Ústí nad Labem
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Město
Další zajímavosti v nejbližším okolí či v místě Mapa 10 A3
chrám Panny Marie (15. stol)
kostel sv. Vojtěcha (1186)
muzeum, ZOO
hradiště, archeologické nálezy
klášter dominikánů (1617) a evangelický kostel (1900)
termální lázně - Klíše
První zmínka o objektu 993
Jiný název objektu Aussig
Prvotní osídlení katastru dnešního města je archeology doloženo v době bronzové. Místo tohoto sídliště později převzali keltské kmeny, které se zde hojně rozšířili. Tak můžeme i v později připojených obcích k Ústí nad Labem nalézt jejich pozůstatky. Snad nejvíce archeologických nálezů pochází z oblasti Trmic. Zde bylo objeveno rozlehlé sídliště, které však nejevilo stopy soudržnosti a souvislosti, proto je tedy nemůžeme považovat za oppidum. Plošně pak můžeme říci, že katastr dnešního Ústí nad Labem byl trvale osídlen od 6. do 1. století př.n.l. Pro absenci dalších nálezů nemůžeme přesně určit další obyvatele plochy, ale dle jistých náznaků je možno se domýšleti, že i germánské kmeny tuto lokalitu znaly. Ze slovanských dob se v katastru nalezly předměty z 8. století n.l., ale tehdy zde patrně ještě nebylo trvalé slovanské osídlení. Kdy vznikla první osada u břehu Labe dnes přesně nemůžeme určit, ale pravděpodobně to bylo již delší dobu před datem první zmínky a tedy před rokem 993. V tomto roce je zde zaznamenána celnice na míšeňské stezce. Po přelomu tisíciletí, zde byl též vybudován knížecí hrad, který měl plnit obranou funkci této stezky. Některé prameny tvrdí, že na zdejším hradě byla v roce 1186 provdána Žofie, dcera knížete Bedřicha, za míšeňského markrabího Albrechta. Od roku 1276 bylo Ústí královským zástavním majetkem. Zdejší hrad stával patrně u kostela sv. Vojtěcha. Opevněný bod zanikl kolem roku 1360 a jeho působnost přešla na blízký hrad Střekov. Od této doby je město nadále v královských majetcích a to až do roku 1848, kdy zanikla patrimoniální správa. Nejstarší ústecký kostel sv. Vojtěcha byl v průběhu staletí několikráte upravován a přestavován. Zajímavostí chrámové stavby je, že jeho věž je vychýlena o necelé dva metry. K tomuto nachýlení došlo po bombardování ke konci II. sv. války. Dnes je věž tohoto chrámu považována za nejšikmější na území České republiky. Od zdejšího hlavního nádraží vychází modrá TZN ke Krásnému Březnu, Doběticím a do Žežic. Opačným směrem, tj. jihozápadně, vychází nepříliš dlouhá žlutá TZN k bývalému popravišti. Od této značky se odpojuje červená TZN mířící do blízkosti Stebna a k Habrovanům. Také zelená TZN se odpojuje od žluté TZN a vede k lokalitě Vrkoč a dále přes Vaňov k Dolním Zálezlům.