Slezské Beskydy (1): Velká Čantoryje, česko-polská hřebenovka

Slezské Beskydy: Velká Čantoryje, česko-polská hřebenovka (10/2019)

Slezské Beskydy (polsky Beskid Śląski) leží z větší části na území Polska, kde se také nachází nejvyšší vrcholy Skrzyczne (1 257 m n.m.) a Barania Góra (1 220 m n.m.). Menší část pohoří zasahuje na území České republiky s nejvyšší horou Velká Čantoryje/Czantoria Wielka (995 m n.m.) na polsko-české hranici.

Nádherné podzimní dny se dnem volna navíc (28.10.) nás vylákaly na přechod části horského pásma Čantoryje, kterým prochází nejen státní hranice, ale také rozvodí řek Odry a Visly. Nejvýznamnějšími vrcholy tohoto hřebene jsou Velká Čantoryje, Velký a Malý Šošov, Cieslar, Velký a Malý Stožek, a Kyčera, které všechny těsně atakují výšku 1 000 m n. m. Na Velké Čantoryji se nachází rozhledna s výborným kruhovým výhledem.

Ke krásné a výrazné hoře Velké Čantoryji, po které bylo pojmenováno celé zdejší horské pásmo, se váže pověst o slezských rytířích, které prý masiv ukrývá, a kteří, podobně jako Blaničtí rytíři, čekají, aby pomohli Slezsku, až mu bude nejhůře. Proto se také hoře někdy přezdívá Slezský Blaník. Z polského města Ustroň a z druhé strany od Nýdku byla na vrchol vyznačena naučná stezka s názvem NS Rytířská. 

My naučnou stezku využijeme jen částečně. Jelikož tady máme k dispozici dvě auta, jedno zavezeme na konec údolí Nýdek, Hluchová-Kolibiska a druhé necháme na placeném parkovišti v Nýdku, u výchozího místa na Velkou Čantoryji. Na vrchol je to odtud 4,8 km a 577 m převýšení příjemnou pěšinou nejprve kolem luk s pasoucím se dobytkem a potom lesem s malou odbočkou k památníku evangelického kněze Jiřího Třanovského, kde pamětní deska připomíná místo tajných bohoslužeb konaných ve skrytu lesa v 17. století.

Po červené značce pokračujeme na rozcestí Pod chatou Čantoryjí a dále po žluté až k turistické chatě. Ta příchozím odspodu příliš oku nelahodí - taková věčně rozestavěná budova s nepořádkem kolem. Z hřebenovky už je pohled na chatu lepší a interiér je opravdu pěkný stylový.

Od chaty je to už jen kousek k rozhledně na vrcholu Velké Čantoryje postavené v roce 2002. Ocelová pozinkovaná konstrukce z dílny Třineckých železáren nasazená na kamenném soklu je 29 m vysoká a na vyhlídkovou plošinu vede 118 schodů. Vstup je placený (40 Kč na osobu), prochází se turniketem. Mimo letní sezónu bývá otevřeno pouze o víkendech od 9,30 do 15,30 hod. Dny i hodiny provozní doby se obměňují, proto je lepší se vždy aktuálně podívat na webové stránky provozovatele rozhledny: cantoryje.cz

Z rozhledny máme vzhledem ke směru slunečního svitu a mírnému oparu na české straně nejlepší výhled na polskou stranu na blízká města Ustroň a Wisla. Na české straně je možné vidět část Moravskoslezských Beskyd – v pozadí se jasně rýsuje Lysá hora, a na další vrcholy Slezských Beskyd, na slovenské straně na Oravské Beskydy. Za velmi dobré viditelnosti prý bývají vidět Západní Tatry, Malá Fatra i Hrubý Jeseník.

Mezi návštěvníky převažují Poláci. Z naší strany je přístup pěšky a do kopce, z polské strany je to mnohem snazší. Od Ustroně jede nahoru lanovka až do nadmořské výšky 855 m a odtud už je to k rozhledně jen 1 km.

Od rozhledny pokračujeme po červené turistické značce hřebenovkou po polsko-české hranici. Až po první samoty na polské straně je to hodně z kopce. Dál už pěšina vede příjemnou trasou krásným listnatým lesem i po odkrytých pastvinách přes Beskydské sedlo až na Velký Šošov (886 m n. m.).

Těsně pod Šošovem se zastavujeme na pivo v hospodě Karczma Na Polanie. Zloté nemáme, ale lze tu platit kartou. Jen kousek dál je další chata Schronisko na Soszowie Wielkim, takže si občerstvovací stanici můžete vybrat. Na polské straně se nachází menší lyžařské středisko Soszów. Jsou odtud pěkné pohledy na polskou část Slezských Beskyd a zajímavý je také pohled zpět na Velkou Čantoryji.

Dalším vrcholem hraniční trasy je Česlar/Cieślar (921 m n. m.) označený kamenným sloupkem. Místo je odlesněné a poskytuje krásné výhledy k nejvyšším horám polských Slezských Beskyd.

Od Česlaru scházíme na rozcestí Malý Stožek kolem obydlených pasekářských domků a s výhledem na Velký Stožek. Na tento vrchol už nepůjdeme, protože uhýbáme na zelenou trasu, která nás lesem dovede dolů do údolí k zaparkovanému autu u Kolibisek. V tomto místě se nachází také konečná zastávka autobusu pro případ, že by turista volil tuto možnost.

Podzimní dny jsou krátké, jinak bychom určitě stihli projít hřeben přes Stožek a Kyčeru celý až k chatě Bahenec, kde se také dá zaparkovat auto. A možná bychom trasu i otočili opačným směrem, ale otevírací doba rozhledny je omezená a měli jsme obavy, aby nám tam odpoledne nezavřeli.

V obcích Nýdek a Bystřice najdeme krásné dřevěné kostely, které určitě stojí za zhlédnutí. Římskokatolický kostel svatého Mikuláše v Nýdku byl postaven koncem 16. století zásluhou místních rodáků. V 19. století byl kostel přestaven a v nedávné době rekonstruován, kdy byla na střechu navrácena dřevěná šindelová krytina. Ve věži dosud funguje zvon z roku 1581.

Římskokatolický kostel Povýšení svatého Kříže v Bystřici nad Olší byl postaven v novorenesančním slohu na přelomu 19. a 20. století, na jeho místě dříve stával dřevěný kostelík z druhé poloviny 16. století. V poslední době byla obnovena šindelová střecha.

Mapa trasy na mapy.cz: Mapa trasy Velká Čantoryje - Stožek (mapy.cz/turisticka)

Další den jsme se jeli podívat na nejvýchodnější bod ČR, na Trojmezí u Hrčavy a projít se po Jablunkovském Mezihoří přes jeho nejvyšší vrchol Gírovou. Odkaz na tento článek je pod tímto textem.

Text: Alexandra Prejdová
Fotografie: Jan Prejda

Další naše články z oblasti Beskyd:

• Slezské Beskydy (2): Filipka - Kyčera - Velký Stožek
• Nejvýchodnější bod ČR, Hrčava - Trojmezí, Gírová
• Moravskoslezské Beskydy: Velký Javorník