Sobčice - železniční stanice

V celku nenáročná a pohodová trasa s jediným, ale táhlým stoupáním na Mlázovický chlum,  po kterém následuje dlouhé, ale mírné klesání…. Cesta začíná (nebo končí dle výchozího místa) u žst. Sobčice nedaleko zámečk…

Socha sv. Jana Nepomuckého, která je umístěna na vysokém sloupu byla vytvořena pravděpodobně některým z žáků Matyáše Bernarda Brauna. Dle farní kroniky dílo pochází z roku 1729. U sloupu se necházely dvě památné lípy, dodnes se dochovala lípa mladší, která byla vysazena zřejmě v době realizace díla. Lípa starší byla poškozena při bouři v roce 1978, v roce 1995 bylo torzo…

Sobčický zámek stojí na místě původní tvrze jejímž pánem byl v roce 1373 zeman Vaněk ze Sobčic. Do podoby zámku byla tvrz přestavěna za doby Albrechta z Valdštejna v letech 1630-34. Valdiští kartuziání, pro které …

Kostel v Sobčicích je prvně zaznamenán v roce 1384. Během husitských válek byl vyrabován a následně opuštěn. Současný pozdně barokní kostel byl postaven, v místech původního kostela, v letech 1761 - 77. V dřívější…

Barokní sousoší archanděla Rafaela, anděla Strážce s malým Tobiáškem, pochází z první poloviny 18. století, z období, kdy v Sobčicích působili valdičtí kurtiziáni. Trojboký podstavevec je zdoben reliéfy sv. Floriána, sv. Václava a sv. Jiří. Sousoší Rafaela najdeme při výjezdu ze Sobčic ve směru na Chomutice. Archanděl Rafael pomáhá pocestným v nouzi a drží nad nimi stráž 

Pyrám - starý kamenný rozcestník najdeme u křižovatky cest ve směrech Hradec Králové - Jičín a Sobčice - Vojice. Rok stavby rozcestníku je neznámý a směrové nápisy jsou bohužel již nečitelné, (dle slovníku cizích slov stával Pyrám na rozcestích některých císařských silnic).

Ostroměřský církevní stánek najdeme na konci obce při výjezdu směrem na Jičín. Kaple byla postavena roku 1915 a je jedinou stavbou, která v obci byla během 1. světové války postavena. Kaple se nachází nedaleko muzea Eduarda Štorcha a Karla Zemana.

V Ostroměři na Jičínsku jsou místní obyvatelé pyšní na dva své rodáky, na spisovatele Eduarda Štorcha a na režiséra Karla Zemana. Při vyslovení jména Eduarda Štorcha si možná, alespoň vy dříve narození, vzpomene…

Ostroměřské Muzeum věnované místním slavným rodákům se nachází v budově kulturního střediska. Expozice je věnována nejen dílu spisovatele Eduarda Štorcha a filmového režiséra Karla Zemana, ale i loutkoherci Matěji Kopeckému, řediteli hradeckého divadla DRAK. Pravěké osídlení Ostroměřska dokládá expozice doložená nálezy z okolí. Informace o možnostech návštěvy a kontakt jsou…

Pomník s bystou Eduarda Štorcha, ostroměřského rodáka, archeologa a spisovatele pravěku, se nachází na prostranství před základní školou, která nese spisovatelovo jméno, tedy před ZŠ Eduarda Štorcha. Bysta byla odhalena v roce 1978 u příležitosti 100. výročí spisovatelova narození. Autorem pomníku je sochař Josef Bílek.

Ostroměřský pomník T. G. Masaryka se svého znovu postavení dočkal v r. 1991, kdy na osiřelý podstavec byla umístěna celkem již třetí socha našeho prvního presidenta. Autorem sochy je ak. sochař Ladislava Zívra. Autorem dvou předchozích byl akademický sochař Josef Bílek. Součástí pomníku je pamětní deska se jmény obětí 1. a 2. sv. války. Pomník se nachází v blízkosti silnice č.…

První písemná zpráva o Ostroměři pochází z roku 1382. Osídlení Ostroměřského okolí je však známé již v pravěku. Nad říčkou Javorkou, v místech, kde se zvedá hřbet Mlázovického Chlumu, se nalézá slovanské Hradiště …

Od Ostroměřského nádraží vyrazíme po souběžné zelené a modré značce k bývalé tvrzi Hradišťku. Tvrz na Hradišťku je doložena roku 1553. Od rozcestí u bývalého Ostroměřského hradiště nás již vede pouze značka modrá …

Od Ostroměřského nádraží se vydáme po souběžné zelené a modré značce k bývalé tvrzi Hradišťku, která je zmíněna roku 1553. Od rozcestí u bývalého Ostroměřského hradiště nás již vede pouze značka zelená, projdeme D…

