Loading...
Slovensko - Malá Fatra (6): Hřeben Veľký Kriváň – Malý Kriváň – Stratenec, Belské skaly (09/2020)
Kriváňská Malá Fatra patří k nejznámějším a nejvíce navštěvovaným oblastem Slovenska. Toto platí především pro oblast kolem Vrátne doliny, Veľký Kriváň a Veľký Rozsutec. Je to dáno popularitou těchto míst a také dostupností Veľkého Kriváně lanovkou, která jede až do nadmořské výšky 1 500 m.
Meteorologové hlásí krásné počasí, děláme rychlé rozhodnutí - v pátek po práci odjet ze Zlína, v sobotu jít na túru a v neděli zase domů. Na rezervačních systémech vidíme, že je vše plné, zbývají jen drahé hotely. Vybíráme ten nejlevnější z nich – Polovnícky hotel Diana v obci Stráža. Máme to sem jen 2 hodiny cesty.
Plánujeme přejet autobusem do Vrátne doliny k lanovce, vyjet nahoru a jít hřeben směrem na západ a sejít až dolů do Stráže. Autobusová zastávka je u hlavní cesty kousek pod hotelem naproti obecního úřadu ("Stráža, Jednota"). Autobus směr "Vrátna, výťah" odjíždí v 8,27 hod. a už z Žiliny přijel docela plný. Nasazujeme roušky a jedeme, po cestě nabíráme další a další turisty, nejvíce jich nasedá v Terchové a ve Štefanové, kde je obrovské parkoviště již zcela zaplněno auty.
Něco po deváté je autobus u dolní stanice lanovky, která o víkendu jezdí nepřetržitě od 8,30 hod. Je sobota, dobrá předpověď počasí, a u lanovky je řada asi na 40 min. Cena za jednu cestu nahoru je 10 Euro. Lístky nelze koupit dopředu online. http://www.lanovka-vratna.cz/
Nemáme příliš rádi místa s vysokou kumulací lidí, ale tentokrát lanovky využíváme, ušetří nám cca 780 výškových metrů, což je pro mne dost podstatná informace – zvládnu pak delší trasu po hřebeni. A je nám také jasné, že v takovýto den bude na vrcholu Veľkého Kriváně nával, takže se na to dopředu psychicky připravíme. Bohužel jsme neměli možnost sem jet ve všední den.
Vystupujeme na horní stanici lanovky, kde funguje bufet, o který je už od rána docela zájem, vycházíme v zástupu návštěvníků do Snilovského sedla a dále na vrchol Veľkého Kriváně po stezce, která je lidmi vyšlapaná v několika proudech. Veľký Kriváň (1 709 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Malé Fatry. A protože je sem tak snadný přístup, jen se to na jeho vrcholu hemží. Viditelnost není dnes moc dobrá, je opar, a tak se tady moc dlouho nezdržujeme, a pokračujeme na Pekelník, kam jde ještě poměrně dost lidí.
Z oblasti Veľkého Kriváně a Pekelníku jsou jinak krásné výhledy na oba Rozsutce, Vrátnou dolinu, Tiesňavy a Kysuce. Na druhou stranu na Veľký Choč, Nízké Tatry, Veľkou Fatru. A samozřejmě na hlavní hřeben Malé Fatry od Stohu až po výrazný "křivý" tvar Malého Kriváně. Pokračujeme přes sedlo Bublen, míjíme vydatný pramen vody, nad kterým ve stráni sbírají sběrači hřebeny borůvky. Už zrají i brusinky a tak cestou pojídáme. Stoupání na Malý Kriváň (1 671 m n. m.) je brzy za námi a stojíme na druhém nejvyšším vrcholu Malé Fatry.
Od vrcholového sloupu je opravdu nádherný pohled zpět na Veľký Kriváň a Pekelník. Moc se nám tu líbí, nejsou tady davy. V dálce se opět vynořuje nepřehlédnutelný Veľký Choč, hřeben Veľké Fatry, Nízké Tatry. Na druhou stranu doliny okolo Žiliny a Terchové, hřeben Javorníků, vrcholy Moravskoslezských Beskyd, a více na jihozápad pak města Martin a Vrútky, a plochý hřeben Lúčanské Malé Fatry.
Posvačíme a jdeme dál po vrcholové trase až do sedla Priehyb. Odtud bychom to měli po modré nejkratší cestou zpět do ubytování. Kdo nemá čas a nebo nechce jít dál po hřebeni, ať tady odbočí dolů do údolí. Nám je ale líto krásného počasí a máme ještě prostor pokračovat, a tak vyjdeme na vápencové skalky vrcholu Stratenec (1 513 m n. m.). Tady už stezka vede částečně v kleči.
