Václavské náměstí
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Městská část
Název nese od roku 1848 podle raně barokního pomníku sv.Václava, původně Koňský trh. Vzniklo při založení Nového Města 1348. 1786-89 na náměstí dřevěné divadlo (Bouda), 1848 sloužena u pomníku sv.Václava mše, po ní svatodušní bouře. 1865 plynové osvětlení, 1895 tramvajová Doprava. Délka 682 m, šířka 60 m. Palác Koruna (846) Nárožní obchodní, kancelářský a bytový dům ve stylu moderny s dozvuky secese z roku 1911-14 (Ant.Pfeiffer), plastická výzdoba St.Sucharda aj.Štursa (reliéfy na nárožní věži). Hotel Ambasador (840) Budova individ. Pojetí s orientálními prvky z roku 1912 (R.Klenka z Vlastimilu, Fr.Weyr) s pasáží železobetonové konstrukce. Hotel Zlatá Husa (839) Pozdně secesní budova z roku 1910 (M.Blecha) s dvorními křídly a pasáží. Peterkův dům (777) Secesní z roku 1899 (J.Kotěra, reliéfy a ornamenty J.Pekárek, St.Sucharda). U dvou čápů (783) Původní měšťanský gotický dům, rozšířený po roce 1605 a počátkem 19. století, přestavba v letech 1861-1869 (j.Šíma), úpravou v roce 1932 sneseno třetí patro. Hotel Adria (784) (dům U modré boty) Původně dva gotické měšťanské domy (dochovány sklepy), raně klasicistně přestavěny v letech 1784-1789, upraveno v roce 1911. Palác Alfa (785) Býv. U Stýblů, konstruktivist. administrativní a obchodní dům z let 1926-28 (L.Kysela, J.Jarolím), restaurace, taneční kavárny, bývalé Divadlo Semafor, kino Alfa, pasáž. Melantrich a Lidové nakladatelství (793) Pozdně secesní budova, dříve Palác Hvězda z let 1911-12 (B.Bendlemayer) s malbami V.Mayera na průčelí.
Dům módy - obchodní dům, postavený ve stylu střízlivého novoklasicismu padesátých let dvacátého století. Dům navrhl architekt Josef Hrubý ve stylu střízlivého novoklasicismu 50. let, který vychází z tradice předválečného funkcionalismu. Nárožní stavba železobetonové skeletové konstrukce má nepravidelný, lichoběžníkový půdorys. Sedmipatrové hlevní průčelí je obrácené směrem do náměstí a je tříosé, šesté a sedmé parto se otevírá na průběžnou terasu a ustupuje do pozadí. V prvním patře nad vchodem je umístěn pískovcový reliéf od sochaře Bartůňka jako alegorie textilního průmyslu.
Jádro tohoto domu je patrně středověké, přestavba snad barokní, klasicistně upraven v roce 1837 podle plánů stavitele Johanna Nowotného. Další úpravy byly raně novorenesanční, cca. kolem roku 1870, podle plánů firmy Kirpal a Linsbauer. Mezi lety 1904 a 1905 byl dům spojen s čp. 814.
Je to řadový třípatrový dům, v zadním traktu je čtyřpatrový. S podkrovím na přední straně a dvěma hloubkovými dvorními křídly. Pod objektem se nacházejí dvě skupiny sklepů. Pod hlavní budovou jsou sklepy historického původu, přístupné hlavním schodištěm a dále mladší sklepy z téhož schodiště navazující pod pravým dvorním Křídlem a další sklepy, přístupné samostatným vstupem pod levým dvorním křídlem.
Významná klasicistní přestavba Johanna Heinricha Frenzela z roku 1835. Dvorní Křídlo je novorenesanční podle plánů Achilla Wolfa a Václava Sigmunda z let 1877 až 1878. Novorenesanční Sigmundova úprava fasády z roku 1885.
Na této parcele byl objekt, který byl obléhán Švédy a je doložen jako spáleniště. Na parcele je uváděno stavení až roku 1687.
Václavské náměstí v Praze patří k jedněm ze symbolů hlavního města. V horní části ho ohraničuje Národní muzeum a v dolní Můstek. Obě místa jsou stejnojmennými Zastávkami metra. Po obou stranách náměstí najdeme historické paláce. Dominatou je pak socha Sv. Václava. Náměstí nese svoje jméno od revolučního roku 1848.