Studénka Starý a Nový zámek

Ve Studénce jsou dva zámky starý a nový, které společně se zámeckým parkem a panským dvorem tvoří zámecký komplex. Zámecký areál byl r. 1999 vyhlášen kulturní památkou. Renesanční budova Starého zámku se nachází přímo na hlavní silnici 2. kvěna. Byl vybudován r. 1567 pány z Fulštejna na místě původní gotické tvrze. Dnes v jedné, již opravené části, sídlí správa CHKO Poodří, zapojena do evropského programu Natura 2000. Bližší informace najdete na webových stránkách (setkala jsem se s tímto programem např. v Turecku). Starý zámek je dvoupatrová budova obdélníkového tvaru s mansardovou střechou a vížkou a dvěma přistavěnými budovami po obou stranách. Objekt starého zámku je značně zdevastován, jeho oprava je financována Ministerstvem kultury v rámci Havarijního programu (viz cedulka na dveřích). Starý zámek byl z velké využíván k hospodářským účelům a již nevyhovoval, proto byl postaven Nový zámek.

K budově Nového zámku můžete přejít parkem nebo z hlavní silnice zabočíte do ulice Panské, kde v mírném kopečku je hlavní brána do zámeckého areálu. Před vchodem do budovy zámku jsou pomníky padlým za I. a II. svět. války. Nový barokní zámek nechal postavit r. 1749-50 Josef Kryštof Ondřej Řeplínský z Berečka. Také nový zámek byl několikrát přistavován (1860-63 Gebhardem III. Leberechtem Blücherem) - věž se schodištěm, hranolovitá věž s válcovitou schodištní vížkou (zde se nachází Vagonářské muzeum), balkon z blanenské litiny, tři strmé čelní štíty nebo vnitřní mramorové schodiště s litinovým zábradlím z r. 1860-63 dle architekta Adolfa Korompaye. Zámek byl po I. svět.válce pronajat obci, která zde provozovala školy (např. legionářská obchodní) a využívala jako byty. Roku 1936 obec oba zámky odkoupila, za II. války poškozen, opravován a nyní slouží pro různé kulturní účely (knihovna, ZUŠ, obřadní síň, muzeum a klub ochránců přírody). Uprostřed oken nad vchodem je erb rodu Blücherů a litinový balkon s francouzskými okny. Menší budova na zadní straně zámku je zahradní pavilon.

Erby šlechtických rodů, které se zde vystřídaly, jsou k vidění na chodbě při vstupu do zámku. Oba zámky spojuje park v anglickém stylu, o rozloze 3 ha s mnoha botanickými cennými cizokrajnými dřevinami. Po prohlídce expozice vagonářského muzea se jdu po parku projít a vidím zděnou bránu z r. 1866 s dřevěným patrem a železnými vraty. Sedím na lavičce a za zpěvu ptáků přemýšlím o tom, kolik majitelů se zde vystřídalo a jak zde žili.