Staré Hrady

Další zajímavosti v nejbližším okolí či v místě Mapa 18 A3

kostel sv. Jana Křtitele (2/2 14. stol.)

hrad (2/2 14. stol.)

První zmínka o objektu 1340

Jiný název objektu Stará

Historie Starých hradů se počíná psáti rokem 1340, kdy je zde majitelsky uváděn rod pánů ze Staré. Tento rod zde nechal v průběhu třetí čtvrtiny vybudovat hrad, který je prvně zmiňován v roce 1384. O devět let později je celé starohradské panství, ke kterému náležela i sousední Libáň, prodáno pánům z Jenštejna. Ti se zde uvádějí až do počátků období husitských bouří. Někdy kolem roku 1418 prodali Staré Hrady Kostelákům z Kostelce a těmito držiteli začíná rychlý sled střídajících se majitelů starohradského zboží. Zajímavým je až rok 1503, kdy Stará je v držení Valdštejnů. Do této doby se skutečně užívalo pouze názvu Stará a název Staré Hrady vznikl později. Nicméně v tomto roce 1503 prodali Vladštejnové zdejší hrad Rašínům z Rýzmberka. Tento rod se zdržuje na Starých Hradech a ve vsi Stará do roku 1567. Nedlouho před tímto datem tedy byl název Staré Hrady prvně použit. Obec však nadále nese své jméno Stará. V uvedeném roce 1567 se starohradské zboží dostalo do majetků rodu Lobkoviců odkud jej věnným způsobem v roce 1571 získali Pruskovští z Pruskova. Ještě téhož roku je započata přestavba již nevyhovujícího gotického sídla, která byla dokončena o dva roky později. V roce 1618 se nový zámek vrátil do rukou Lobkoviců, ale již o deset let později se celé zboží podařilo zakoupit frýdlantskému vévodovi Albrechtu z Valdštejna. Nový majitel však netušil, že bude v Chebu roku 1634 zavražděn a jeho starohradský majetek připadne ke statkům královské komory. Odtud byly Staré Hrady vykoupeny rodem Šliků, kteří se zde zapisují již natrvalo. Protože se koncem 17. století přesunula správa panství do Kopidlna, byl zámek přestavěn pro účelové využití. Celý objekt se dočkal stavebních úprav ještě v roce 1811. Roku 1912 však Staré Hrady přešly do majetku státu. Zub času a nevšímavost posledních majitelů i později státu zapříčinily, že objekt již nevypadá tak jak v 19. století. Část stavby se zřítila a tak se do dnešní doby zachoval poněkud „menší“ objekt, který byl ve druhé polovině 20. století opraven a od té doby je účelově využíván. Přístup do zámku je možný po domluvě. Kostel stojí v areálu zámku. Na jeho zdech jsou umístěny náhrobníky Jiřího Pruskavce a jeho ženy Uršuly z Lobkovic. Do Starých Hradů vede červená TZN od Libáně do Nadslavi a Prachovských skal. Též je možno využít zelené TZN, která vycházeje taktéž z Libáně pokračuje za Starými Hrady Údolím potoka Bukoviny do Markvartic.

Autor: Limick

Další články autora: 38

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli