Loading...
Turistické cíle • Přírodní park
Národní park Slovenský ráj je známý díky kaňonům, roklinám a soutěskám, které jsou zabezpečeny lávkami, stupačkami, žebříky, lany a řetězy. Dalším tahákem k návštěvě této oblasti byla via ferrata Kysel, otevřená po čtyřiceti letech v roce 2016.
Dopravu jsem zvolil nočním autobusem, který vyjíždí z Prahy a míří do Svidníku. Před třetí hodinou jsem byl v Popradu a brzy ráno jsem pokračoval autobusem do Hrabušic. Odtud jsem šel půlhodinku pěšky do Turistického ráje v Podlesku. Tady jsem si se sympatickým majitelem Emilem domluvil ubytování a protože bylo po sezóně, měl jsem k dispozici celou chatku.
Na první den jsem si naplánoval túru Prielom Hornádu. Hned za chatou nastupuji na modrou značku a po dvě stě metrech jsem u hrdla Hornádu, tady začínají první lávky a stupačky. Vedou po břehu Hornádu, občas nad jeho hladinou, do Kláštorské rokliny. Přecházím most, nedaleko kterého se předloňského léta stala tragédie. Při záchranné akci mladého Němce, tu při havárii vrtulníku zahynuli čtyři záchranáři, když vrtule helikoptéry zachytila drát vysokého napětí. Tuto událost připomíná pomníček na skále.
Pokračuji stále po modré po toku Hornádu přes Letanovský mlýn a Kartuziánský most na rozcestí k Bielemu potoku. Je krásné babí léto a řeka tu vytváří kouzelná zákoutí, vůbec se mi odsud nechce. A navíc, nikde ani noha.... Následuje prudký výstup po modré přes Čertovu sihoť na Kláštorisko. Tady si prohlédnu ruiny kartuziánského kláštera a Symbolický hřbitov a pokračuji dál po modré směrem na Kysel. Tady si udělám odbočku po žluté k Obrovskému vodopádu. Ten mám v plánu prozkoumat detailně z ferraty Kysel další den. Další cesta vede roklinou Malý Kysel do Suché Belé - záver. Odtud pokračuji po žluté na rozcestí Pod Vtáčim hrbom a pak po červené na Podlesok. Tady si dám po devítihodinové túře zaslouženou večeři a spišské pivo. Druhý den ráno mě vítá sluníčko a tak vyrážím na další túru. Tentokrát mířím z Podlesku po zelené do rokliny Suchá Belá. Jsou tu krásné vodopády. První jsou Misové, následuje Okienkový a Korytový. Všechny jsou moc pěkné. Pokračuji roklinou hyřící podzimními barvami na rozcestí Suchá Belá - záver. Odtud se vydávám po modré přes Glac a Malou Polanu na Glackou cestu. Protože mě tlačí čas, projdu roklinu Velký Sokol v protisměru. V sezóně to není možné, ale teď potkávám za celou cestu dva turisty, tak je to v pohodě. I tady jsou krásné vodopády, především Velký a Kaskádový. Scházím na rozcestí Sokol - horáreň a pokračuji po zelené na Podlesok a pak po modré do Turistického ráje. Další devítihodinová túra... Na třetí den jsem si nechal ferratu Kysel. Vstupenku za 5 Euro jsem si koupil u majitele tábora a tak ve slunečném ránu vyrážím. První část cesty vede Prielomem Hornádu, tudy jsem šel už první den. V Kláštorské roklině odbočím na žlutou vedoucí na Kláštorisko. Pořád po žluté sestupuji na rozcestí Kysel - ustie, kde je nástup na ferratu. Tady potkávám první dva turisty...... Ferrata vede nejprve korytem potoka pod Barikádový vodopád. Pak stoupám po žebřících, stupačkách a lávkách vzhůru roklinou kolem Kaplnkového vodopádu, vodopádu v Temnici a prosmýknu se úzkou soutěskou až pod Obrovský vodopád. Ten je opravdu pěkný. Pokračuji ke Karolinyho vodopádu, i ten se mi moc líbí, a na rozdíl od ostatních ním protéká hodně vody. Jdu dále po známé modré cestě na Suchou Belou - záver. Je opět krásně a tak těsně pod vrcholem na barevné cestě zastavuji na občerstvení. Na rozcestí odbočuji na žlutou do rokliny Piecky. I tady mě čekají pěkné vodopády, nejprve Terasový a pak Velký. Žebřík okolo něho je opravdu vysoký... Scházím na Pílu - Piecky a po zelené mířím zpět. Druhý den ráno se se mnou tento krásný kraj loučí krásným pohledem na Vysoké Tatry. Sem se ještě určitě vrátím....