V kánoi za vínem

Řece Dyji se prý často přezdívá“Jihomoravská Amazonka“. Najdeme tu totiž slepá ramena i lužní lesy s bohatou faunou i flórou. Její součástí je i rameno tzv. zámecké Dyje, které se táhne známým a oblíbeným historickým Lednicko-valtickým areálem. Aby toho nebylo málo, okolí lemují nespočetné vinohrady a vinných sklípků je tu také dostatek. Tak se ani nedivme, že po oživení valtického podzemí došlo i na řeku. Důležitou úlohu v tomto ohledu totiž hraje jedno z místních vinařstí, a to AnnoVino. Poloha jejich firmy se nachází poblíž říčního ramena, což přivedlo majitele k zajímavému nápadu. Rozhodli se otevřít pro vodáky netradiční prohlídku Lednicko-valtického areálu po vodě. Nechybí tu ani několik zatím spartánských přístavišť se sociálním zabezpečením. Jedno z nich, nedaleko od vinařství, se celkem výstižně jmenuje ANNOVINO. Krom toho je Lednicko-valtický areál přes koronovirovou hrozbu připravený i na rodiny s dětmi. Mohou si zde vypůjčit kola nebo koloběžky a projet se na místních cyklostezkách.

 

Top vinařský cíl - Champion

 

Když v barokním divadle zámku ve Valticích vyhlásili organizátoři začátkem října 2018 výsledky soutěže Top vinařský cíl, museli zavézt další titul „Top vinařský cíl – Champion“. Tehdy ho udělovali poprvé. Byla to totiž cena pro vinařské cíle, které se v minulých ročnících třikrát za sebou umístily na medailových pozicích. Titul tehdy obdržely „Salon vín ČR“ a „Vinařství Lednice AnnoVino - Valtické Podzemí“. Oba tak obrazně řečeno vešly do síně turistiky i slávy milovníků vín, ale na druhé straně už nemohou o tento prestižní titul soutěžit. Prý, aby neustále nevyhrávali, neboť by to bylo fádní.

Valtické podzemí skutečně stojí za návštěvu. V  labyrintu historických vinných sklepů návštěvník najde poučení z historie i zábavu. Ročně tu pořádají 72 velkých akcí pro veřejnost a řadu privátních nebo firemních večírků. Toto podzemní město vína se 13 sklepy v celkové délce přes 900 metrů, s vyhlášenými akcemi, jako jsou tradiční Večery s cimbálkou, Noc otevřených sklepů, volba Miss Burčák, Dýňobraní či Svatomartinské husí hody, málokoho nechají chladným. „Valtické Podzemí má i vlastní vína, která poznáte podle etikety. Máme na ní perokresbu amonita. Je to totiž jedna ze zdejších fosílii, kterou jsme dali na lahve, jako symbol výjimečných tratí, které tu v oblasti firma vlastní. Tyto vinařské trati pěstujeme v půdě bohaté na tzv. mušličkový vápenec,“ vysvětluje ing. Petr. Krejčík, ředitel pro marketing a PR. „Jedná se vesměs o hnědozemní a černozemní spraše. Místy se až na povrch dostávají zkameněliny třetihorního vápence. Půda je bohatá na minerály a na vápník, což se projevuje na chuti zdejších vín. Vyznačují se jemnou mineralitou. Pro zajímavost uvádím i fakt, že novodobou rajonizaci, tedy jaké odrůdy jsou vhodné do našich vinohradů, provedl nestor českého vinařství a vinohradnictví, Prof. Vilém Kraus, který několik desetiletí působil v Lednici a testoval, které odrůdy jsou u nás nejvhodnější. Dokonce spoluzakládal některé vinohrady, které dodnes využíváme,“ doplňuje ředitel.

