Valašské Meziříčí - vojenský hřbitov

Při výletu na Cyklostezku Bečva byl jedním z úkolů navštívit ve výchozím místě, kterým se stalo Valašské Meziříčí místní židovský hřbitov. Tato pietní místa bývají svou nevšední atmosférou oblíbenou destinací našeho putování. Židovský hřbitov ve Valašském Meziříčí nepatřil k nějakým starobylým hřbitovům, vznikl až roku 1870. Do roku 1939 bylo pohřbeno na místě za hlavním městským hřbitovem pohřbeno asi 150-200 lidí. O poněkud necitlivém vztahu k památce na židovské osídlení svědčí ovšem fakt, že většina hřbitova byla poničena místními občany v r. 1955. Vzpomeneme-li na Holocaust za 2. světové války, vidíme, že tato pohroma příliš nezměnila poněkud odtažitý vztah většinové populace k Židům. Ostatně ačkoliv nacisté označovali východního obra za židobolševickou pakáž, samotní bolševici později Židy v lásce taky moc neměli (ovšem to byla spíš osobní nevraživost Stalina ke svým konkurentům, která se po té projevila i v sovětských satelitech). Ze samotného hřbitova se tedy dochovalo 17 náhrobků, které byly postupně přemístěny v 80. letech na dnešní pietní místo s centrální Davidovou hvězdou.

Že jsme si ovšem ve smrti všichni rovni ovšem dokazuje přilehlý vojenský hřbitov. Velkému svahu nad Židovským hřbitovem dominuje velký dřevěný kříž a za ním vyrovnaný zástup prostých žulových křížů se jmény padlých. Jde o hřbitov vojáků Wehrmachtu padlých v l. 1939-45. Kromě křížků se jmény najdeme na hřbitově i bronzové desky se jmény vojáků z hromadných hrobů, několik kenotafů a desek se jmény vojáků, jejichž ostatky se nepodařilo identifikovat. Německá část vojenského hřbitova byla vybudovaná v l. 1998-2001 za přispění velvyslanectví Spolkové republiky Německo. Při bližším zkoumání najdeme na hřbitově i spoustu jmen, které nezní příliš germánsky, německá branná moc využívala i síly z okupovaných zemí. Mimo to je na hřbitově pohřbeno i několik sovětských vojáků, kteří padli při osvobozování města.

Patrně nejpřekvapivější částí hřbitova je mramorový obelisk před hromadným hrobem 205 vojáků turecké 20. pěší divize. Většina z nich byla zraněna v letech 1916-17 na haličské frontě. Ti zemřeli v lazaretu, který byl za 1. světové válce zřízen v bývalém žerotínském zámku. Vojenský lazaret byl v té době i na druhém, menším zámku Kinských (dnes muzeum).

Obelisk nad hrobem Turků byl postaven v r. 1998. Umístění tureckého pomníku nevyvolalo zvláštní pobouření, ovšem výstavba německého části vzbudila mezi místními značné pobouření. Nicméně si myslím, že velkorysost patří k dobrým mravům vítězné strany. Velká většina padlých určitě nebojovala s tak Velkým nadšením, jak se i dobová propaganda snažila dokázat. Všechny hřbitovy najdeme za městkým hřbitovem u výpadovky silnice č. 35 na Hranice (naproti supermarketu Tesco).

Jména zemřelých Turků můžeme najít na adrese: http://www.valecnehroby.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=19170