Slovensko: Malé Karpaty

Slovensko: Malé Karpaty (04/2023)

Pohoří Malé Karpaty leží na západním Slovensku a táhne se v úzkém pruhu dlouhém cca 100 km ve směru severovýchod – jihozápad od Nového Města nad Váhom až k Bratislavě a kousek zabíhá také za hranice do Rakouska, kde končí bránou Brucker Pforte (Karnuntská brána), která odděluje Karpaty od Alp. Jedná se tak o nejzápadnější pohoří celého karpatského oblouku.

Malé Karpaty dosahují nadmořských výšek kolem 700 m n.m., což není na slovenské poměry mnoho, ale tím, že se zvedají z rovinaté krajiny, jsou již zdáli nepřehlédnutelným panoramatem a túry na vrcholy mají převýšení kolem 500 m. Nejvyšším bodem pohoří jsou Záruby, 767 m n.m., dalšími vrcholy převyšujícími 700 m pak Vysoká 759 m a Vápenná 747 m. Základní stavební horninou pohoří jsou krystalické horniny, ale najdeme zde také četné vápencové skalky.

Slovenská část Malých Karpat se dělí na čtyři základní podcelky: Čachtické Karpaty, Brezovské Karpaty, Pezinské Karpaty a Devínské Karpaty. Rakouskou část pak tvoří Hainburské vrchy (Hainburger Berge). V roce 1976 bylo pohoří vyhlášeno Chráněnou krajinnou oblastí Malé Karpaty pro svou jedinečnou přírodu a souvislé plochy nádherných listnatých lesů. CHKO zahrnuje také několik zvláště chráněných lokalit, které mají status přírodních rezervací nebo památek. Pohoří charakterizují rovněž četné zříceniny hradů, např. Čachtice, Plavecký hrad, Ostrý Kameň, Děvín a další. Na východním úbočí pohoří, v blízkosti obce Častá, se nachází krásný opravený hrad Červený Kameň.

Hranice pohoří Malé Karpaty na mapy.cz: Malé Karpaty - mapa

Pro túry v Malých Karpatech bych volila buď jarní období, kdy kvete spousty jarních květin a zelenají se lány medvědího česneku, nebo podzimní období s barevnými listnatými lesy. My jsme zde byli na začátku dubna přes Velikonoce a zastihli jsme jak poslední záchvěv zimy, tak teplé a slunečné jarní dny. Podnikli jsme zde čtyři jednodenní túry, tři v pezinské části (na Vápennou, Záruby a Vysokou) a jednu v čachtické části na Veľký Plešivec.

1. VÁPENNÁ A ZŘÍCENINA PLAVECKÉHO HRADU

Ubytovaní jsme byli v obci Plavecké Podhradie, a tak se přímo nabízel okruh nahoru po žluté, dále hřebenem po červené a dolů po modré turistické značce. Tato krásná trasa seznámí turistu s výhledovými vrcholy Vápenná a Klokoč, ve vrcholové části s typickými pokroucenými kmeny těžce zkoušených stromů, a na závěr se zříceninou Plaveckého hradu. Jen to počasí právě v tento den… ráno mlha, která se později protrhala, ale oblačnost byla stále velká, chvílemi i sněžilo a terén byl kluzký.

Projdeme obcí a také starou částí Plaveckého Podhradia a za poměrně husté mlhy vcházíme po žluté značce do lesa a tímto lesem jdeme až na vrchol Vápenné (747 m n.m.), kde ještě leží zbytky sněhu, přestože už kvetou dříny a další jarní dřeviny. Na vrcholu se nachází malá kovová rozhlednička Roštún. Vrchol a jeho okolí je součástí Národní přírodní rezervace Roštún, která chrání krasové jevy a zachovalá lesní společenstva a na ně vázaný výskyt rostlin a živočichů. Z Vápenné je za dobrého počasí krásný výhled jihozápadním, jižním a jihovýchodním směrem.

