Loading...
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Město
Úštěk leží v Západních Čechách, jižním směrem od města Děčín. Město se rozkládá mezi chráněnou krajinnou oblastí České středohoří a chráněnou krajinnou oblastí Kokořínsko a na pravém břehu Úštěckého potoka. Ve středu města a u západního okraje jsou vybudovány rybníky. Rybník Chmelař u západního okraje města je využíván jako rekreační oblast s přírodním koupalištěm. Západním směrem od města jsou vybudovány dva kempy z nichž jeden je na břehu rybníka. Na západním břehu rybníka byla založena chatová osada. Severním a jihozápadním směrem od města jsou vinohrady. Městem prochází cyklistická trasa, po které se můžeme vydat do výše jmenovaných horských oblastí. Z města do okolí vedou také značené turistické trasy. Východním směrem z města dojdeme ke hradu Helfenburk. Kolem hradu je vyznačen vycházkový okruh. Vydáme-li se z města severovýchodním směrem dojdeme ke zřícenině hradu Hřídelík a odtud můžeme pokračovat ke zřícenině Ronov na vrcholku stejnojmenného kopce ( 552 m.n.m.). Západním směrem z města bude naším cílem vrchol kopce Sedlo ( 726 m.n.m.).
Již v 10. století bylo území osídleno Lutomirici. První zmínka o městě založené na obchodní stezce je z roku 1361. Kolem města bylo vybudováno opevnění a vstup zajišťovaly dvě vstupní brány. V letech 1426 se město dostalo do rukou husitského hejtmana, který nechal opevnění posílit. V roce 1475 se majiteli města stává rod Sezimových, kteří ale o majetek po Bílé hoře přišli a novými majiteli města byli jezuité. Ve městě se úspěšně rozvíjela řemesla a začalo se s pěstováním vinné révy v okolí města. V roce 1776 bylo město v držení Královského studijního fondu a v roce 1779 město vykoupili místní měšťané. Od roku 1838 městu vládl rod Lobkoviců. Ve městě se rozvíjelo obchodování s chmelem. V roce 1888 byla ve městě vystavěna soukromá železniční trať na trase z Úštěku do Lovečkovic a dále přes Velké Březno do Verneřic. Tato trať byla v provozu do roku 1978. V roce 1898 byla zahájena stavba železnice z Litoměřic přes Úštěk do České Lípy. V roce 1971 proběhla ve městě zkouška na přesun kostela v Mostě. Kolem města byl stavěn obchvat a bylo posunuto skladiště chmele o 35 metrů. Rozvoj města byl v minulosti několikrát přerušen válečnými událostmi, které město postihly a to nejenom v období husitských válek či třicetileté války, ale ve městě proběhlo i velké seleké povstání. V místech kde je dnes radnice bylo popraveno několik vůdců povstání. V období první světové války se ve městě usídlilo velitelství dvou pluků. Začátkem roku 1945 město zažilo rozsáhlé bombardování americkým letectvem a v květnu 1945 město osvobodila polská armáda. V současné době je město oblíbenou turistickou oblastí. Historické centrum města bylo v roce 1980 vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Ve městě jsou patrné pozůstatky hradu ze 14. století, který měl sklepní místnosti vytesané v pískovcové skále. Barokní věžovitá budova byla po roce 1779 používána jako sladovna pivovaru. Z opevnění města se dochovala velká tak zvaná Pikartská věž, postavená v roce 1428, dnes využívaná jako galerie. Náměstí dominuje barokní Kostel svatého Petra a Pavla pocházející z let 1764 až 1772 a nedaleká fara je z roku 1721. Na náměstí je rodný dům Aloise Klára ( 1763-1833), který byl profesorem na Karlově univerzitě a zakladatelem ústavu pro slepé. Na náměstí byl rovněž umístěn Kudlichův pomník, který se zasloužil o zrušení nevolnictví. Pod náměstím se nacházejí tří až čtyř patrové sklepy zhotovené od roku 1350 do 17. století. Sklepy měly sloužit jako úniková cesta ohroženého obyvatelstva na nedaleký hrad Helfenburk. Pozdější využití bylo k uskladnění ovoce a zeleniny. Část sklepních prostor je zpřístupněna veřejnosti. Připomínkou místní židovské komunity je synagoga. Z původního jezuitského dvora se dochovaly jen dvě vstupní branky z roku 1677 a 1711. Zajímavostí ve města jsou tak zvané Ptačí domky, které byly vybudovány italskými dělníky, kteří se podíleli na stavbě železnice. Jedná se o dřevěné přístavby na skalní stěně, které navazovaly na sklepy a chodby vytesané v pískovcové skále.