"Staronová" proměna zlínského zámku

Fotografie (8)  • Foto: Franta

První feudální sídlo ve Zlíně je v análech zmiňováno roku 1360. Byla jím gotická tvrz vystavěná na půdorysu podkovy, chráněná od severu obrannou zdí, vodními příkopy a dvěma rybníky.

O 200 let později byla přestavěna na čtyřkřídlý renesanční zámek s uzavřeným arkádovým nádvořím. V následujících staletích proběhly úpravy v nových „módních“ stylech, přesto se ale jednalo o dosti nevzhledné panské sídlo opatřené na nárožích podivnými střešními jehlancovitými nádstavbami.

architekt Leopold Bauer  •  Foto: Franta

Pak přišel rok 1860 a majiteli zámku se stali Hauptovi. Roku 1904 se jeho vlastník velkostatkář Stefan, svobodný pán Haupt-Buchenrode (známý moravský politik, diplomat a národohospodář) seznámil s vídeňským architektem Leopoldem Bauerem a požádal ho o vypracování projektu na výraznou přestavbu zlínského zámku. Donátor si stanovil podmínku: „...by sídlo bylo vybaveno všemožným moderním komfortem, přitom ale pranic se nezměnilo na starodávném jeho rázu.“

 

Věhlasný rakouský (především ale slezský) architekt Leopold Bauer se narodil 1872 v Krnově. Po reálce vystudoval technickou stavební školu v Brně a Akademii výtvarných umění ve Vídni. Tam také v ateliéru spoluzakladatele Manifestu Vídeňské secese – Otto Wagnera, získal své první zaměstnání. Poté Bauer podnikl několik studijních cest do Francie, Německa a Itálie. Od roku 1913 vyučoval na vídeňské akademii a v roce 1919 z ní odešel.

Dřívější veliký příznivec moderny se poté přiklonil k historizujícím proudům a klasicismu. Proslul též jako návrhář bytových doplňků, skla a gobelínů.

Prvními jeho architektonickými počiny byly projekty vil. Jednou z prvních byla ta, vystavěná pro Karla Reissiga v brněnských Pisárkách. Mezi léty 1904 až 1910 se Bauer zabýval rekonstrukcemi a novostavbami zámků a panských sídel, jichž realizoval celkem pět.

 

zlínský zámek  •  Foto: Franta

Přestavba zlínského zámku započala roku 1904 a o rok později byly úpravy, které zásadně změnily jeho podobu, dokončeny.

 

Východní průčelí starého paláce bylo půdorysně zasunuto za průčelí bývalé věže. Tak vznikl prostor, do kterého Bauer umístnil monumentální mramorové schodiště. Reprezentativní vchod ozdobilo tmavé dřevo, mosaz na zábradlích a na stěnách umělý mramor.V patře byl zbudován vysoký dvoupodlažní sál s dřevěným kruhovým schodištěm. Čtyřkřídlé dveře jej spojovaly s upravenou jídelnou a z ní byl přístup k pokojům pro hosty. Do západního křídla byly umístěny ložnice a toalety, do severního pokoj komorné se šatnou a v křídle jižním vznikl pánský pokoj, budoár a kulečníkový a hudební salon.

Ve vnitřním nádvoří byla dostavěna dvě ramena arkádového ochozu. Dále vznikly zcela nové představené balkóny (na západě a východě budovy), které otvíraly zámek do okolního parku a „narušily“ (v tom dobrém slova smyslu) jeho jednotvárnou fasádu.

Foto: Franta

Ze střechy byly odstraněny staré krovy a vzniklo zastřešení úplně nové, mansardové.

 

Zámek po všech těchto úpravách sice přišel o svůj původní historický ráz, stal se ale mnohem pohodlnějším objektem k bydlení. K čemuž notně přispělo ústřední teplovzdušné topení a elektrické osvětlení – prvky v té době luxusní a ještě málo vídané. Na přání barona Haupta byly pokoje vybaveny nábytkem ve stylu biedermaieru a nově vzniklé prostory nábytkem novým, moderním.

 

(Zlínský zámek se řadí k méně důležitým Bauerovým pracem. Jeho nejvýznamnějšími realizovanými projekty bylo např. monumentální Priestnitzovo sanatorium v Lázních Jeseník, obchodní dům Breda a Weinstein v Opavě, katedrála sv.Mikuláše v polské Bielsko-Biale a opavský kostel sv.Hedviky. Ten ale nebyl dle architektových záměrů zcela dokončen, neboť Leopold Bauer roku 1938 ve Vídni zemřel.)

 

Foto: Franta

Baron Haupt si luxusního bydlení užíval 14 let a poté zámek v roce 1929 prodal městu Zlínu. O rok později jej získal Baťův podpůrný fond a zřídil v něm veřejnosti přístupný Klubový dům a kavárnu.

Roku 1958 se zámek stal sídlem Muzea jihovýchodní Moravy a Galerie výtvarného umění s výstavními sály. Od šedesátých let fungovala v přízemí až do roku 2009 stylová zámecká restaurace.

V roce 2012 se Muzeum a Galerie přestěhovaly do upravených továrních objektů č.14 a č.15 v areálu bývalé Baťovy továrny.

Od LP 2013 v zámku sídlí umělecké soubory, o rok později byla otevřena Galerie Václava Chada a on opět začíná sloužit veřejnosti.

 

V současné době probíhají velkorysé opravy rozdělené do několika etap. Jedna z prvních – výměna oken – se blíží ke svému finiši. Zároveň proběhla úprava prostor pro příspěvkovou organizaci „Živý Zlín“ (kulturní a kreativní centrum) a prostory pro kancelář architekta města Zlína.

 

Následovat budou výměny podlah, opravy omítek a uvažuje se o budoucím využití zámku a o rozmístění jednotlivých subjektů.

Foto: Franta

V přízemí je naplánováno zřízení výtahu, nového vstupního prostoru s šatnou a designovým obchodem, kde bude možno zakoupit si publikace o historii zámku i města.

V sále ve druhém podlaží má být zbudována obřadní síň, společenské prostory a kulturní sál určený pro koncerty. Součásti toho všeho samozřejmě bude nadále i Galerie Václava Chada, která je funkční již osm let...