Loading...
Místo, které jsem navštívil, působí sice smutně, ale jeho návštěvu bych chtěl doporučit. Stojí za to si některé věci občas připomenout. Za tímto cílem výletu je potřeba se vydat do Prahy 8, kde se mezi panelovými domy a ulicemi Čumpelíkova a Žernosecká nachází areál Kobyliské střelnice. Málokdo by zde, na pražském sídlišti, hledal Národní kulturní památku.
Kobyliská střelnice vznikla v roce 1890. Tehdy to bylo na okraji vsi Kobylisy, severně od Prahy. Sloužila především pro výcvik pěchoty. Ale časem se stala také výletním místem, kde se pořádaly koncerty. Po první světové válce zde cvičily střelbu také různé spolky, například Sokol.
Smutná období tohoto areálu se vztahuje k druhé světové válce. Německá správa zde zřídila popraviště. Po atentátu na Reinharda Heydricha tady bylo za 33 dnů popraveno 539 lidí. Mezi nimi i mnoho významných vědců, umělců, politiků a vojáků. Pamětní deska připomíná jejich jména.
Po druhé světové válce byla střelnice pietně upravena. Místo převzala armáda. Konaly se zde cvičné střelby a částečně byla také používána Svazarmem a Armádním filmem. Stávající vzhled areálu byl dokončen v polovině osmdesátých let. Byl zde instalován dřevěný kříž s trnovou korunou, plastika plačící ženy od Miloše Zeta a mozaika od Martina Sladkého. U vchodu do areálu jsou do desky vytesány verše Miroslava Floriana.
*
Zastav se na chvíli, krev naše vstoupila do této země, ale my znovu se vzpřímili.
*
V roce 1978 byla Kobyliská střelnice prohlášena za národní kulturní památku.
*
Další má povídání o některých navštívených místech a cestách se nacházejí na mém blogu: https://cestou-necestou-s-matejem.blogspot.com/ a také na stránkách iDNES: http://pavelliprt.blog.idnes.cz/