V sedle Vráta pod Bielymi skalami odbočujeme na žlutou, která podchází vrchol Suchý. Přece jen je podzim a dny jsou kratší, a tak nechceme riskovat větší zdržení, abychom pak v lese nezatměli. Proto vynecháváme vrchol Suchého. Žlutá stezka vede pěkným lesem a občas je třeba překonat spadlý kmen nebo tekoucí potůček. Nikdo tudy nejde. V sedle Príslop pod Suchým jsme na travnaté planince. Tady už míjíme turisty, kteří se vydali na Suchý z Chaty pod Suchým.
V lese u sedla Javorina potkáváme lidi, co vlečou plné tašky hřibů s tím, že sbírali jen ty pěkné. Taky bychom nejraději šli na takovou dobrou "hribovačku", ale nemáme už čas a co také s houbami na hotelu. Zelená značka od sedla Brestov je vedená dost nešikovně a hodně prudce z kopce. Jsme rádi, že už máme tento úsek za sebou. V mapách.cz uvedená čárkovaná "Lesná cesta", která by měla být zkratkou do Doliny Kúr, už v terénu neexistuje. Zato cca na kótě 700 m n. m. v rozšířeném místě lesní cesty narazíme na šipkou naznačenou zkratku do Doliny Kúr, kterou využijeme. Stezka je dost vyšlapaná a pěkně vedená lesem zatáčkami dolů k potoku. V mapách vyznačená není.
Lehce přebrodíme přes potok a jsme na asfaltové silnici v dolině. Kdo nechce brodit, jde dál stezkou po louce a za chvíli narazí na žlutou turistickou značku. Z doliny Kúr se pak odpojíme na značenou cyklostezku a mezi pastvinami při kulise západu slunce za Žilinou přijdeme do vesnice Dolní Tižina a po silnici pak až k našemu ubytování ve Stráži.
Celkově byla trasa dlouhá cca 18 km s celkovým převýšením 580 m (díky lanovce) a celkovým klesáním 1 670 m. A protože na mapách.cz není popisovaná zkratka do doliny Kúr vyznačena, nemohu toto zadat do trasy v mapě. Odbočka je cca v bodě č. 8 na níže uvedeném odkazu na mapu trasy.
Mapa oblasti na mapy.cz: Hřeben Velký Kriváň - Malý Kriváň (mapy.cz/turisticka)
Mapa oblasti na hiking.sk: Hřeben Velký Kriváň - Malý Kriváň (mapy.hiking.sk)
V neděli ještě zvládáme krátkou dopolední procházku k Belským skalám, na mapách a na turistických označnících je uvedeno Belianské skaly, ovšem s dodatečně vyškrabanými písmeny "ian". Z toho jsme pochopili, že místní nazývají místo Belské skaly a Belská dolina podle obce Belá, a proč tato místa někdo přejmenoval na Belianské skaly a Belianská dolina, nevím.
Projedeme obcí Belá a těsně před rozcestníkem Belianska dolina je malé rozšířené místo pro zaparkování auta a další je pak kousek za rozcestníkem v místě s názvem Rigaška. Stezka ke skalám je vyznačena žlutou barvou. Jedná se o celkem prudký výstup lesem, při kterém je možné vyjít na jednotlivé vyhlídky ze skal. Nejlepší je samozřejmě ta nejvyšší, na kterou se dostanete po krátkém závěrečném nenáročném úseku po skále zajištěném ocelovým lanem.
Kolem skal je spousty vyšlapaných pěšinek, většina je od lezců, kteří mají možnost na skalách trénovat, a také od turistů, kteří hledají správnou stezku nahoru. Nakonec nahoru ale trefíte. Z horní skály je pěkný výhled na údolí s městem Žilinou, na vesnice ležící v údolí potoka Varínka, a je vidět také kousky hlavního hřebene Malé Fatry. Tyto pohledy jsou ale ráno bohužel proti slunci. Zpět se sejde stejnou stezkou.
Mapa oblasti na mapy.cz: Belské skaly (mapy.cz/turisticka)
Mapa oblasti na hiking.sk: Belské skaly (mapy.hiking.sk)
Text: Alexandra Prejdová
Fotografie: Jan Prejda
Všechny články z našeho pobytu na Malé Fatře (r. 2013 a 2020):
Články ze sousední Lúčanské Malé Fatry (r. 2018):
A tady jsou ještě články z námi navštívených blízkých Chočských vrchů s nádhernými výhledy na (nejen) Malou Fatru (r. 2015):