Prudším klesáním z Vápenné sejdeme do sedla Uhliská, kde začíná asi nejpěknější část trasy po částečně odkrytém úbočí až na vrchol Klokoče (661 m n.m.). Na Klokoči je zvláštní kříž, do kterého jsou turisty zaráženy hřebíky. Kladívko je k dispozici přivázané ke kříži. Z místa jsou krásné výhledy na hřebeny Malých Karpat s vrcholy Vápenné a Vysoké.

Na rozcestí Ámonova lúka lze odbočit krátkou odbočkou ke studánce. Za dřevěným turistickým přístřeškem jsou k vidění zbytky sklepa huncokára Ámona. Huncokári byli lesní dělníci, kteří sem přicházeli z rakouských zemí a tvořili zde etnografickou skupinu typickou pro Malé Karpaty. Název vznikl zkomolením německého slova Holzhacker (dřevorubec). Horské osídlení zde zaniklo po r. 1945, kdy byla část obyvatelstva odsunuta do Německa.

U Ámonovy louky odbočujeme na modrou a vracíme se zpět k výchozímu bodu. Pod Báborskou je výhledové místo do Záhorské nížiny a v dálce vidíme už i Plavecký hrad. Když sejdeme níže, sníh mizí, les je plně v jarním aspektu a všude kvetou záhony dymnivek ve fialové i bílé barevné varietě. Pod vrcholem Pohanská se nachází pěkná kamenná studánka s pramenitou vodou.

Krátkou odbočkou se dostáváme ke zřícenině Plaveckého hradu. Hrad byl postaven ve 13. století jako královská pevnost střežící hranice na západním úpatí Malých Karpat, ale sloužil šlechtě také k bydlení. Na počátku 18. století však svoji funkci panského sídla ztratil, protože pohodlnější bylo bydlet v údolí v kaštieloch. Opuštěný hrad obsadili Rákociho povstalci a v roce 1707 byl dobyt císařským vojskem. Při této akci byl hrad těžce poškozen a už nikdy neobnoven. Z hradu je pěkný výhled no Záhorské nížiny, na Plavecké Podhradie a v dálce se tyčící vrchol Vysoké. Zřícenina hradu je volně přístupná.

Celý okruh je dlouhý 14,5 km s celkovým převýšením 640 m. Mapa trasy na mapy.cz: Trasa na Vápennou

2. ZÁRUBY A ZŘÍCENINA HRADU OSTRÝ KAMEŇ

Túru na Záruby začínáme z druhé strany Malých Karpat, ve Smolenici. Tady zaparkujeme na parkovišti u kostela a vydáváme se kolem zámku a následně lesem plným světle zeleného medvědího česneku nejprve po modré a pak po žluté turistické značce na hřeben. Tento den je opravdu ukázkový sluncem zalitý den s modrou oblohou.

Prvním dosaženým bodem je Havrania skala (602 m n.m.), pěkný vápencový útvar s výhledem k jihu. Odtud jdeme po červené hřebenovce přes Havranicu opravdu nádherným pokrouceným lesem plným vápencových skalek a s vůní medvědího česneku až na Záruby. Tento lesní úsek je podle mě jeden z nejkrásnějších v Malých Karpatech.

Záruby (767 m n.m.) jsou nejvyšším bodem Malých Karpat, i když ne nejvýraznějším. Jedná se spíše o dlouhý hřeben než přímo o vrchol. Skalka s křížem již zarůstá zelení a výhledy nejsou dobré. Červená stezka pokračuje pokrouceným lesem, kde zůstaly malé zbytky sněhu. Obnažená skála na konci hřebínku svažující se k Ostrému kameni je těžším úsekem. Vápenec se drolí, klouže a není se v prudkém klesání čeho zachytit. Tak tady pozor! Výhledy jsou v této části pěkné, a to západním směrem ke zřícenině hradu.

Zbytky hradu Ostrý Kameň leží na skalním ostrohu, který vyčnívá nad okolní doliny. Hrad byl vybudován v 13. století jako strážný hrad. Ostrý kameň však následně čekal stejný osud jako Plavecký hrad, sídlo bylo obsazeno povstalci, hrad dobyt a poškozen císařskou armádou a nakonec zpustnul. Zřícenina je volně přístupná.

Od hradu směřuje dolů prudká stezka lesem směrem k vodní nádrži Buková, po které se většina návštěvníků drápe směrem nahoru k hradu. Zpět se pak vracíme po modré, která vede dolinou rovnoběžně s hřebenem Zárub. Je to trochu zdlouhavé, ale nikdo tu není a stezka jde pěkným lesem se starými vzrostlými stromy. Až do sedla Záruby, ze kterého se chodí nejkratší trasou na vrchol, je třeba překonat další menší převýšení.

Záhy odbočujeme na zelenou, která klesá Čertovým žľabom, úzkou, strmou a suchou skalní roklinou, která je chráněna jako přírodní památka. Od rozcestí nad Vlčiarňou se pak vracíme do Smolenice po lesní cestě. Z louky je pak krásný pohled na Smolenický zámek, který je odpoledne osvětlen sluncem z té správné strany a vypadá opravdu jako z pohádky. Zámek dnes slouží jako kongresové centrum.

Celá trasa byla dlouhá 16 km s celkovým převýšením 840 m. Mapa trasy na mapy.cz: Trasa na Záruby

3. VYSOKÁ

Třetí den opět hlásí špatné počasí, ale až na pozdější odpoledne. Vyrážíme na třetí kopec v Malých Karpatech, kterým je Vysoká. Zamýšlený okruh trochu zkrátíme, abychom nezmokli, ale dešti se na závěr túry stejně nakonec nevyhneme.

K výchozímu místu přijíždíme po silnici, která vede z Rohožníku ke kamenolomu Vajarská. Kousek za odbočkou k lomu je možné na plácku u silnice nechat auto. Od rozcestníku Baďura - horáreň je dál již vjezd motorových vozidel zakázán. Vycházíme po cestě podél Rohožnického potoka, na kterém se ve velkém zabydleli bobři. U rozcestníku Zadné Hlinenné odbočujeme z modré trasy na cyklotrasu a tím se rychleji dostaneme na vrchol Vysoké. Původní plán byl jít po turistické červené trase.

Po vstupu do Přírodní rezervace Vysoká se ocitáme opět v nádherném lese plném pokroucených i velmi starých listnatých stromů a všudypřítomného medvědího česneku. Tato scenérie nás provází až na vrchol a všímavý turista zde najde mnoho pěkných fotomotivů, které vytvořila matka příroda.

Vysoká (759 m n.m.) je druhou nejvyšší horou Malých Karpat. Na vrcholu je kříž a od něj krásný výhled do Záhorské nížiny. Pod námi je obec Kuchyňa a za ní známý vojenský prostor sloužící letectvu. Vysoká je vápencový suk protažený ve směru sever – jih, takže při pohledu z těchto světových stran ji z dálky bezpečně poznáme jako vyčnívající homoli. Z ostatních směrů už tak výrazná není.

Z vrcholu sejdeme po příkřejší skalnaté pěšině až do vysokého lesa a po modré přijdeme až k bývalému malému lomu. Kousek za lomem jsou na turistické pěšině ještě viditelné železniční pražce. Lesní cesta totiž v minulosti sloužila jako násep úzkorozchodné železnice, která se používala pro dopravu dřeva a také kamení z lomu.

Nejdeme do osady Vývrat, ale záhy opouštíme turistickou značku a po neznačené cestě, na které jsou také stopy po železničních pražcích, míříme zpět k autu uzavřít dnešní okruh. Přírodní rezervaci Pralesy Slovenska - Zámok, která se rozkládá na zdejších svazích, tvoří krásný les, který by stál zato prozkoumat. Bohužel se spouští avizovaný déšť, a tak naši výpravu ukončujeme a v pláštěnkách docházíme zpět k zaparkovanému autu.

