Týnec nad Labem

Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Město

Týnec nad Labem leží ve Středních Čechách, východním směrem od města Kolín. Město se rozkládá v oblasti České tabule a převážná část města je na návrší pravém břehu Labe. Město je obklopeno jen mírně zvlněnou krajinou. Západním směrem od města se rozprostírá rozlehlý les. U západního okraje města jsou vybudovány tři menší rybníky a jeden z nich je využíván jako přírodní Koupaliště. Na severním břehu rybníků byla vystavěna chatová osada. Od východního okraje města se zvedají zalesněné stráně kopce Šibeník ( 236 m.n.m.). Východním směrem od města se rozkládá území elektrárny Chvaletice. Jihovýchodně od Týnce jsou založeny rozlehlé ovocné sady. Jižním směrem od města najdeme Zámek Kačina. Městem prochází dálková cyklistická trasa Pražská, která vede podél toku řeky Labe. Ve městě se křižují dvě značené turistické trasy. Severovýchodním směrem se můžeme přes les vydat k národnímu hřebčínu a zámku v Kladrubech nad Labem. Západním směrem z Týnce se vydáme přes rozlehlý les do Kolína.

Historie

V 10.století tu bylo vybudováno opevněné sídlo Slavníkovců, ze kterého byl později přestavěn přemyslovský knížecí dvorec. První písemná zmínka o dvorci je z roku 1110. V roce 1183 se dvorec stal majetkem pražského kláštera johanitů. Na počátku 14. století byli majiteli Týnce sedlečtí cisterciákové. U dvorce byla založena osada, která byla v roce 1306 povýšena na městečko. Od roku 1502 bylo městečko v majetku Viléma z Pernštejna. V roce 1560 se městečko dostalo do držení královské komory a v roce 1600 jej císař Rudolf II. povýšil na město královské. V 18. století tu byla vystavěna poštovní stanice, která sloužila pro výměnu koní na trase z Hradce Králové do Čáslavi. V tomto období se ve městě konaly trhy. V druhé polovině 18. století ve městě začaly pracovat první průmyslové podniky jako přádelna vlny či koželužna. Bývalý knížecí dvorec zanikl a na jeho původním místě byla v polovině 15. století postavena gotická tvrz. Z této tvrze se dochovala věžovitá budova. Na nejvýše položeném místě ve městě byl postaven ve 12. až 13. století kostel Stětí svatého Jana Křtitele. Kostel prodělal barokní a klasicistní úpravu. Nedaleko kostela je městské náměstí, kterému dominuje barokní budova radnice zdobená věžičkou. Několik domů na náměstí má renesanční či barokní klenby a zazděné podloubí. Empírové domy na náměstí pocházejí z první poloviny 19. století. Zajímavou budovou je tak zvaný Velký dům, který byl postavený v roce 1584. Tento dům byl panským sídlem na místo tvrze. Ve středu náměstí je sloup Imaculaty se sochami světců zhotovený v roce 1768. Historické centrum města bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou.