Svitávka - Velká Löw-Beerova vila

Přesto, že je Svitávka „pouhým“ městysem s osmnácti stovkami obyvatel, může se pochlubit – mimo jiné – pozoruhodnými stavbami moderní architektury, spojovanými s židovskou průmyslnickou rodinou Löw-Beerů, která se prý na Moravě usadila již v 17. století. Tou nejzajímavější a nejvýznamnější je tzv. Velká vila, nacházející se – stejně jako její menší sestřička – v rozlehlém parku. Přesto, že autor projektu této stavby z let 1900 až 1902 zůstává anonymní, jedná se o klenot, který byl právem zařazen mezi Kulturní památky ČR i slavné vily Jihomoravského kraje. A hned na úvod si můžeme ještě prozradit, že se jedná o vilu vybudovanou v duchu zámecké secese, doplněné barokními a klasicizujícími prvky.

Za zmínku také stojí jedno známé a s historií Velké vily související jméno – tedy Tugendhat. Velká vila byla totiž v polovině 30. let minulého století upravena vídeňským architektem Rudolfem Baumfeldem (toho později rodina ukryla před nacisty), tak aby byt Fritze Löw-Beera, který byl bratrancem Grety Tugendhatové, působil dojmem domácího muzea, ukrývajícího cenné sbírky východoasijského umění (většina jeho sbírky je od roku 1978 uložena ve stuttgartském Linden Museu). Díky jeho obdivu k Asii se v okrasné zahradě u vily objevily nejen sakury a magnólie, ale i slaměný japonský altánek nebo zdobný dřevěný altán. Dnes se v objektu, postaveném firmou Moses Löw-Beer, nachází sídlo Úřadu městyse Svitávka. Díky tomu je také možno nahlédnout do interiéru vily.

Stavitel vily Moses Löw-Beer vlastnil ve Svitávce od roku 1839 přádelnu vlny (další továrny měli Löw-Beerovi např. v Jimramově, Brně, Německu a Rakousku). Zámeckou Velkou vilu (zámecká dispozice se projevuje v hmotě stavby i jejím měřítku a průčelích, stejně jako v uspořádání rozlehlého parku). Součástí celého parkového areálu se postupně staly také Malá vila z roku 1906, květinový skleník, včelín, kuželna, garáže, tenisový kurt a koupaliště (ne vše zůstalo zachováno do současnosti). Ve velké vile bydlel Benno Löw-Beer s manželkou Hansi a třemi dětmi a Rudolf Löw-Beer s manželkou Editou a dvěma dětmi. Až později zde měl svůj byt se soukromou expozicí Fritz Löw-Beer s rodinou. A je paradoxem, že veškerý majetek rodiny, jejíž mnozí členové během II. světové války zahynuli v nacistických koncentračních táborech, byl kompletně znárodněn hned po roce 1945.

Dispozice Velké vily, postavené na obdélném půdoryse, je řešena jako podélný dvoutrakt. V ose předního traktu je situován portikus se vstupním vestibulem. Po mramorovém schodišti pak vystoupáme do monumentální haly s reprezentativním dřevěným schodištěm, vedoucím do patra. Podle očitých svědků se ve vestibulu nacházelo sousoší andělů, kteří drželi lampióny osvětlující schodiště, socha ženy v životní velikosti a množství zeleně (palmy i květiny). Stěny v hale byly údajně potaženy zeleným, stříbrem protkaným, brokátem a nacházely se zde rovněž „dekorativní“ záležitosti“ jako krb, kulečník, šachový stolek, zelená kožená křesla nebo brokátem potažená lavice. Zprava přiléhal k hale velký čínský pokoj s arkýřem. Součástí interiéru vily byla také velká knihovna, pokoj se starožitným nábytkem, určený hostům, jídelna s velkým stolem, vitrínami s nádobím a nádherným perským kobercem. V obývacím pokoji pak byl klavír a dvě menší knihovny, v levé části ložnice s arkýřem a koupelnou. V patře byla umístěna kuchyň, velký pokoj Ernsta Löw-Beera a „růžový“ budoár s klavírem. Hosty vily jistě upoutaly také všude visící obrazy.

Přesto, že zde dnes sídlí místní úředníci, Základní umělecká škola a knihovna, zůstal zde duch starých časů dochován. Když vstoupíte v neúřední den do nádherné velké haly, máte pocit, že se ve Svitávce na začátku minulého století zastavil čas. Velkou Löw-Beerovu vilu najdeme na adrese Svitávka 166 a od září 1996 je zapsána v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky. Její návštěvu mohu opravdu vřele doporučit.