Svatý Vít u Čachrova
Když se z Čachrova vydáme po cestě směrem severovýchodním, půjdeme pastvinami.Po necelém kilometru uvidíme pod vrcholkem kopce vysílač. Vysílač je dominatní, nás však bude zajímat nenápadná skalka s křížkem na vrcholku. Dnes je to těžko k uvěření, ale stával tam kostelík sv. Víta obklopený hřbitovem. Kaple byla postavena v 16. století Vilémem Protivou Šofmanem, pánem na Čachrově. Podnět ke stavbě dala pověst, ve které pasáčci pasoucí dobytek na tomto kopci uviděli krásnou, ozářenou postavu mládenečka sv. Víta. Ke zjevení chtěli pasáčci dojít, ale postava se jim vždy ztratila a to směrem dolů z kopce do lesa. Vydali se tedy dolů do lesa a tam našli u velkého smrku studánku a v ní plavala socha sv. Víta. Pověst se roznesla a lidé začali k zázračné studánce putovat a omývat v ní své choré údy.
Okolo kaple byl později zřízen hřbitov. Kaple ale byla za panování Josefa II. zrušena a rozbourána. Hřbitov byl také zrušen a ostatky přemístěny k farnímu kostelu v Čachrově. Po kostelu a hřbitově dnes není památky. Na vrcholku kopce najdeme pouze menší skalku a na ní křížek. Plochý kámen je takovým přírodním oltářem. Železný kříž byl posvěcen roku 1894 v den sv. Víta místním farářem Františkem Blahovcem. Kříž daroval tehdejší patronátní komisař a nájemce čachrovského statku p. Karel Kügler.
Procházku od skalky lze prodloužit dolů z kopce do lesa ke kapli sv. Anny a prameni pod kaplí. Projdeme postupně okolo obrázků sv. Václava, sv. Jana Nepomuckého a sv. Jiří připevněných na stromech. Ty sem byly umístěny poměrně nedávno a slouží jako zastavení procesí, které sem putuje z Čachrova. Tím byla po dlouhých letech obnovena tradice putování procesí. První zmínky o kapli sv. Anny jsou z roku 1790. Ta zchátrala a roku 1895 byla na jejím místě vysvěcena nová kaple. O obnovu se zasloužil již zmíněný čachrovský farář František Bláhovec. Kaple tedy není zas tak starou záležitostí, studánka bude podstatně starší. Otázkou zůstavá, proč studánka, která je spjata se sv. Vítem, není zasvěcena sv. Vítovi. Jen připomínám, že sochu sv. Víta nalezli pasáčci ve studánce. Svatoanenským studánkám bývá připisována moc léčit oční neduhy, slepotu, dále třeba revma, dnu a další nemoci. Stejně tak je to se studánkami sv. Víta. Ty většinou také mají moc vyléčit oči. Tím se opět dostáváme k vrstvě, která na místě viditelná není. Půjdeme proti proudu času až do dob slovanských. Dědicem boha Svantovíta se stává právě svatý Vít. Slovanský Svantovít měl čtyři hlavy, které viděly na všechny strany. Nic mu neuniklo, viděl vše. Výborně viděl a tam je vidět spojitost mezi Svantovítem a studánkami sv. Víta, které většinou léčily oči. A i křesťanský mučedník sv. Vít vyléčil oči svého otce. Jeho pohanský otec svého syna, který odmítal klanět se pohanským bůžkům, zamkl za trest do přepychového pokoje. Z pokoje ale začala vycházet záře, která přilákala otce. To Vítovi pomohly andělé. Záře byla tak silná, že otce oslepila. Obětování pohanským bůžkům nepomohlo a tak se otec obrátil na syna, který se začal modlit a otci se zrak vrátil. Přesto otec neuvěřil a dál obětoval bůžkům.
Ale vraťme se zpět k Čachrovu, kde otázkou zůstává, proč studánka nebyla zasvěcena sv. Vítovi. K pramenité vodě s jemnou, ženskou, citovou energií se lépe hodí zasvěcení ženské patronky. Tak to možná Čachrovští cítili a tak je studánka a kaple zasvěcena sv. Anně.
Zdroje : http://www.sumava.cz/objekt_az/5972-kaple-sv-anny-cachrov/, https://kostel-cachrov.estranky.cz/clanky/historie/farni-kostel-sv.-vaclava.html, Zaniklé kostely v okrese Klatovy za josefínských reforem – E. Junková 2016