Sovinecké předsunuté opevnění - věž Lichtejnštejnka

Když jsme procházeli k nejjižnějšímu konci obce Sovinec, abychom se ze zákrutu silnice potěšili jedním z nejhezčích výhledů na mohutný hrad, všiml jsem si vpravo v zástavbě siluety jakési "staré tvrze", ale v té chvíli jsem jí nevěnoval pozornost. Jakmile jsme se pokochali vyhlídkou, naše cesty se rozdělili: manželka se vracela dědinkou zpět ke hradu a já vyrazil do skalnatého svahu, abych prozkoumal velký lom. Poté jsem se nad ním prošel ještě kousek do kopce, neboť tudy stoupala trasa červeně značené turistické cesty a já doufal, že se mi odsud otevře další neotřelý pohled na hrad. Nestalo se tak. Chodník začal do čím dál hustějšího hvozdu ještě víc stoupat a já byl nucen zatroubit fanfáru k návratu. A když jsem pak z lesa vyšel na luka nad spodním okrajem kopce, ta domnělá tvrz se mi ukázala v celé své kráse: Houbeles tvrz - vždyť je to naprosto regulérní dělová věž, která nepochybně bývala součástí mohutného opevnění hradu! Po návratu domů jsem se pídil o informacích o věži, ale i když je v literatuře zmiňována, neuvádí se její přesná poloha. Po vydatném "gúglování" jsem dospěl k názoru, že se jedná o předsunuté opevnění a věž jménem Lichtejnštejnka.

A proč vlastně ve vzdálenosti necelých 200 m na jih od hradu něco takového vzniklo, když - soudě z dnešního hlediska - je opevnění hradu mocné víc než dost? Na odpověď na tuto otázku si musíme odskočit do minulosti, neboť přesně to samé si mysleli noví majitelé Sovince - Řád německých rytířů, který jej v roce 1623 zkonfiskoval Kobylkovi z Kobylího. Poté se začalo s přestavbou a dostavbou hradu a něco málo se udělalo i s opevněním. Zdá se, že nedostatečně: v roce 1626 se hradu zmocnilo dánské vojsko a teprve po jeho odchodu začali rytíři bít na poplach, neboť se na obzoru brzy vyskytlo nové, ještě větší nebezpečí - Švédi! Proto byla v roce 1642 na hradě vystavěna mohutná polygonální dělová věž Remter, proto se zbudovalo mohutné předsunuté opevnění s další polygonální věží na jih od hradního jádra a byl upraven přístup ke Kočičí hlavě. Hrad byl od jihu a západu obklopen soustavou tří nových barokních bastionů, propojených navzájem podzemními chodbami.

Asi 150 m směrem na jih byla v roce 1643 vystavěna předsunutá dělová obranná věž. Podle místodržitele řádu - rytíře Augustina Osvalda z Lichtejnštejna, dostala název Lichtejštejnka. I když byla s hradem nejspíš spojena úzkým koridorem s hradbami (a podzemní chodbou, ústící do hradního příkopu), byla už z taktického hlediska stavbou zastaralou. Což se potvrdilo ještě ten rok, kdy Sovinec oblehlo švédské vojsko, čítající 8 tisíc bojovníků. Po nepřetržitém odstřelování z těžkých děl, doplněné výbuchy do vzduchu vyhazovaných předsunutých opevnění a hradeb, kam se podkopali cizí minéři s náložemi, se nakonec po třech týdnech hradní posádka Švédům vzdala.

Nás ale zajímá, co bylo dál s Lichtejnštejnkou... No, moc se toho už nedělo: od roku 1778 se stala se zříceninou, zahlodal na ní zub času do dnešních časů se nám zachoval jen skelet mohutné věže, vlastně jen její část a chodba, spojující věž s hradním příkopem. Obojí je ale veřejnosti nepřístupno a navíc se Lichtejštejnka nachází na soukromém pozemku. Při pohledu zblízka je její hlavní část překryta štíty soudobých stavení, a tak je na ni nejhezčí pohled zdálky (z místa, které jsem již prve popsal) a odkud její silueta přispívá k celkovému romantickému panorámatu Hradu Sovince.