Spinalonga, místo častých výletů

Ostrov Spinalonga leží v zálivu moře na severovýchodě Kréty. První období rozvoje bylo v době, kdy Kréta patřila Benátčanům. Ti zde vybudovali tak masívní pevnost, že ani nebyla v minulosti dobývána a tedy nikdy dobyta. Ostrov je malý, tak nemá vlastní zdroj vody. Vodu zabezpečovali pro svou potřebu zachytáváním dešťové ve velkých nádržích, které jsou dodnes dobře viditelné. Benátčané pevnost opustili a předali Turkům až v době, kdy ztratili celou Krétu a prakticky i svou moc ve středomoří a proto jim pevnost nebyla již k ničemu.

S rozvojem střelných zbraní, zvláště dělostřelectva význam pevnosti klesl a začal být obydlen především tureckými civilisty, kteří se živili zejména pašováním zboží. Později se Kréta osamostatnila a přešla pod vliv Řecka. Byl zájem Turky vystěhovat. Na ostrůvku Spinalonga byli tedy postupně přemisťovány nemocní leprou a Turci se raději odstěhovali do Turecka. Podmínky nemocných zpočátku byly velmi špatné. Postupně však nemocní dosáhli toho, že pobírali jakýsi důchod, takže měli z čeho žít. Postupně se zde vybudovala i moderní nemocnice, kde se prováděl výzkum léčby lepry. V nemocnici byl instalován první generátor el. proudu na Krétě. Vhodnou léčbou poklesl počet nemocných, tak bylo toto Leprárium v roce 1954 zrušeno. Zbývající nemocní byli přemístěni do nemocnic, nebo zůstali na ostrově, případně postupně zemřeli.

Protože je lepra považována za exotickou a hroznou chorobu, uvedu pár informací. Lepra je bakteriální onemocnění. Pokud se léčí včas, tak je vyléčitelná. Není tak nakažlivá, jak se lidé domnívají. Údajně nakazí nemocný někoho v rodině jen v 5% případech. Předpokládá se, že je 90% lidí k nemoci rezistentní. Je zdokumentováno několik případů, že nemocným rodičům se narodili i vyrostly zdravé děti. Neléčená nemoc je však hrozná, kromě vnitřních poškození velmi často postupně odpadá z těla kůže. Na světě je dnes asi 2 miliony nemocných, ročně je půl milionu nově nakažených. V Evropě byla nemoc ojedinělá, snad nyní nepřibyde, leprárium je snad v provozu jen v Rumunsku.

Současné období pevnosti Spinalonga je nejradostnější. Pevnost a některé budovy byly opraveny a vzniklo zde výrazné turistické místo. Při prohlídce se postupně projde vnitřkem bývalé pevnosti. Jsou vidět samozřejmě části hradeb s branou a střeleckými bastiony. Uvnitř jsou vidět klenby nádrží na vodu a některé místnosti a sklepy pevnosti. Potom se prochází kolem domů a budov souvisejících s bývalými nemocnými leprou. Většinou jsou silně vybydlené. Prochází se i kolem bývalého hřbitova nemocných.

Cestovní kanceláře sem podnikají fakultativní výlety. Většinou se jede autobusem do městečka Nikolaos, které žije z cestovního ruchu. Potom se přesedne na loď, která návštěvníky doveze na Spinalongu. Po prohlídce se jede zase zpět. Mnohé lodě ještě cestou zastaví u břehu v zátoce Kolokitha, kde posádka připraví na roštu občerstvení. Při zastávce je možné plavat v krásně čisté vodě, není zde však možnost osprchování ve sladké vodě. Kdo nejde do vody, může vyjít ke kapličce. Zastávce věnuji příspěvek „Zastávka Kolokitha“ doplněný fotografiemi.