Kunštát
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Město
Kunštát je nevelké malebné město s 2650 obyvateli a najdeme jej pod vrcholky Českomoravské vrchoviny, západním směrem od města Boskovice. Město se rozkládá na levém břehu říčky Petrůvky a v oblasti přírodního parku Halasovo Kunštátsko. Kunštátem prochází silniční tah spojující Boskovice s Bystřicí pod Perštejnem. U severozápadního okraje města se zvedá vrchol Milenka ( 579 m.n.m.) a na jeho vrcholku je stejnojmenná kamenná rozhledna Milenka s dřevěným Ochozem. Součástí Kunštátu jako jeho místní části jsou okolní malé obce a to Sychotín, Rudka, Újezd, Touboř a Hluboké u Kunštátu. Severozápadně od města u obce Rudka je Jeskyně blanických rytířů. Blaničtí rytíři a socha svatého Václava jsou vytesané v pískovcové skále a zhotovil je ve 30. letech 20. století Stanislav Rolínek. V okolí města se rozprostírají malebné lesy a v okrajových částech těchto lesů je několik chatových osad. U západního okraje města stojí baroní zámek obklopený zámeckým parkem. Kunštátem vede trasa naučné stezky Cestami odboje okruh J. Bednáře a prochází tudy modrá turistická značka a ve středu města je výchozí místo červené turistické značky. Severozápadním směrem se po modré značce z Kunštátu vydáme kolem rozhledny Milenka a Jeskyně blanických rytířů do města Letovice. Opačným směrem z města dojdeme po modré do Tišnova. Po červené značce se z Kunštátu můžeme vydat do městečka Nedvědice k hradu Pernštejn. Kromě turistických tras se ve městě křižují značené trasy lokálních cyklostezek.
Historie
Obec Kunštát vznikla v podhradí stejnojmenného hradu a první písemná zmínka o ní je z roku 1280. V roce 1464 byla obec povýšena na městěčko, statut města získal Kunštát v roce 1994. Od konce 16. století se ve městě úspěšně rozvíjelo hrnčířství. Do roku 1520 byli majiteli obce páni z Kunštátu, po té páni z Pernštejna a dále se v držení městečka vystřídalo několik šlechtických rodů. Zámek vznikl přestavbou původního románského hradu pocházejícího z první poloviny 13. století. V 15. století byl hrad přestavěn na zámek v pozdně gotickém stylu, v 16. století prodělal renesanční přestavbu a v 17. století barokní. Jeho dnešní podoba je po stavebních úpravách na počátku 20. století. Bývalý vodní příkop překlenuje barokní most. Středu města dominuje kostel svatého Stanislava s pozdně gotickým jádrem, pocházející z roku 1539. v roce 1687 byl kostel barokně přestavěn a v roce 1716 rozšířen. Nedaleko kostela stojí pěkný barokní dům z roku 1756 a v sousedství kostela budova fary z 18. století. Dalšími památkami ve městě jsou socha krále Jiřího z Poděbrad z roku 1885 a hřbitovní barokní kaple svatého Ducha z roku 1738.