Veľká Javorina - 970 m n. m.

Bílé Karpaty (1): Velká Javořina (10/2013), aktualizace v roce 2019

Pohoří Bílé Karpaty se rozkládá po obou stranách česko-slovenské hranice přibližně od Strážnice po Střelnou, což je délka cca 70 km vzdušnou čarou. Převážná část pohoří je chráněna jako CHKO Bílé Karpaty a na slovenské straně jako CHKO Biele Karpaty. Zvlněná krajina kopečků v nadmořských výškách od 300 do 970 m je malebná v každém ročním období a lze zde podniknou řadu pěších nebo cyklistických výletů. Bílé Karpaty mám ráda především kvůli jejich květnatým loukám, na kterých kvete největší množství druhů divokých orchidejí u nás. Snad to tak zůstane i nadále. V roce 1996 bylo území Bílých Karpat zapsáno na seznam UNESCO jako biosférická rezervace.

Velká Javořina s nadmořskou výškou 970 m n. m. (místně také Javorina, slovensky Veľká Javorina) je nejvyšší vrchol Bílých Karpat. Hora se nachází v jižní části Zlínského kraje přímo na hranici České a Slovenské republiky a ač nepatří k našim nejvyšším, je díky rovinám, nad které vystupuje, vidět opravdu zdaleka. Charakteristická silueta vysílače na jejím vrcholu tvoří záchytný bod této části malebné moravské krajiny. Mapa Bílých Karpat na mapách.cz: Mapa Bílé Karpaty

Když pomineme asfaltku ze slovenské strany, kterou se dá dostat až téměř na samotný vrchol (na parkoviště u Holubyho chaty), je hora z české strany přístupná pouze pěšky nebo na kole. Je zde několik výstupových tras v délkách kolem 5 - 6 km (jedním směrem), a to:
- z obce Strání-Květná po zelené (5,2 km, převýšení 645 m),
- od Kamenné boudy po červené (4,4 km, převýšení 323 m),
- z Vápenek po modré (5,6 km, převýšení 541 m),
- od Nové Lhoty po zelené a dále po vrcholové červené (z Kubíkova vrchu 6,2 km, převýšení 393 m).

Z Květné je trasa nahoru poměrně hojně chozená, vede převážně krásným bukovým lesem, zaparkovat se dá bez problémů v Květné. Trasa od Kamenné boudy (Kamenné búdy) vede rovněž listnatým lesem, je nejkratší a také hodně oblíbená. Ke Kamenné búdě se dostanete odbočením z hlavní silnice č. 54 Slavkov - Strání, odbočka není nijak značená. Úzká rozbitá asfaltka vás po cca 2,8 km přivede ke Kamenné búdě, kde je odstavná plocha využívaná lesáky k otáčení techniky a ukládání pokácených kmenů. Místo je rozbahněné a moc dobře se tu neparkuje, přesto zde stává poměrně dost aut. Cesta se v zimě neudržuje. Kamenná búda je malý domek ve vlastnictví Lesů ČR. V blízkosti roste chráněný strom - Dub u Kamenné búdy.

Z Vápenek je výstup asi nejnudnější, protože vede z velké části po lesní asfaltové cestě. Trasa je vhodná pro cyklisty. Ve Vápenkách moc možností k zaparkování auta není. Parkoviště je u penzionu U Černého potoka. Na rozšířeném místě u božích muk obvykle parkuje autobus. Trasu od Nové Lhoty popisuje tento článek.
 
Výhledy do krajiny jsou v této části pohoří pouze z vrcholové louky na Velké Javořině a v oblasti Kubíkova a Šibenického vrchu, jinak trasy vedou lesem. Turisté většinou volí výstup a sestup na Velkou Javořinu stejnou trasou. My jsme naplánovali trasu tak, abychom viděli co nejvíce. Auto jsme zaparkovali ve Vápenkách na parkovišti u penzionu U Černého potoka. Přímo naproti penzionu je zastávka autobusu. Spojem, který odjížděl v 9,58 hod. (všední dny a sobota, raději ověřte aktuálnost) jsme se přepravili na horní zastávku v obci Nová Lhota.

