Svitávka - socha sv. Jana Nepomuckého

Jednou z nejstarších památek jihomoravského městyse Svitávka je barokní socha oblíbeného českého světce Jana Nepomuckého, která pochází z roku 1708. Je také artefaktem, který se na seznam našich kulturních památek dostal hned v první vlně, tedy v květnu roku 1958. Pískovcová socha dnes opět stojí na svém původním místě v parku na náměstí (i když slovo náves by zde bylo asi výstižnější) Svobody, ale svého času byla druhotně umístěna u zdejšího kostela sv. Jana Křtitele (v letech 1984 až 2006). Doba vzniku sochy se dá určit z chronogramu, který je součástí posledního řádku latinského nápisu na mohutném volutově vydutém podstavci sochy, ozdobeným úzkým rámováním s ústředním reliéfním dekorem palmetového věnce. Sám sv. Jan Nepomucký je zde zpodobněn jako postava v kanovnické rouchu, s biretem na hlavě. Obě ruce má pokrčené v předloktí a před sebou drží kříž s tělem Krista.

Z již zmíněného věnovacího nápisu se dozvíme, že DIVO IOANNI NEPOMUCENO CONSERVATORI HONORIS ET FAMAE VENERANDISSIMO, VENERATIONIS ERGO HANC STATUAM POSUIT CANONIAGRADICENSIVM (tedy Božskému Janu Nepomuckému, ochránci cti a pověsti nejúctyhodnějšímu, pro oslavu tuto sochu postavila kanonie hradišťská) a silně označená latinská písmena určí svým součtem onen letopočet 1708.

Socha byla v roce 2006 restaurována René Vlasákem na náklady obce v celkové hodnotě přibližně 80 000,- Kč. Při restauraci silně poškozené (nejvíce se prý na jejím žalostném stavu podepsali svou „cementovou injekcí“ pražští restaurátoři v 80. letech minulého století) sochy sv. Jana Nepomuckého se zjistilo, že se – zřejmě někdy v 19. století – již jednou stěhovala. Někteří z odborníků z toho usuzují, že socha původně stávala někde v místech současné rozšířené silniční křižovatky nebo v těsné blízkosti řeky Svitavy. Je přitom docela možné, že lze vznik této sochy odvozovat od velké povodně v roce 1690. Svitávka totiž velmi často trpěla povodněmi a sv. Jan Nepomucký bývá také často označován jako ochránce proti nebezpečí vody.

Autor tohoto barokního díla sice není znám, ale i tak se zachovala legenda o vzniku sochy. Nějakému člověku z Prahy se prý zdál sen, ve kterém mu bylo sděleno, že v malé osadě Svitávka, nacházející se nedaleko Brna, má na návsi postavit sochu sv. Jana Nepomuckého. Onen muž se rozhodl, že Svitávku půjde hledat. A kdo hledá, občas i najde. Zašel prý ihned na místní úřad, kde oznámil svůj úmysl a již po několika týdnech socha stála na svém místě. Dejme tomu, dnes by ovšem jistě žádný stavební úřad tak bleskurychlý nebyl.

Za zmínku stojí také fakt, že původní Janova svatozář s hvězdami se nedochovala, a proto došlo v rámci renovace sochy k osazení nové, ručně kované, svatozáře. Její průměr je pětačtyřicet centimetrů, což je velikost, která byla odhadnuta podle dobových fotografií. Do dutiny v soklu byly následně uloženy dobové noviny, platné kovové mince a jmenný seznam obecního zastupitelstva (to budou generace příští jistě blahem bez sebe, až si seznam přečtou). Pětice hvězd na svatozáři Jana Nepomuckého prý připomíná rybáře, kteří tělo mučedníka našli podle hvězdné záře kolem jeho hlavy, pět ran Kristových a pět písmen latinského slova tacui, tedy mlčel jsem.