Javorka je méně známou řekou Královéhradeckého kraje. Je druhým největším přítokem Cidliny na jejím 44,4 km s průměrným průtokem v ústí 0,94 m3/ s. Javorka pramení necelý kilometr od podkrkonošské obce Borovnice, …

Železnice má nesporný význam pro rozvoj každého regionu a města. Nejinak tomu bylo i v Ostroměři na Jičínsku. Když se ve druhé polovině 19. století Ostroměř stala žel…

Míříme k pomyslnému okraji Podkrkonoší, k Hořickému a Mlázovickému chlumu. Výšlap nezačneme přímo v Konecchlumí, ale u žst. v Kovači, kde vystoupíme z vlaku, ze směru Hradec Králové-Jičín-Turnov. Zelená značka nás…

Mlázovický chlum, součást podkrkonošské pahorkatiny - Chlumu. Chlum je ohraničen obcemi Konechlumí a Velký Vřešťov a je rozdělen na tři části, Mlázovický, Hořický a Vřešťovský chlum. Nejsevernější částí Chlumu je …

U hlavní silnice I/ 35 v Ostroměři stojí restaurace U Maxe. Svojí okrovou barvou fasády je nepřehlédnutelná. Restaurace nabízí teplou a studenou kuchyni, alkoholické i nealkoholické nápoje, šedesát míst u s…

Tento příspěvek samozřejmě není turistickým cílem v pravém slova smyslu. Spíše příspěvkem vzdávám hold mému pradědečkovi Oldřichu Lefnarovi, který v Ostroměři navázal na rodinné podnikání založ…

Obec Obora, původně tvrz Radeč, je prvně doložena v roce 1318, zmínka o její obnově pochází z období kolem roku 1581. V roce 1623 došlo k připojení dvora k Frýdlantskému knížectví Albrechta z Valdštejna, který zde…

Mezi Ostroměří a Šárovcovou lhotou, v cca 5 km dlouhém údolí, které odděluje Mlázovický a Hořícký Chlum, se klikatí tok říčky Javorky. Krásu údolí je sice možno obdivovat pěšky, ale zřejmě nejkrásnější pohled se n…

Romantické údolí řeky Javorky rozděluje chlum táhnoucí se od Konecchlumí až po Hořice v Podkrkonoší na dvě části. Na západní Mlázovický chlum a východní Hořický chlum.…

První zmínka o vísce Hradišťko, která se jmenovala podle sousedního charvátského hradiště, pochází z roku 1143. Tehdy byla majetkem Strahovského kláštera. Od roku 1389 se stala příslušenstvím nedaleké Ostroměře,…

Dne 17. července 1921 se v Libíně na Jičínsku, nad romantickým údolím říčky Javorka, konalo slavnostní odhalení pomníku spisovatele Aloise Jiráska. V roce mistrových 70. narozenin ho provedl agrární dorost hořického okresu. Lidé v kraji měli Aloise Jiráska velice rádi, proto si odhalení pomníku nenechali ujít. Podle dobového vydání deníku Národní politika se slavnostní akce…

Dominantou obce Chomutice je kostel sv. Dionýsia, který byl postaven v letech 1780-83 jako náhrada za kostel dřevěný, jež na chomutické návsi stával již ve 14. století. Zajímavostí kostela je neorganické spojení oválné, pozdně barokní hmoty s přísně klasicistním průčelím s věží. Vnitřní zařízení kostela pochází z druhé poloviny 18. a první poloviny 19. století.

Kapličku najdeme při polní cestě od křížku směrem do KONECCHLUMí. Postavena byla v roce 1730 nákladem rolníka a bývalého rychtáře Jana Jůzy z Kovače čp. 4. Dnes je bohužel kaplička v neutěšeném stavu. Sice se nejedná o klasický turistický cíl, ale její nepřístupnost a jisté tajemno a záhadno je přitahující...

Mohyla Viléma Konecchlumského, který byl popraven 21. 6. 1621 na Staroměstském náměstí, se nalézá na úpatí Mlázovického Chlumu nad kostelem sv. Petra a Pavla. Rod Konecchlumských vlastnil zdejší statky a tvrz v K…

Na západním okraji Holovous na Jičínsku, v místě kde se již v 16. století křížily cesty z Machova mlýna v Mezihoří a z Erbenova mlýna v Holovousech, se nacházejí hned tři smírčí kříže. Umísťování smírčích křížů …

Při stoupání po červené turistické značce od rozcestí nad Libínem na hřeben Hořického chlumu, na jeho západní vrch Chlum (449 m n. m.), nás nenápadný dřevěný ukazatel upozornil na vyhlídku, která není zakreslená…