Třinec - hvězdárna Mikuláše Koperníka

Turistické cíle • Sport a rekreace • Zábava, atrakce

Třinec jsme si prošli během zimní dovolené v Beskydách a při procházce městem jsme mnoho památek nenašli. Po prohlídce dvou pěkných a velkých kostelů jsme nedaleko evangelického svatostánku narazili na hvězdárnu Mikuláše Koperníka, která zde byla slavnostně otevřena v roce 1955. Zaujalo nás, že se tak stalo na popud přednášky o astronomii Dr. Huberta Slouky, který byl ředitelem Hvězdárny v Praze na Petříně. Přednáška tak zaujala posluchače, že si založili v Třinci astronomický kroužek. Hlavním iniciátorem a potom vedoucím astro kroužku se stal Ing. Vladislav Zielina, pracovník Třineckých železáren, který kroužek založil při Závodním klubu Revolučního odborového hnutí Třineckých železáren.

Z historie jsme se dále dozvěděli, že na hvězdárně byl instalován dalekohled typu reflektor Cassegrain 300 mm od Ing. Viktora Rolčíka a v roce 1957 Hvězdárna Mikuláše Koperníka organizovala veřejná pozorování tehdy vypuštěného „Sputniku“.

Překvapilo nás, že v šedesátých letech zůstala hvězdárna na dlouhou dobu opuštěná, protože vedoucí kroužku pro nemoc musel z funkce odstoupit. Budova tehdy patřila Domu kultury Třineckých železáren.

Dále jsme zjistili, že v roce 1978 ustanovilo vedení Domu kultury za vedoucího hvězdárny Vladimíra Knybla, který vytvořil ze zájemců znovu astronomický kroužek a započalo se s obnovou hvězdárny. Potěšilo nás, že se hvězdárna uvedla do provozuschopného stavu, začalo se s opravou dalekohledů a bylo zavedeno pozorování noční oblohy pro veřejnost.

Dočetli jsme se také, že v roce 1985 byla hvězdárna zařazena do celostátní programu FOTOSFEREX, pro každodenní pozorování a zakreslování slunečního povrchu, který byl ukončen v roce 1996, kdy Američané umístili na oběžnou dráhu mezi Zemí a Sluncem solární satelit SOHO.

Nepřekvapilo nás, že v 80. letech začal dosluhovat původní dalekohled třinecké hvězdárny. Pohon dalekohledu vyžadoval nutné opravy, ale později třinečtí astronomové požádali vedení Třineckých železáren o příspěvek na stavbu nového dalekohledu. Žádost byla úspěšná a tak se v roce 1986 třinečtí nadšenci pustili do stavby nového dalekohledu, což ovšem představovalo několik tisíc hodin práce. Nedovedli jsme si představit, že práce nakonec trvala celých 20 let.

Potěšilo nás, že v roce 2008 započaly úpravy a opravy hvězdárny a jejího okolí. Město Třinec ze svého rozpočtu vyčlenilo finanční částku pro opravu betonáže poškozené podesty schodů, nátěry kovové konstrukce pro otevírání střechy, vymalování a úpravu interiéru hvězdárny.Hvězdárna dostala novou pojízdnou střechu a okna, prošla vnitřními úpravami, včetně úpravy pozemku kolem hvězdárny a plotu.

Jednu dobu hrozilo, že bude hvězdárna z důvodu rozšiřování kolemjdoucí silnice zbourána. Jsme rádi, že k tomu nakonec nedošlo a to z důvodu nedostatků financí. Díky přízni kulturního střediska se našly finance na opravu, výměnu střechy v roce 2009 a k zakoupení nového dalekohledu.

V době naší návštěvy byla hvězdárna bohužel zavřená. Šedá kostka nás navíc ničím nezaujala a tak jsme šli odlovit kešku. Po úspěšném nálezu jsme se vrátili k autu a jeli jsme do Tesca na oběd. Po jídle se nám naskytl děsivý pohled na haldy za plotem, které patřily již k Třineckým železárnám. Do jejich areálu jsme se následně vydali, abychom si prošli muzeum města a železáren. Více se dozvíte v mém dalším článku.

http://www.trinecko.cz/mesto/?id=hvezdarna/historie