Turdská soutěska, Scarisoara-Belioara a Trascau - jarní putování po rumunských horách.
Turistické cíle • Příroda • Pohoří
V době, kdy se Evropa překotně plní arabskými lékaři a inženýry, jsme hledali klidné místo, kde bychom se mohli bezpečně toulat v přírodě, spát pod stany a užívat si pohostinnosti místních lidí. Našli jsme ho v rumunských horách, kde čas jakoby se zastavil v minulém století.
S partou příjemných lidí, kteří zdejší Hory znají jako své boty, jsem se koncem dubna vypravil do Rumuska. Cesta probíhala v pohodě, první noc jsme stavěli stany u vesničky Kenderes u Debrecenu. Do rána trochu sprchlo a tak jsme do aut nanosili několik kilogramů maďarské černozemě i se slámou z nedalekého stohu. I dál cesta rychle ubíhala a my jsme po poledni vystupovali na okraji Turdské soutěsky za vesničkou Petresti de Jos. Na protažení jsme si udělali odpolední vycházku do Turdské soutěsky a večer jsme u potoka Hasdate postavili stany. Jenže celou noc pršelo a ráno byla z potoka říčka jednou taková.... Sbalili jsme mokré stany a začali jsme stoupat nad soutěsku. Mraky se trhaly a dočkali jsme se krásných výhledů. Cestou jsme obdivovali a fotili všelijaké krásné květiny, jejich názvy všichni sypali z rukávů. Na konci soutěsky jsme sešli dolů k hospodě a dali si místní lahvové pivo. Zpět jsme se vraceli po druhé straně soutěsky. Navečer jsme přejeli nad vesnici Ruc, kde jsme přenocovali. Ráno jsme se vydali k hřebeni Scarisoara Beliora. Tam byla další z lokalit, kde si milovníci květeny zase přišli na své. Rozprchli se po louce fotili a fotili. Kromě květin tu byly i krásné rozhledy na okolní Hory. Odpoledne jsme sešli soutěskou Cheile Posegii do vesnice Lunca Ariesului a celou cestu nás doprovázel přítulný pes neznáme rasy.... Pak jsme do vesnice Salciua de Jos, kde příjemný majitel nechal postavit stany na louce u potoka. Všichni domorodci, se kterými jsme se během pobytu setkali byli milí a vstřícní. Druhý den ráno jsme auty vyjeli ke klášteru Mănăstirea Sub Piatră a odtud se vydali k jeskyni Huda lui Paparas vývěrem. Po výstupuna hřebínek dojdeme k ponoru, kde se tři potoky propadají do země, aby vyvěraly právě v Huda lui Papara. Vracíme se zpět a kolem kláštera míříme na Bedeleu /Medvědí hřeben - 1227 m n m/. Kolem vodopádu Sipota a jeskyně Poarta Zmeilor velmi strmě stoupáme ke krásné vyhlídce Poté přes Plaiul Bedeleu a soutěskou Cheile Silasului sestoupíme k tábořišti pod Coltii Trascaului u potoka Silas. Další den vystoupáme na protilehlý kopec přes jeho vrchol Ardascheia(1249) sestoupíme do vesnice Rimetea. Tady nás chytí děšť a tak si v místní hospodě dopřejeme oběd a odpoledne se vydáváme do vesnice Izvoarele. Tady je nástup na třídenní přechod na těžko. Protože stále prší, tak část výpravy táboří u aut nad vesnicí a pouze ti odvážní stoupají v dešti do hor. Ráno se počasí umoudřilo a tak se vydáváme po stopách odvážlivců. Jdeme lokalitou se vzácnými květinami a navečer se vracíme k autům a přejíždíme do vesnice Intregalde. Tady se jdeme občerstvit do místní hospody a seznamujeme se s místním starostou, který nám ochotně otevře místní muzeum, kterým nás zasvěceně provede. Na otázku, zda si můžeme někde ve vsi postavit stany a zaparkovat auta nás dovede ke škole, kde je krásný travnatý plácek na stany. K dispozici máme s jeho svolením i luxus - suchý záchod. Ráno nás vítá jasná obloha a tak se vydáváme do hor naproti našim statečným. Já si túru jestě prodloužím výstupem k dřevěnému kostelíku z 18. století, Biserica Sfintii Arhangheli Mihail si Gavriil, který je chráněnou památkou. Pak musím obejít celé údolí, v němž potkávám místního horala, který na koni míří do vesnice na nákup a pak samozřejmě do hospody. Ochotně se nechává fotit. Po příchodu do Intregalde na mě už všichni čekají v místní putyce, tak dám jedno rychlé a jedeme se podívat na místní raritu - automatickou pračku na potoce. Je to nápaditý vynález, svědčící o umu a chytrosti zdejších obyvatel. Odpoledne přebalujeme bágly a na těžko se opět vydáváme do hor, abychom naštívili Poiana narcisselor - narcisovou louku. Počasí je parádní a tak si užíváme výhledy na okolní kopce a krátce před západem slunce stavíme stany u potoka pod vrcholem Piatra Cetii /1233 metrů n m/. Je krásný večer a tak si ještě rozděláme oheň a chvíli posedíme, abychom si tu atmosféru náležitě vychutnali. Ráno vyrážíme na Piatra Cetii, abychom tu obdivovali pohledy na okolní kopce, ale především louku divoce rostoucích narcisů. Pak si dáme poslední několika hodinou túru po těchto krásných horách, abychom na jejím konci sestoupili do vesnice Ramet, kde na nás čekají mikrobusy. Po nezbytné očistě v místním potoce se vydáváme na cestu domů. Ale po sto kilometrech má jedno auto poruchu /zablokované kolo/ a tak naše rumunské dobrodružství ještě nekončí. Protože závada nejde opravit, musí řidiči volat do Čech pro odtahovku a kamarády z porouchaného auta čeká ještě jedna noc pod stanem nedaleko hlavní silnice před Aradem. My jedeme nonstop na česko-rakouské hranice, kde přesedáme do jiného mikrobusu a ten náš se vrací pro skupinu trosečníků. Vše dobře dopadne a druhý den jsou i oni v pořádku doma.....
. Konec dobrý, všechno dobré...
Karlovi vřelé díky za popis květin.... 
.
Přidat do oblibených uživatelů
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Livezile
Půjčovna autPříspěvky z okolí Turdská soutěska, Scarisoara-Belioara a Trascau - jarní putování po rumunských horách.