 

Co s balvany z mušličkového vápence

 

Roman Žďárský, jeden ze dvou majitelů vinařství, vysvětluje: „AnnoVino v názvu našeho vinařství latinsky znamená „zrození vína“ a my to myslíme vážně. Našim vínům opravdu věnujeme velikou pozornost a péči. Lednické vinařství zpracovává hrozny z přibližně 200 ha vinohradů. Jedná se o naše vlastní vinohrady a dále o vinohrady Mendelovy univerzity - Vinařské fakulty z Lednice, se kterou těsně spolupracujeme. Naše roční produkce činí kolem půl mil. litrů vína. Kapacitu ovšem můžeme navyšovat. Díky rekonstrukci a investicím už jsme ji téměř zdvojnásobili“. Jindřich Sobota, druhý z majitelů je krom již zmíněného také velice hrdý na to, co se jim podařilo vybudovat. „Víme, že vinohrady a výborné víno jsou ne sice přímo lukrativní, ale vcelku dobrý byznys. Ovšem na dnešní dobu to nestačí. Nejenže jsme vyčistili a revitalizovali 900 metrů podzemního labyrintu „Valtické podzemí“, ze kterého se stala turistická atrakce číslo jedna, ale také jsme vybudovali v Lednici na Vinařském náměstí na Nejdecké ulici velké vinařské prezentačně-prodejní centrum s reprezentačními a degustačními místnostmi. Tedy s prostory, vhodnými i pro velké akce. Osobně si vážím toho, že jsme nelitovali námahy a celou budovu i část vnitřku obložili balvany z tzv. mušličkového vápence, které jsme po léta nacházeli na našich vinicích a schraňovali. Kdysi tady bylo moře a pod našimi pozemky se rozkládal prvohorní korálový útes. Jeho části občas nacházíme na vinicích. Zdejší vápenec často tvoří zkamenělé kusy korálů, lastury a samozřejmě ulity amonitů, což jsou dávno vyhynulí hlavonožci. Podle nás takto vyzdobené vinařské centrum vypadá úžasně. A myslíme si to nejenom my. Už naši budovu vinařství například stačili v Pelhřimově zapsat do České knihy rekordů.“ Oba pánové toho udělali daleko více. Na bývalém parkovišti vybudovali unikátní botanickou zahradu s rostlinami, kterým zdejší stepní klima vyhovuje. Nazvali ji “Zahrada evoluce“. Návštěvníci tu najdou krom vápnomilných rostlin a stromů i vápencové kameny se zbytky fosílií z jejich vinic. Krom poučení tu nezapomněli ani na místa, kde lze posedět, piknikovat a popít zdejšího výborného vína. Prostě ideální místo pro odpočinek a relaxaci.

 

Vína s tváří mladého enologa

Vinaři z firmy AnnoVino jsou hrdí především na svoje Rulandské šedé, které pěstují na 24 ha. Vlastní dokonce i původní klon z pravlasti tohoto kultivaru, tedy z oblasti severní Itálie, kolem Verony. 

Na vinohradech samozřejmě nechybí ani Tramín červený, Ryzlink vlašský, Rulandské modré, bílé, Sauvignon, Pálava a u nás zatím méně známá odrůda Sevar. Také se specializují na Hibernal, což je v našich krajích sice odrůda nová, ale vyšlechtili ji už v polovině 20. století v Německu. Je to velice nadějný kultivar. Už první víno z panenské sklizně v roce 2012 v podobě slámového vína dostalo dvojitou zlatou medaili na soutěži „Terrawino Izrael“, což je jedna z nejprestižnější světových soutěží. Hibernal patří mezi kultivary, které odborníci označují zkratkou PIWI, což znamená, že se vyznačují vysokou odolností proti houbovým chorobám. Pro  zdejší vinařství je také typické, že dodnes používají lahve typu Schlegel. Do nich totiž stáčeli víno i jejich předchůdci Liechtenštejnové.

