Sobotka - chrám sv. Maří Magdalény
Turistické cíle • Památky a muzea • Chrám
Sobotka, jedna ze vstupních bran do Českého ráje, je dvouapůltisícové Městečko v Králověhradeckém kraji, První písemné zmínky o Sobotce pocházejí z roku 1322 a její historické jádro je dnes městskou památkovou zónou. Město svým návštěvníkům nabízí velké množství zajímavých historických památek a jednou z těch „top“ je nezpochybnitelně zdější kostel sv. Maří Magdalény.
Tento pozdně gotický síňový chrám byl postaven v letech 1590-1596. Na místě staršího dřevěného kostela jej vybudoval Petr Vlach z Medulánu – tedy z Milána. Donátorem stavby byl Oldřich Felix z Lobkovic, který – spolu se svým synem Václavem – věnoval kostelu mnoho cenností, například zlatou gotickou monstranci nebo bohatě ilustrovaný a zdobený graduál. Kostel je dnes již tak trošku směsicí všech možných slohů, protože věž je renesanční, její zastřešení empírové a mobiliář chrámu barokní. Cenné vnitřní zařízení pochází z období okolo roku 1740 a bylo vyrobeno ve známé dílně Jelínků v Kosmonosech. Obraz sv. Maří Magdaleny na hlavním oltáři bývá připisován J. P. Molitorovi a vznikl v roce 1752. Po jeho stranách stojí sochy sv. Václava a sv. Anny. Ze stejné doby pochází také kazatelna, zdobená sochami čtyř evangelistů, Krista Vítězného a reliéfem Posledního soudu (J. Jelínek). Funkční jsou i rokokové varhany z roku 1748 od varhanáře Tuchmanna z Labského Týnce s bohatou figururální výzdobou, rovněž z dílny Jelínků.
V presbytáři kostela se nacházejí tři zajímavé renesanční náhrobky (1581 a 1596) lobkovických dětí, které se později staly inspirací pro vznik Gutfreundova sousoší Babička s vnoučaty v Babiččině údolí. Vysoká kostelní věž byla v roce 1828 snížena. V roce 1885 se zřítila klenba lodi, která byla nejprve nahrazena dřevěným stropem a poté - v letech 1936-1940 – klenbou železobetonovou. V 19. století – v době snížení věže - byly také zbourány kaple. Kostel byl po roce 1885 částečně regotizován podle návrchu arch. Josefa Mockera.
Krypta pod kostelem slouží jako rodinná hrobka významné části rodu Netolických, což byli jedni z majitelů zdejšího panství. Mezi pohřbenými najdeme i Václava Kazimíra Netolického, ministra Marie Terezie a autora pozemkové reformy v 18. století (pohřben roku 1760) nebo Eugena Vratislava z Mitrovic – Netolického, slavného rakouského vojevůdce (pohřben 1867).
Kostel, bohužel, nebývá běžně volně přístupný. Mimo času bohoslužeb ho lze navštívit jen při příležitosti hudebních koncertů, které se zde konají během letní turistické sezony. Nepravidelně je však návštěvníkům Sobotky umožněno do něj alespoň nahlédnout „přes mříž“.
Kostel sv. Maří Magdaleny byl postaven na místě starší budovy v letech 1590 - 1598. Stavba byla původně vystavěna jako pozdně gotická síňová stavba s kaplemi, nesoucími empory mezi opěráky samotné lodi. V osmnáctém století došlo ke zboření bočních kaplí a roku 1828 byla snížena hranolová věž. Po roce 1885 se zřítila klenba, která byla částečně obnovena v letech 1936 – 1940.
Web města Sobotka: www.sobotka.cz
Sobotka bylo jedno z měst, které jsme navštívili během úžasné dovolené v Českém ráji. Auto jsme zaparkovali přímo na náměstí Míru, z něhož je to ke kostelu sv. Máří Magdaleny coby kamenem dohodil. Nejdříve jsme si ovšem prohlédli památky právě na náměstí a teprve pak jsme zamířili ke kostelu, jenž byl vystavěn v letech 1590 - 1596 na místě starší budovy.
Úzká ulička vyústila přímo u boční strany původně gotického kostela, kde se dříve nacházely kaple a které byly v 18. století pobořeny. Nad námi se tyčila hranolová věž, jenž byla v roce 1828 byla snížena. Dále nás zaujalo, že po roce 1885 došlo ke zřícení klenby v lodi, která byla poté nahrazena dřevěným stropem a v letech 1936 -1940 byla zřícená klenba obnovena ze železobetonu.
Když jsme ke kostelu přišli, viděli jsme obdélníkovou stavbu s protáhlým polygonálně zakončeným presbytářem, se sakristie na jihu budovy a konečně na severu jsme shlédli kapli Panny Marie. Našemu zraku neušly ani vysoká okna s pozdně gotickými plaménkovými kružbami a vitrážemi z roku 1937. Líbil se nám také mohutný presbytář s valenou klenbou, lunetami a sítí maltových žeber.
Jelikož byly dveře kostela sv. Máří Magdaleny otevřeny zvědavým návštěvníkům, vešli jsme i my dovnitř. Shlédli jsme zde pozdně barokní zařízení s bohatou sochařskou výzdobou převážně od kosmonoských Jelínků z let okolo 1740. Pochopitelně nás nejvíce přitahoval hlavní oltář je s obrazem sv. Maří Magdaleny. Oltářní nástavec byl baldachýnový, sloupový, obklopený anděly, se sochami sv. Václava a sv. Anny na brankách. Na stranách oltáře jsme pak viděli obrazy sv. Petra a sv. Pavla z roku 1745.
Pochopitelně jsme si nenechali ujít ani boční portálové oltáře. Na jedné straně jsme spatřili oltář Panny Marie se sochou Madony a s plastikami sv. Jana Nepomuckého, sv. Josefa a sv. Judy s anděly. Na druhé straně se pak nacházel oltář Nejsvětějšího Srdce Kristova se sochami sv. Jana Křtitele, Zachariáše a sv. Anny.
Pozdně barokní kazatelna, na které jsou sochy 4 evangelistů, nám taktéž neunikla. Když jsme se otočili, viděli jsme varhany z roku 1748 a pod kruchtou barokní oltář Panny Marie Svatohorské. V lodi kostela jsme zase viděli sérii obrazů křížové cesty od F. Millera.
Když jsme si prohlédli ještě další zařízení v interiéru kostela, vyšli jsme ven. U budovy jsme shlédli litinový kříž na hranolovém kamenném soklu. U postranního vchodu do kostela jsme pak viděli sochu sv. Jana Nepomuckého z roku 1856.
Pak jsme kostel sv. Máří Magdaleny opustili a jelikož jsme do Sobotky přijeli hladoví, šli jsme na dobrý oběd do hotelu Pošta. Po jídle jsme v infocentru získali tři razítka a jeli do města Dolní Bousov.