Z Nové Lhoty se dále pokračuje již pěšky do kopce po asfaltce kolem malého nefunkčního lyžařského vleku na Kubíkův vrch a dále po zelené značce na Šibenický vrch (708 m n.m.). Na této části trasy jsou krásné výhledy do typicky zvlněné krajiny Bílých Karpat, na podzim byly louky plné fialových ocúnů, pasoucích se ovcí a listnaté lesy se barvily podzimními barvami. Nepřehlédněte křížek na Šibenickém vrchu, je mimo značenou zelenou trasu na louce pod lesem. Dále pokračujeme lesem po zelené na Kašpariskův vrch, kde je Dibrovův pomník (generál Dibrov, 2. světová válka). Odtud dále po červené až na vrcholovou louku Velké Javořiny. Celá trasa víceméně mírně stoupá, žádné náročné úseky.

Z vrcholové louky (část mezi rozcestníky Velká Javořina - hřeben a Velká Javořina - vrchol) jsou krásné kruhové výhledy. Pokud máte štěstí na počasí s dobrou viditelností, tak na slovenské straně uvidíte Malé Karpaty, Povážský Inovec, Strážovské vrchy a Malou Fatru. Na české straně Velký Lopeník, Jelenec a další vrcholy Bílých Karpat, dále Beskydy, Vizovické vrchy, Hostýnské vrchy, Chřiby, Ždánický les a Pálavu. Při velkém štěstí jsou prý za zimní inverze vidět i první vrcholky rakouských Alp.

Z vrcholu Velké Javořiny můžete sejít kousek na slovenskou stranu k Holubyho chatě, kde lze platit jak eurem, tak českými korunami. Chata se již dlouhá léta pomalu opravuje, ale po celou dobu je funkční. Na chodbě mají v kleci papouška Aru. Dělá, že neumí do pěti napočítat, ale jakmile mu přestanete věnovat pozornost, promluví :-)

Pod Velkou Javořinou, směrem ke Strání, byla na naší i na slovenské straně vyhlášena chráněná Národní přírodní rezervace Javorina, která představuje lesní porosty pralesovitého charakteru, které se zachovaly na severním svahu Velké Javořiny. Můžete zde vidět původní listnaté porosty javoru klenu, buku lesního a jasanu ztepilého. Na jaře tady kvetou koberce sněženek. Podobný les najdete v Bílých Karpatech také pod vrcholem Velkého Lopeníku směrem od obce Březová.

Z Velké Javořiny pak pokračujeme po modré do Vápenek zpět k autu, a to již jen lesem. Celá popsaná trasa Nová Lhota - Velká Javořina - Vápenky je dlouhá cca 14 km, stoupání z Nové Lhoty na Velkou Javořinu je pozvolné a asi 600 m výškových. Na vrcholu Velké Javořiny často a hodně fouká, hlavně na podzim a v zimě, nezapomeňte přibalit něco přes uši.

Kdo chce zažít silvestrovské setkání Moraváků a Slováků na Velké Javořině, ať se sem vypraví 31.12. kolem poledne. Každoročně tady v tuto dobu hoří vatra, hraje lidová kapela, a úměrně počasí se tu schází lidé z obou stran státní hranice. Moc příjemná záležitost. Mám to tu ráda.

Text: Alexandra Prejdová
Fotografie: Jan Prejda

• Bílé Karpaty (2): Velký Lopeník
• Bílé Karpaty (3): Javorník
• Bílé Karpaty (4): Moravské Kopanice
• Slovensko - Biele Karpaty: Vršatské bradlá

Velká Javořina je nejvyšším vrcholem Bílých Karpat, jehož nejvyšší bod dosahuje nadmořské výšky 970 metrů. Tyčí se na československé hranici a stal se symbolem československé vzájemnosti již v roce 1848. Tradiční manifestace obou národů se zde konají i po rozdělení československé federace.