Slovanské hradiště - Bílina
Turistické cíle • Památky a muzea • Hradiště
Archeologická památková rezervace slovanského přemyslovského Hradiště o rozloze 7,2 ha z konce 10. století. Bylo založena k zabezpečení českého státu až do 13. století do doby, kdy v blízkosti byl vybudován gotický hrad, který byl v 17. století přestavěn na monumentální barokní zámek. Celý areál je tedy dokladem historického a stavebního vývoje od slovanského hradiště až po barokní zámek.
V místech dnešního Zámeckého parku, na části dlouhé ostrožny na východním okraji města, se rozkládá slovanské hradiště. Jeho plochu chránily tři příčné valy, které vymezovaly vnitřní areál a předhradí: vnější, dnes již téměř zničený val na východní straně, střední val se širokým příkopem a na západní straně nižší val. Z těchto stran bylo hradiště lehce přístupné a opevnění odpovídalo přirozenému tvaru terénu. Archeologický výzkum v l. 1952 a 1961–1966 zjistil konstrukci mohutného středního valu, odkryl řadu sídlištních objektů včetně pozůstatků srubových staveb a kostrové pohřebiště, z jehož analýzy se usuzuje, že přibližný počet obyvatel hradiště činil asi 250 osob. Archeologický výzkum ověřil získané rozbory písemných pramenů, z nich vyplývá, že Bílina byla od 10. do počátku 13. století správním střediskem tzv. bílinské provincie přemyslovského státu, jež se rozprostírala přibližně na území Lemúzů a poprvé je jmenována v historických pramenech v papežské listině z r. 993. Skutečnost, že bílinský hrad není uveden v zakládací listině pražského biskupství z r. 973, kde jsou vyjmenovány všechny významné existující hrady, dovoluje předpokládat, že vznikl až v následujícím období.