tajůplná KOSTNICE,Sedlec,Kutná Hora

Sedlecká kostnice má pohnutou historii. Původně to byl hřbitovní kostel zdejšího cisterciáckého kláštera. Původně gotická stavba z konce 14. století se skládá ze dvou kaplí postavených nad sebou. Hřbitov byl však poznamenán zajímavou událostí, která změnila zásadně jeho historii. V roce 1278 byl opat zdejšího kláštera Jindřich poslán s poselstvím krále Přemysla Otakara II. do Jeruzaléma ve Svaté Zemi. Opat z této pouti přivezl hrst hlíny z Hory Kalvárie (místa kde byl ukřižován Ježíš Kristus), kterou rozesel po místním hřbitově. Od této události si hřbitov získal pověst Svaté Země a od té doby se sem dávali pohřbívat lidé nejen z okolí, ale i z ciziny. Nejvíce pohřbených zde bylo asi v roce 1318, kdy v Čechách vypukl mor. Tehdy zde bylo za jediný rok pohřbeno asi 30tisíc lidí. Další velké množství pohřbených bylo potom v době husitských válek, protože některé bitvy se odehrály i v okolí Kutné Hory (v roce 1424 bitva u Malešova), v roce 1421 byl Žižkovým vojskem vypálen sedlecký klášter a vyvražděno všech 500mnichů, kteří v té době v klášteře žili).Po husitských válkách byly části obrovského hřbitova postupně rušeny a kosti ze zrušených hrobů byly ukládány nejprve okolo kostela, později do spodní kaple hřbitovního kostela. Poprvé je srovnal jeden poloslepý mnich ze sedleckého kláštera a to údajně do šesti pyramid. První známky o výzdobě z kostí se objevují v 17.století. Výzdoba z kostí byla následně upravena při opravě kostnice v roce1700-1709 (stavební úpravy prováděl Santini). Například svícny z lebkami pocházejí z roku 1743 (nalezena datace při restaurování). Výzdoba tak jak ji vidíme dnes, je výsledkem oprav, které v roce 1870 provedl řezbář František Rint z České Skalice, kterého sem pozvali Schwarzenberkové z Orlíka, tehdejší majitelé sedleckého panství. František Rint spolu se čtyřmi členy své rodiny všechny kosti namáčel do chlorového vápna, tím je vybělil a dezinfikoval. Z původních šesti pyramid dvě zrušil a kosti využil na rekonstrukci výzdoby. Celá práce jim trvala asi 3 roky.Celkové množství kostí v sedlecké kostnici se odhaduje asi na pozůstatky ze 40.000 lidí. Kostnice byla uspořádána proto, aby si zde návštěvníci uvědomili fakt smrti a krátkosti lidského života. Uspořádání kostí má vést k zamyšlení nad vlastní existencí a k hledání vzájemné harmonie lidí živých, a k tomu, aby si každý uvědomil odpovědnost za vlastní život a vážil si ho.

V r.1142 byl u Kutné Hory postaven za asistence biskupa Jindřicha Zdíka cisteriánský klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie vystavěným v r. 1320. Několikrát za válek zničen a opět vystavěn. Dnešní podobu dostal v letech 1699-1707 za opata Sopka, který přestavbou pověřil architekta Jana Blažeje Santiniho a ten přestavbou realizoval svoji představu barokní gotiky v jednom z největších kostelů v Čechách, ve tvaru kříže o pěti lodích, na vysokém Ochoze se sedmi kaplemi a třemi malbami P. Brandla, dlouhého 75 m, s příčnou lodí 38 m a ve střední části širokého 29 m. Nedaleká hřbitovní kaple Všech svatých z konce 14.stol. byla v r. 1661 přestavěna a upravena Santinim v letech 1708-12. Kostnici nově uspořádal v r. 1870 F. Rinta z České Skalice. Spolek Vocel zasadil u vstupu pamětní desku českému spisovateli a Sedleckému faráři Josefu Rautenkrancovi. Sousoší Jana Nepomuckého před hřbitovem je z let 1705-1713.