Velké Opatovice – kostel sv. Jiří

Co se týče hlavní dominanty čtyřtisícového městečka, ležícího mezi Boskovicemi a Jevíčkem, musím se přiznat, že i do Velkých Opatovic, poprvé písemně zmiňovaných roku 1308, bych raději zavítal před pár stovkami let. Ne že by se mi tamní svatostánek nelíbil, ale původně zde stával kostelík gotický, pocházející z II. poloviny 14. století a poprvé uváděný v dokumentu z roku 1392. Ten byl později barokně přestavěn a v letech 1790 až 1791 jej teprve nahradila současná „novostavba“. Také současný hlavní oltář pochází z roku 1791 a z umělého mramoru jej vytvořil František Kössler. Monumentální reliéfní plastika sv. Jiří bojujícího s drakem, nacházející se na stěně za oltářem, byla vytvořena teprve v roce 1951. Jedná se o příspěvek akademického sochaře Karla Otáhala a štukatérského mistra Rudolfa Doležala ke 160. výročí postavení zdejšího kostela. V době vánočních svátků si návštěvníci Velkých Opatovic mohou v kostele navíc prohlédnout vyřezávaný betlém, jehož nejstarší část pochází z roku 1908.

K původní stavbě už jen několik málo slov. Gotický kostelík bez věže měl pravděpodobně zaklenutý pouze presbytář a vedle něj stála samostatná stavba zvonice se zvonem sv. Víta z roku 1497. V poslední čtvrtině 17. století pak byl tento kostel barokně přestavěn. Zbořen byl v roce 1790.

Nový kostel byl postaven z odkazu faráře Josefa Harnischera (+1782), jehož náhrobní kámen je zde umístěn dodnes, a to podle zjednodušených plánů jevíčského stavitele Josefa Jelínka. Jedná se o stavbu z místní opuky, jen klenby jsou cihlové. Opuková byla také původní dlažba a vstupní ostění. Fasáda chrámu byla od počátku jednoduchá, bez výraznějšího členění nebo zdobných prvků. Chrámová loď má tři stejně široká klenební pole, zaklenutá valenou českou plackou. Nad sakristií se pak nachází bývalá panská oratoř. Délka kostela je téměř 39,5 metru, šířka 14.6 m. Výška věže po makovici se uvádí 34,10 m, výška klenby v lodi 11,2 m a v presbytáři 10,6 metru.

V interiéru kostela si můžeme prohlédnout mnoho z původního mobiliáře. O těch nejdůležitějších si prozradíme alespoň několik základních informací. Začneme již zmíněným hlavním oltářem se svatostánkem, který pochází z roku 1791. Povrch je zhotoven z umělého mramoru pěti odstínů (červený, zelený, žlutý, šedý a černý) a jedná se o dílo brněnského mramoráře Františka Kösslera z dílny řezbáře Ondřeje Schweigla. Dílem schweiglovy dílny jsou také cherubové, klečící po stranách svatostánku, a andělé z roku 1804, kteří nesou oltářní obraz, darovaný kostelu hraběnkou Jindřiškou Salmovou. Je zajímavé, že nezobrazuje sv. Jiří, ale 33-letého Ježíše Krista. Obraz byl údajně dovezen v roce 1580 Janem Septimiem z Liechtensteina ze Svaté země. Dnes je tento obraz umístěn vpravo vedle dveří do sakristie. Na oltáři stojí kopie tří kánonových tabulek a dvanáct vyřezávaných zlacených svícnů. Ty jsou také dilem Ondřeje Schweigla, který – a to si přiznejme - rozhodně nebyl žádné „ořezávátko“, ale velmi respektovaný umělec.

Z roku 1791 pochází také kazatelna z umělého mramoru. Její podobu navrhl rovněž Schweigel a je zdobena novějšími řezbami a děkovným nápisem. Téhož roku byl kostel vybaven i nezbytnými lavicemi, křtitelnicí, varhanami Jana Komorníka z Rouchovan a mensami dvou bočních oltářů. Boční oltáře byly zasvěceny - stejně jako v původním kostele - Panně Marii Immaculatě a sv. Janu Nepomuckému. Proto je zajímavé, že na jednom oltářním obrazu drtí Neposkvrněná Maruška hlavu hadovi, na druhém vítězí sv. Jiří nad drakem. Holt v tom mají ve Velkých Opatovicích trošku hokej. Nás, šumperské patrioty, může těšit fakt, že obrazy obou bočních oltářů namaloval v roce 1820 Jan Havelka z Loštic. Zlacené řezby rámů pocházejí od olomouckého řezbáře Reitera.

O dalším mobiliáři již jen zkratkovitě. Zpovědnice od stolařského mistra Jana Michla z Lysic byly pořízeny roku 1794, obraz sv. Cyrila a Metoděje od Josefa Zelenky v roce 1863. Z roku 1869 pak pochází křížová cesta, pořízená od Katolické umělecké jednoty z Vídně, a z roku 1872 dvanáct konsekračních křížů na stěnách kostela i nešporní křesla. V roce 1882 byl brněnskou firmou Fegg postaven boční oltář Panny Marie Lurdské, zakoupený od firmy Raffel z Paříže. V roce 1886 je do presbytáře zavěšena také olejomalba Františka Němce z Jihlavy s postavami sv. Petra, Pavla a vrcholové Nejsvětější Trojice. Malovaná okna v presbytáři pocházejí z let 1898 až 1902. A konečně v roce 1908 byly zakoupeny sochy Nejsvětějšího srdce Páně a Neposkvrněného srdce Panny Marie.

A protože mám z tohoto městečka nově získané příbuzné, přidám ještě pár historických faktů. V roce 1913 zhotovil Jan Tuček z Kutné Hory nové varhany a o rok později kostel poprvé navštívila elektřina. Z důvodu první rekvizice zvonů byly roku 1924 pořízeny zvony sv. Jiří a sv. Kateřina od Oktáva Wintra z Broumova. Ty jsou zrekvírovány v roce 1942. Až o třicet let později byly pořízeny nové zvony sv. Jiří a sv. Maria z dílny Marie Tomáškové-Dytrychové z Brodku u Přerova. Současná barevná podoba exteriérů i interiérů kostela sv. Jiří pochází z let 1995 až 1997.

Kostel běžně přístupný nebývá, ale dá se do něj nahlédnout alespoň „přes mříž“. Já osobně jsem si ho mohl podrobně prohlédnout díky tomu, že zde těsně před tím skončil smuteční obřad. Po dohodě s nedalekým farním úřadem je však prý možná prohlídka nejen kostela, ale i kostelní věže. V nejbližším okolí opatovického kostela se nachází také několik poměrně zajímavých soch z období baroka i klasicismu.