 

AnnoVino nezapomíná ani na propagaci. Při příležitosti otevření „Zahrady evoluce“ představila v Praze novinářům tři řady vín, na která se hodlají specializovat, a dále řadu moderních cuvée a vín typu frizzante. „Krom naší řady „Amonit“ s vůdčím Hibernalem, které prodáváme především v našem Valtickém podzemí, jsme představili i řadu výběrových vín „Evoluce“ a jistý unikát. Jsou to vína, která speciálně vyrobil a zároveň jim poskytl tzv. tvář náš mladý enolog, Jan Koubek,“ vysvětluje P. Krejčík. Když se před lety majitelé ve zdejší střední odborné škole vinařské poptávali, zda by některý ze studentů neměl zájem o práci ve firmě, přihlásili se tři zájemci. Z nich vytrval pouze shora jmenovaný. Po úspěšné maturitě ho slovy ředitele a spolumajitele firmy J. Soboty doslova dokopali k tomu, aby absolvoval ještě školu vysokou. Investice se jim vyplatila. Ještě ani nedostudoval, a už jeho produkty získaly na Fest Wine v Brně ocenění Šampion, v Londýně na salónu Decanter bronzovou medaili a ze světové výstavy v Bruselu si majitelé přivezli za zdejší vína stříbrné medaile. V současnosti už má tento mladý odborník na kontě úspěchů a ocenění ještě mnohem více. Vloni ho firma dokonce vyslala na stáž do Jihoafrické republiky, takže se celkem logické, že má svoji profesionální kariéru ještě před sebou. Proto AnnoVino neváhalo, a učinilo z něj tvář další speciální řady vín „Mladý enolog, Jan Koubek“.

 

Za zmínku stojí ještě lednické frizzante a speciální cuvée řady, zvané „Pohádkové“. Vína typu frizante jsou moderní vína, jemně sycená oxidem uhelnatým, a tedy jemně perlí. Vyrábí je v bílém a růžovém provedení. U řady „Pohádkové cuvée“ vsadili na jistotu. Bílé Pohádkové například tvoří směs Ryzlinku vlašského, Rulandského šedého a Tramínu červeného. Pohádkové růžové zase nabízí Svatovavřinecké rose a Rulandské modré rose. Červené cuvée je ze Svatovavřineckého a Rulandského modrého. Firma nabízí i speciality, jako je například jejich řada „Honey´s“, což je zdejší víno s medem a s příchutí našeho ovoce. Vinařské odborníky tento nápoj asi nenadchne, ale ženy prý na něj nedají dopustit. Něco obdobného je i jejich Višňové, což je čistě ovocné víno z višňové šťávy. Také u nás jistý unikát.

 

Burčákomat na konec

Majitelé a zároveň jednatelé firmy, J. Sobota a R. Žďárský, nejdou pro nápady daleko. Mají za sebou celou řadu zajímavých projektů. První se podílel na firmě Soare, která kdysi zádně konkurovala našemu největšímu vinařství, „Bohemiasekt“ a proslavila se řadou vín šampaňského typu, například sektem „Mucha“ se secesními motivy na etiketě a výrobou šumivých nápojů pro dětské oslavy „RobbyBubble – Rychlé špunty“. Přesto dal přednost přesunu do Lednice a zde zkusil spolu s druhým jednatelem štěstí v historicky vinorodém kraji. Mimochodem, podnikají dohromady už třicet let, což je v Česku také unikátní. Prý spolu vydrželi tak dlouho, protože jsou každý úplně jiný. Ovšem oba myslí na budoucnost, takže do podnikání v oboru zapojili i svoje potomky. AnnoVino vlastní ještě jeden unikát. Asi nikde na světě nenajdete nápojový automat, ze kterého byste si mohli načepovat na podzim populární burčák, tedy rozkvašený vinný mošt. Ve firmě stroj vyvinuli a nechali patentovat. Na jižní Moravě už zmíněných „burčákomatů“ najdete několik a v sezóně je firma denně plní čerstvým nakvašeným moštem.

 Antonín Karoch