Loading...
Turistické cíle • Příroda • Přírodní památka
Na jižním konci Velatic se na prudkém západně orientovaném svahu údolí rozkládá přírodní památka Velatická slepencová stráň. Chráněná část má rozlohu 0,42ha a ochranné pásmo 50m po celém svém obvodu. Nadmořská výška se pohybuje mezi 280 až 310m nad mořem.
Chráněna jsou především teplomilná rostlinná společenstva na skalnatých svazích kulmských slepenců.
Horní část svahu je porostlá teplomilnými rostlinami a občasnými dřevinami, dolní partie zabírají lesní porosty.
Podobně jako další cenné lokality v okolí, byla i Velatická slepencová stráň, téměř zarostlá trnovníkem akátem a podrostovým černým bezem. Nezanedbatelné bylo i rozšiřování jasanu ztepilého. Eliminace a likvidace těchto kolonizujících dřevin, a tak záchrana silně zdecimovaných původních rostlinných společenstev, započala v roce 1993 a stále trvá. Zdá se, že úspěšně.
Z chráněných a jinak zajímavých rostlin, které se na území Velatické slepencové stráně nacházejí, je určitě třeba zmínit mochnu Písečnou, koniklec velkokvětý a dřín obecný, které zde spolu s fialovými a žlutými květy kosatců nízkých zahajují jaro. V kvetení je vystřídají další rostliny jako hadí mord rakouský, rozrazil rozprostřený, večernice smutná, kozinec vičencovitý, chrpa chlumní, divizna rakouská, rozrazil klasnatý, zlatovlásek obecný. Stráň je rozkvetlá do pozdního léta. Na Velatické slepencové stráni bylo doposud nalezeno více než 150 druhů vyšších rostlin (z toho 15 zvláště chráněných a 84 ohrožených, uvedených na Červeném seznamu).
Neméně zajímavé jsou i zdejší traviny, kterých se zde vyskytuje také velké množství.
Z dřevin, které zde rostou je vhodné zmínit řešetlák počistivý , dřín obecný, brsleny evropský a bradavičnatý, růži šípkovou a vinnou.
Zajímavým místem je i skalnatá rokle mezi Jižním a Severním hřbetem. Zde se daří rostlinám milujícím stinné a vlhčí prostředí, jako jsou kapradiny a mechy. Jenom sleziníků zde rostou tři druhy - červený, severní a routička.
Spodní část stráně patří lesním porostů, zvláště pak javorům klenu, mléči a babyce, habrům, dubům a lískám. Ojediněle se objevuje i jeřáb břek.
Velatická slepencová stráň je také domovem mnoha teplomilných živočichů, převážně hmyzu. Motýli jsou zastoupeni ohroženým modráskem rozchodníkovým, dále pak perleťovcem stříbropáskem, modráskem jehlicovým, okáčem lučním. Z ostatního hmyzu jsou to sarančata, kobylky a kudlanka nábožná.
Pokud vás nezaujmou rostliny ani zvířata, může vás nadchnout pohled do hlubokého údolí, na ves Velatice, nebo třeba jen skalní výchozy slepenců.
Přístup na chráněné území je ze spodní části omezen díky nové obytné výstavbě. Asi jediným přístupovým místem z údolí Rokytky je stezka od konce Velatic, po lávce přes Rokytku a kolem informační tabule cestičkou vzhůru do kopce. Po asi 100m je třeba z cestičky zabočit doleva do prudkého kopce. Po pár metrech mezi stromy se ocitnete na "Prvním jižním hřbetu".
Vyšlapaná stezka v prudké stráni vás zavede na "Jižní hřbet", "Severní hřbet" a "Poslední severní hřbet". Všechny tyto území jsou odděleny skalnatými roklemi, více či méně výraznými.
Druhá cesta je z horní části, kde vede příjezdová cesta k vinohradům a zahrádkám, které od hrany chráněného území pokračují jihovýchodním směrem na Tvarožnou.
Další podobnou lokalitu v blízkém okolí najdete na https://www.turistika.cz/mista/chranene-uzemi-horka-u-podoli.
Krásně zpracovaný článek je na http://mesto.slapanice.cz/progres/lib/files.php?id=1008