tehdy to byla zapadlá vesnice, dokonce bez elektřiny, pošty a vlakové Zastávky. Na jednu stranu se tu prý Kafkovi, který se dostal poprvé na delší dobu na vesnici, velmi líbilo, dokonce jeho přítel Max Brod v něm viděl „muže, jemuž je dobře ve velmi prostém venkovském prostředí a nerad by se už vracel do města". Na straně druhé si do svého pověstného deníku poznamenal: "Vlastně se v jejich přítomnosti (sedláků)cítím stísněný jako mezi zvířaty ve stáji, když je k něčemu vyzvu a ona kupodivu poslechnou." V Siřemi ale Kafka bydlel do 30. dubna 1918, tedy osm měsíců, a později několikrát označil dobu, prožitou v této zapadlé vesnici na Podbořansku, za jedno z nejhezčích období svého života. Možná právě tady vznikalo cosi jako utvrzení pocitu odcizení, později lidově nazývané „kafkárnou“. Když tak stojíte před onou polorozpadlou budovou sýpky, která jediná by mohla připomínat cosi jako zámek, cítíte docela palčivě ten Kafkův pocit, že budovy nejsou jenom budovy, že jsou to i symboly všeho k čemu se upíná vaše snění a touhy, o kterých víte, že nebudou nikdy naplněny. Spekulovat, z jakých podnětů se skládal Kafkův mnohovrstevnatý vnitřní svět, je ale vachrlaté a ponechme to badatelům, kteří tomuto tématu zasvětí celý život. Co v Siřemi můžeme poměrně jistě, je připomenout si ještě jednu Kafkovu zde se zrodivší metaforu - povídku Zpěvačka Josefína aneb Myší národ. V jednom ze svých siřemských dopisů totiž Kafka píše: "... první velká vada Siřemi: myší noc, strašný zážitek ... Jaký je to strašný, němý, rámusící národ… křížem krážem obíhání pokojem, kroužení, hlodání dřeva, tiché pištění a přitom stále pocit ticha, domácí práce utištěného proletářského národa, jemuž patří noc."

KLOKTÁNÍ DEHTU

Kafkovská stránka Siřemi je již poměrně známá, také proto, že se tu čas od času konají akce, které Kafkův pobyt připomínají. Takové kafkovské odpoledne znamená, že v sýpce proběhne výstava fotografií, nějaký hudební program, recitace, případně promítání filmu a na improvizovaném pódiu vedle kostela Neposkvrněného Početí Panny Marie se odehrává několikahodinový zábavný program pro všechny věkové skupiny. Silnici protínající Siřem lemuje řada stánků, ve kterých se prodávají nafukovací balónky, cukrovinky a samozřejmě také kafkovské suvenýry a dokonce i jeho knihy. Kdo zná tradici venkovských poutí, jistě ví, že jsou většinou zasvěceny nějakému svatému a jelikož se ty poutě nijak neliší od kafkovských slavností v Siřemi, logicky lze vydedukovat, že i Franz Kafka povýšil mezi svaté. Ostatně literární kritici a kafkologové by proti tomuto tvrzení asi nijak výrazně neprotestovali. Tím by snad mohl krátký vhled do siřemských tajností končit, ale z historie víme, že každý svatý má své následovníky, a teprve poté, kdy je základní pocit a příběh vytyčen, objevuje se prostor pro ony meditace, které stojí v titulu tohoto článku. A tak rukavici, kterou po zážitku z místní KRAJINY hodil do tváře Boha, přírody, nebo něčeho dosud neobjeveného Kafka, po letech zdvihl jiný český spisovatel – Jáchym Topol. Napsal román Kloktat dehet, který v Siřemi začíná i končí, který ale spíš než šedivou nezajímavou vesnici, jíž Siřem ve skutečnosti je, chápe tuto obec možná jako symbol všeho kafkovského – ve smyslu čistého, původního a vzácného. Neznám lepší návod, jak číst Topolovu knihu, než si někdy za trochu podmračeného dne lehnout poblíž sýpky-Zámku, shlížet z nadhledu na vesnici a začíst se do příběhu o podivném chlapci Iljovi, který z dětského domova právě tady v Siřemi utíká do podivného světa roku 1968, ve kterém se stateční Češi (mají dějiny podobné spíš těm balkánským) osamoceně a hrdinně postaví na odpor Sovětským vojskům. Denodenně dochází k úporným bojům o každý metr půdy na území nazvaném Siřemská autonomní zóna, ze kterého vysílá pravdivé informace vysílačka Svobodná Siřem a vás, lenivě meditujícího nad Siřemí, možná napadne, že celá ta kniha není jenom o české (ne)statečnosti, ale taky (samozřejmě symbolickým) příspěvkem na ochranu té prapůvodní kafkovské čistoty a křehkosti, pomalu planýrované buldozery mediálních a PR agentur. Jestliže k takovýmto topolovským meditacím nemáte vlohy, ale přesto chcete podobný životní pocit prožít, nezbývá patrně než si někde najít kus dehtu, rozehřát jej a vykloktat. (To je ale samozřejmě vyhrocené kvůli pointě, ve skutečnosti, pokud se dobře pamatuji, znamená kloktání dehtu slangový výraz pro medicínu proti nachlazení – něco jako asi hašlerky).

Podobné příspěvky
Siřem

Obec Siřem se nachází asi deset kilometrů jižním směrem od Žatce, pět kilometrů severovýchodně od Blšan. Západní částí obce protéká říčka Blšanka, která je pravobřežním přítokem řeky Ohře. V obci Siřem velmi často pobýval Franz Kafka, jehož rodný dům čp.35 zde stále ještě stojí. Stavení na horním okraji návsi patřilo Kafkovu švagrovi Karlu Hermannovi (či přesněji jeho otci Leopoldu). Od Franze Kafky známe i protilehlý statek sedláka Riedla, z jehož skrytu rušil spisovatele břinkot klavíru. Nad vsí je Skalnatý vrch Kohoutek, kam chodil Kafka odpočívat. Někdejší zdejší škola je "podlouhlé a nízké stavení" jako ta, v níž musel K. zastávat ponižující Místo školníka. Od kafkových dob se ves mnoho nezměnila, byla to zapadlá vesnice bez elektřiny, bohoslužba se tu konala jednou za tři týdny a nejbližší pošta byla v pět kilometrů vzdálených Blšanech. Ale pěstovalo se tu obilí, samozřejmě chmel, bylo tu několik řemeslníků, obchodů, šest hrnčířských dílen, a dokonce tři hospody.

Poslední aktualizace: 12.10.2008
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
Kvalita příspěvku:    
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

České středohoří, Žatecko

Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam: