Loading...
Slovensko – Súľovské vrchy (2): Veľký Manín, Manínska tiesňava (08/2016)
Súľovské vrchy tvoří samostatný horský celek, který se nachází přibližně mezi městy Povážská Bystrica a Žilina. Súľovské vrchy se dělí na 3 podcelky: Súľovské skály, Skalky a Manínská vrchovina. Převážná část Súľovských vrchů je součástí Chráněné krajinné oblasti Strážovské vrchy.
V Súľovských skalách jsme už byli (odkaz na článek pod tímto textem), tak tentokrát jsme se vypravili do Manínske vrchoviny, konkrétně na Veľký Manín a do Maníské tiesňavy nedaleko města Považská Bystrica. Okruh zahajujeme u kempu Manín, před Manínskou tiesňavou, kde jsme zaparkovali auto. Jdeme po žluté, která vede nejprve lesem kolem nějakého staršího rekreačního střediska, pak po okraji lesa a následuje cik cak výstup do kopce po odlesněném západním svahu Veľkého Manína.
Z této stezky se naskýtá krásný pohled do údolí řeky Váhu, na Považskou Bystricu, zříceninu Považského hradu a na pohraniční hory ČR/SR. Po zdolání tohoto převýšení se ocitnete pod vrcholem Veľkého Manína, na který ale nevede žádná turistická značka. Stezka je však vyšlapaná a tak ještě kousek do kopce a nacházíme pyramidu z kamení a v ní na dřevěném kůlu destičku s nápisem "Vrchol Veľký Manín, 891 m n. m. Vitajte hore!" Převýšení sem bylo 500 m, zhruba 2 hodiny chůze, z toho neznačená stezka na vrchol asi 15 min.
Veľký Manín je nejvyšším vrcholem Súľovských vrchů a přestože je na některých mapách pořád ještě označován jako rozhledové místo, komplet zarostl lesem a žádný výhled tady není. Na jaře to tady musí krásně kvést flórou vázanou na vápencové horniny. My tu v srpnu vidíme pouze červené kuličky na stopkách, jsou to semena rostliny áron plamatý.
Z vrcholu se vracíme stejnou stezkou a napojíme se opět na žlutou trasu, která vede lesem dolů a nevím proč zcela míjí nádherné vyhlídky směrem na severovýchod. Naštěstí o nich víme a tak sejdeme ze značené trasy a jdeme kousek lesem na otevřenou travnatou severní hranu Veľkého Manína. Odtud se otvírá krásný pohled na sousední Malý Manín, na Súľovské skály s hradem Súľovem, na Malou Fatru v dálce. Kocháme se tím pohledem. Někde tu má být skalní okno, ale to hledáme marně. Dnes jsou již vyhlídka i skalní okno naznačeny v mapach.cz.
Pod severní hranou Veľkého Manína je v lese ukrytá malá chatka Severák. K té jsme nešli, ale podle informací z internetu je otevřená a je možné v ní přenocovat.
Po návratu na žlutou značku ještě narazíme na odbočku k jeskyni. Jeskyně je ve strmé severní stěně hory a jmenuje se Partizánska jaskyňa, druhým názvem Hrubá diera. Jen nahlédneme, u vstupu je cedulka s informacemi. Výhled od jeskyně do krajiny není. Pokračujeme po žluté dolů k rozcestníku Pod Veľkým Manínom a dále po zelené značce směrem do obce Záskalie.
Cestou je krásný výhled na Kostoleckú tiesňavu. Zdálky vypadá spíše jako starý lom, ale je to geologickými pochody vymodelovaná soutěska velmi zvláštního klenbovitého tvaru se suťoviskem uprostřed. Chráněná je jako přírodní rezervace.
Z obce Záskalie se už jde jen po asfaltové silnici po červené značce. Silnice prochází Manínskou tiesňavou, která byla i s okolím včetně vrchu Malého Manína vyhlášena národní přírodní rezervací. Soutěska vznikla mezi vrchy Veľkého a Malého Manína, které kdysi tvořily jeden souvislý hřeben jurských vápenců, zařezáním Manínského potoka do měkčích hornin.
Manínska tiesňava je nejužší soutěskou na Slovensku, ve které byla vybudována silnice. V nejužším místě má kaňon rozpětí pouhých 3,7 m. Aby mohla projíždět auta, museli doplnit asfalt dřevěnou podlážkou zakrývající koryto potoka. Prý tudy jezdí i autobus...? Zkusili jsme jí projet také a je to takový zvláštní pocit, když nevidíte za roh, jestli v protisměru nejede auto. Toto místní, kteří bydlí "za skalou" v Záskalí, asi už dávno neřeší.
Mapa oblasti na mapy.cz: Manín (mapy.cz/turisticka)
Mapa oblasti na hiking.sk: Manín (mapy.hiking.sk)
Text: Alexandra Prejdová
Fotografie: Jan Prejda