Loading...
Pomalu se nám blíží jaro (letos už vlastně přišlo – 2024), takže spolu s ním se nám opět otevřou hrady, zámky a jiná podobná sídla. K nim patří bezesporu i zámek v Tovačově. Vlastně je to paradox, jak se minulý režim chlubil, kolik že panských sídel bylo veřejně přístupných, zrovna tento zámek nebýval veřejně přístupný.
Naštěstí teď už to tak neplatí, tak kdo si udělá prostor a čas, může se vydat i sem.
Leckdy se na prohlídku čeká, anebo opačně ne každý touží shlédnout všechny interiéry. Aby přeci jen návštěva nebyla jen za účelem koupě nějaké té pohlednice, vizitky, turistické známky, pro menší kulturní vyžití slouží i menší výstavní prostory. Výhodu je, že přístupné jsou (tedy v době otevření) zcela zdarma. Jednou z prostor je přímo místnost u pokladny.
V klenutém sále je víceméně dlouhodobá expozice kočárků, panenek a příslušenství, ale i šicích strojů, které bývaly přítomny v každé movitější domácnosti. Takový šicí stroj, byť na nožní pohon byl přeci jen celkem nákladný kus zařízení. Pokud se tedy nějaká domácnost na takový kousek zmohla, sloužíval leckdy po mnoha generacích. A leckdy ještě bývá používán i dnes.
Další volně dostupnou prostorou bývá přízemí Spanilé věže. Zde je přímo prostora s názvem Galerie pod Spanilou věží a na rozdíl od pokladní místnosti zde bývají k vidění výstavy kratšího trvání. V době autorovy přítomnosti to byla výstava prací umělecké školy Art Econ. Šlo tedy o volnou grafiku, fotografie, reklamní tvorbu a další podobně zaměřené práce studentů školy. Oproti pokladní místnosti jde o menší klenutý prostor v základové části věže. V minulosti zde bylo patrně nějaké skladiště. Prostor není omítnut a tvoří jej převážně kamenné zdivo doplněné cihlami. Podle všeho můžeme usoudit že jde z části o pozůstatky opevnění staršího hradu z počátku 14. století. Samotná věž, pod kterou je i vstup do galerie se začala stavět o něco později, v roce objevení Ameriky (1492).