Dnešní trasa byla 12,5 km dlouhá s celkovým převýšením 458 m. Mapa trasy na mapy.cz: Trasa na Vysokou

4. VEĽKÝ PLEŠIVEC A ZŘÍCENINA HRADU ČACHTICE

Vymyslet trasu tak, abychom obsáhli Čachtický hrad a zároveň i vrchol Plešivce, nebyl úplně lehký úkol, ale nakonec jsme se rozhodli vyjít z Višňové, a to nejprve na prohlídku hradu, dále pak na Veľký Plešivec a odtud trochu nudnou cestou zpět z obce Hrachoviště do obce Višňové tak, aby se okruh zpět k autu uzavřel.

Byli jsme úplně první, kdo si ten den kupoval lístky do hradu. Dobře jsme udělali, protože Čachtický hrad je velmi známý a když jsme jej opouštěli, už tady bylo docela plno. Zvlášť v dnešním krásném slunečném počasí. Otvírací doba hradu je od 10 hod.

Čachtický hrad si mohou návštěvníci projít sami bez průvodce. Jsou z něj také pěkné pohledy do krajiny, hlavně na Bílé Karpaty – Velkou Javořinu. Zřícenina je po rekonstrukci v letech 2012 – 2014 a je velmi pěkně udržovaná. Hrad pochází z 13. století a vznikl z důvodu, jako další slovenské hrady této oblasti, aby plnil strážní funkci. Poté, co jej silně poškodilo vojsko krále Přemysla Otakara II, začal od 17. století pustnout. Čachtice proslavila uherská šlechtična Alžběta Báthoryová, nazývaná Čachtická paní, která se údajně koupala v krvi mladých dívek v domnění, že si tak uchová svou krásu, a ve věži Čachtického hradu byla následně uvězněna k doživotnímu žaláři.

Po prohlídce hradu jdeme po modré turistické značce směrem k Veľkému Plešivci, nejdřív lesem a poté pěknou pěšinou s kvetoucími keři planých trnek a s občasnými výhledy směrem k Povážkému Inovci. Závěrečné stoupání k vrcholu je po pěšině řídkým borovicovým lesem.

Vrchol Veľkého Plešivce (484 m n.m.) má půlkruhový výhled směrem k východu na Pováží, proto je zde lepší fotografovat odpoledne. Z jednoho místa je v dálce vidět také Čachtický hrad. U vrcholového kříže je instalována tabulka s popisem výhledu. Veľký Plešivec je travnatý plochý vrchol s malými vápencovými skalkami, na kterých kvetou jarní skalničky. Příjemně se zde sedí a kochá krajinou. Při příznivých klimatických podmínkách z vrcholu startují paraglidisté.

Z Plešivce jdeme zpět stejnou cestou až k odbočce dolů do Hrachoviště. Ve vesnici odbočíme zpět k severu a neznačenou trasou nejdříve obcí a následně polní cestou dojdeme až do Višňové. Před odjezdem domů ještě načerpáme síly v místním bufetu Škulec, od kterého je rovněž pěkný pohled směrem k Čachtickému hradu.

Okruh je dlouhý celkem 11,5 km s celkovým převýšením 366 m. Mapa trasy na mapy.cz: Trasa na Velký Plešivec

Text: Alexandra Prejdová
Fotografie: Jan Prejda

Další naše články z hor Západního Slovenska:

• Slovensko - Považský Inovec: Inovec
• Slovensko - Strážovské vrchy (1): Strážov
• Slovensko - Strážovské vrchy (2): Vápeč
• Slovensko - Súlovské vrchy (1): Súlovské skaly
• Slovensko – Súľovské vrchy (2): Veľký Manín, Manínska tiesňava
• Slovensko - Biele Karpaty: Vršatské bradlá
• Slovensko - Javorníky: Hřeben Čerenka - Hričovec