muzejní programy baví nejen děti  • 

Navštivte moderní a stále se rozvíjející muzeum v Novém Boru, které nejenom pečuje a uchovává rozsáhlé sbírky, ale zároveň inspiruje sklářské výtvarníky, řemeslníky a studenty pořádáním Mezinárodního sklářského sympozia IGS a soutěže „Řemeslo a umění ve skle“. Podporuje rozvoj sklářského řemesla především vzbuzením zájmu o sklářství u nejmladší generace.

stálá expozice  • 

Stálá expozice umístěná ve třech podlažích budovy seznamuje návštěvníky se stylovým a technologickým vývojem českého skla od 18. století až do současnosti. Najdete zde ale i nápojové a užitkové sklo běžně používané v českých domácnostech. Vedle vzácných historických předmětů zde můžete obdivovat i řemeslnou zručnost a uměleckou nápaditost současných sklářských umělců a odborníků. Expozice je rozdělena dle jednotlivých zušlechťovacích technik na sklo hutně zdobené, malované, broušené a ryté. Je doplněna unikátními modely rytecké a brusičské dílny a historickým modelem sklářské pece.

Muzeum pravidelně pořádá také krátkodobé výstavy na různá témata. Konají se zde jak výstavy historické či technologické, tak monografické přehlídky sklářských výtvarníků, designérů a firem.

Nový Bor (dříve Haida) byl od poloviny 18. století centrem světového obchodu se sklem a sídlem velkých exportních společností a sklářských firem. Bohaté město žilo čilým kulturním a společenským životem. Zdejší zcestovalí sklářští podnikatelé si už tehdy dobře uvědomovali, jak důležitá je propagace. Nejen, že chtěli veřejně prezentovat výrobky svých firem, ale také uchovat zdejší sklářskou tradici pro příští generace.

ze sbírky muzea  • 

Muzeum bylo založeno v roce 1893 zásluhou „Odborného svazu dělníků sklářského a keramického průmyslu v severních Čechách“ za významné podpory města, které nově vzniklé sbírce poskytlo prostory na Radnici. Od roku 1952 sídlí muzeum v pozdně barokním měsťanském domě na novoborském náměstí. Vstup do budovy sklářského muzea rámuje zdobný pískovcový portál, v jehož štítu je umístěna kotva. Tento symbol zámořského obchodu vyvolává představy o dobrodružných cestách křehkého skla ze severních Čech na vzdálené trhy v zemích starého kontinentu, exotického Orientu nebo do zámoří. Ostatně většina muzejních exponátů vznikala v rukách sklářských řemeslníků právě ve snaze vyhovět odlišnému vkusu a neobvyklým požadavkům zahraničních kupců.