Velký rybník, kterému říkáme jezero (Mácháč)

České moře, Velký nebo Velký Dokeský rybník, ale pro většinu lidí „Mácháč. Kdysi se kolem něho potulovali dva Karlové, jeden rybník založil a druhý si ho zamiloval.

Máchovo jezero se sice nazývá jezerem, ale vlastně je to rybník – jeden z největším mimo jižní Čechy. Při pohledu na rozlehlou hladinu (284 hektarů) zaujmou dva ostrůvky, Myší a Kachní, významné ornitologické lokality se zákazem vstupu. Váže se k nim pověst o ďáblovi, který zde kdysi přenášel obrovité balvany z Jestřebí na Bezděz. Když dva z nich upustil do rybníka, vznikly zmíněné ostrůvky.

Rybník založil roku 1366 král Karel IV. na Robečském potoku. Hráz, z větší části přírodní, je široká 9 metrů a 130 metrů dlouhá. Voda dosahuje průměrné hloubky okolo 2 metrů, i když někdy bývá mylně uváděno metrů dvanáct. Procházka okolo vody má své nezapomenutelné kouzlo a nabízí úžasné pohledy nejenom na hrad Bezděz.

Břehy jsou skalnaté a kopcovité i s pozvolným přístupem a plážemi nebo bažinami. Každý poutník tady může objevit něco zajímavého.

Když přišel Karel Hynek Mácha v srpnu 1832, tehdy jako jednadvacetiletý student práv, se svým přítelem Eduardem Hindlem poprvé do krajiny pod Bezdězem, určitě netušil, že vstoupil do míst, s nimiž už bude navždy spjat.

Název Máchovo jezero se začal objevovat až na konci 19. století, protože český lid vyzdvihoval památku Karla Hynka Máchy, který si tento kraj zamiloval a svou nejslavnější skladbu Máj směřoval právě do těchto míst. Spisovatel se k jezeru vrátil asi šestkrát. K úřednímu pojmenování Máchovo jezero došlo však až v roce 1961.

Ale pozor na lesní strašidla, skřítky a podobné bytosti. Samozřejmě nemusejí všichni škodit, ale přeci jenom je dobré být na pozoru.

Hejkal bázlivý

Skřítek ze Slatinných vrchů

Gilbert Pařezík

Zelený muž – Duch lesa

Víla hospodářka

Kryšpín

*