Sofija
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Hlavní město
Hlavním městem a hlavním dopravním uzlem Bulharska je Sofie. Leží v Podhůří Vitošy na západě státu. Sofie je taky komunikační křižovatka cest z Běloruska do Istanbulu a z Bukurešti do Skopie. V tomto městě se soustřeďuje metalurgický, strojírenský, textilní, chemický a potravinářský průmysl. V Sofii žije přes 1 125 000 obyvatel. Sofie proslula svými horskými minerálními prameny. Sofie je město kontrastů. Stojí tady historické budovy a vedle nich budovy moderní, postavené po válce. Dominantní stavbou z těchto dob je obrovský areál autobusového nádraží nebo Národní knihovna. Město má operu, národní galerii, sídlící v bývalém královském paláci, několik muzeí, katedrálu z 19. století a univerzitu. Kostel sv. Žofie, pozůstatek chrámu Boží moudrosti,stojí na náměstí Alexandra Něvského. Na stěnách jsou krásné fresky, i venkovní "oblouková" podoba je fascinující. Před budovou postávají prodavači drobností. Nedaleko náměstí stojí i chrám Alexandra Něvského. Nechali ho postavit obyvatelé, jako důkaz vděku za to že zemi osvobodil od tureckého područí. V podzemí jsou sbírky uměleckých děl a ikony. Kostelík sv. Jiří je nejstarší bodovou města, je obklopený moderními stavbami. Nálezy z celé země jsou vystaveny v Archeologickém muzeu v historické stavbě Bujuk Džámie. Požehnaně je v Sofii parků, jsou její chloubou. Park Svobody je největší, má tři stadióny, umělé kluziště, zoologickou zahradu a další zajímavosti. Vyhlášené jsou v Sofii i Restaurace s terasami, kde si můžete v klidu odpočinout. Na jih od Sofie se k nebi majestátně týčí vrcholky pohoří Rila. Tady si přijdou na své hlavně příznivci trekkingu. Oblíbenou trasou je klasický výlet napříč pohořím do kláštera Rila, tísnící se ve velmi úzkém údolí. Během tureckého nadvládí, pomáhal udržovat naživu bulharskou kulturu. Kostel s třemi velkými dómy, působí na turisty velkolepým dojmem. Najdou v něm více než tisíce fresek, malby z bible a života svatých. Ve zdejším muzeu se nachází expozice plné náboženství, historie kláštera a zdejšího kraje. Nedaleko je jeskyně, v níž žil a byl pohřben zakladatel kláštera.
Historie
Město založili v 2. století našeho letopočtu Římané a dali mu název Serdika. Oblíbené místo Konstantina Velikého, římského císaře ve 4. století. V dalších stoletích byla Sofie často zpustošena hordami nájezdníků, ať už barbarskými národy a nebo žoldáky německé říše. Ve 12. století tady sídlili bulharští panovníci a město zažívalo jedno z nevýznamnějších období. Další velkou obnovu zažilo město v době pozdější turecké nadvlády. Bylo zbořeno mnoho starobylých budov a místo nich byli postaveny typické muslimské budovy. Římské památky zahrnují velké části zdí staré Serdiky, část dlážděné ulice, práce tesané do kamene a další sochařská díla. Město později přejmenované Sofie podle kostela sv. Sofie ze 16. století. Mešita Banja Baši ze 16. století s krásnou vnitřní výzdobou patří mezi několik málo budov, které se zachovaly v období turecké okupace (1393 ? 1878). Během rusko-turecké války byla Sofie přestavěna na jeden velký vojenský tábor. Najatí válečníci bydleli téměř všude, civilní obyvatelstvo žilo v neustálé přítomnosti zakrvácených zbraní. Od roku 1897 je Sofie hlavním městem Bulharska. Další smutné časy zažila Sofie na konci 2. světové války, kdy ji těžce poškodily nálety spojeneckých vojsk, neboť Bulharsko stálo na straně nacistického Německa. Po 2. světové válce začala rozsáhlá bytová výstavba a industrializace.