Velký Týnec-drobné památky
Turistické cíle • Památky a muzea • Drobné památky
Velký Týnec s 2 122 (2005) se nachází 4 km jihovýchodně od Olomouce na úpatí kopce Hradisko (299 m). Týnec byl pravděpodobně založen jako zeměpanské zboží někdy ke konci 12. stol., protože podle písemné zprávy z r. 1207 daroval tři popluží v Bukovanech, které patřilo k Týnci, král Přemysl Otakar I. řádu augustiniánek u kostela sv. Petra v Olomouci. V r. 1274 udělil král Přemysl Otakar II. dědičné rychtářství v Týnci, olomouckému měšťanovi Jindřichu z Ivanovic, který měl Týnec spravovat podle německého práva. V tu dobu byl Týnec opět zeměpanským zbožím, z r. 1275 je znám Petr z Týnce a r. 1288 prodal Týnec král Václav II. kostelu sv. Václava v Olomouci s výhradou práva zpětné koupi. Fara v Týnci je uvedená již v r. 1286. V r. 1361 uzavřel markrabí Jan smlouvu s olomouckým biskupem Janem III. a postoupil Týnec s patronátem kapitule. Z Týnce tak byla učiněna kanovnická prebenda, která měla v Týnci dvůr na kterém je v r. 1376 uváděn Vojtěch z Otáslavic. Za války mezi markrabím Joštem a Prokopem byl Týnec Prokopem vypleněn.
Na začátku 15. stol. měl Týnec řadu sporů s městem Olomoucí i se sousedními obcemi o Pastviny. Kapitula se v průběhu 15.stol. dostala do finančních potíží a tak rozprodávala některý svůj majetek. V r. 1457 kapitula svolila, aby dvůr s tvrzí v Týnci byl spolu se 7 čtvrtlány prodán Janu z Kokor. V r. 1499 byla Týnecká rychta povýšena na vyšší právní stolici pro okolní obce. Koncem 16. stol. a začátkem 17. stol. nastaly spory o robotu poddaných mezi kapitulou a poddanými v Týnci. Ještě r. 1604 nařizoval císař Rudolf II. kardinálu Františku z Dietrichštejnu, aby přivedl tyto odbojné poddané vůči kapitule k poslušnosti. Nakonec se spor v r. 1610 urovnal bez přísných opatření. Z r. 1658 je první písemná zmínka o farní škole v Týnci, která v té době měla 12 žáků. R. 1752 dal kanovník František Řehoř Giannini olomouckým stavitelem Antonínem Morwitzerem zchátralou tvrz přestavět a v r. 1755 nechal postavit v zahradě nad silnicí do Grygova prostý letohrádek. Kanovník měl v osobním znaku lva. Symbol lva je zachycen v nástropní malbě, která představuje Vergilia s lyrou a čtyři roční období, z nichž Jaro klade na hlavu lvu věnec a sype květiny. Je to symbolická oslava budovatele altánu. Výjev je doplněn neméně vzletným latinským hexametrem: „Ten vládne a pase, jejž zdobíš květinami na něj kladenými“. Nad vchodem je nápis se znakem Gianninin a letopočet 1755.
V r. 1765 dal hrabě Martinic strhnout tvrz a na jejím místě nechal vystavět barokní zámek, který v r. 1779 částečně vyhořel a byl v r. 1780 Matyášem Butzem z Rollsberku přestavěn. V letech 1750-1760 vystavěl na místě zničeného kostela farář Karel Veselý nový barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie. R. 1787 byly změněny roboty v Týnci na plat a brzy potom rozparcelovány. Parcelací dvora vznikla část obce zvaná Chaloupky.V r. 1837 bylo v Týnci 137 domů s 1060 obyvateli. Byl tu zámeček s letohrádkem, 2 mlýny, palírna a hospoda a od r. 1870 cihelna. Pěstovala se zde zvláštní bílá pšenice vyhledávaná pekaři k pečení a od r. 1880 se tu pěstoval chmel. Na začátku 20. stol. měl Týnec 180 domů a 1313 obyvatel, byla tu záložna (od 1869), od r. 1900 pošta, od r.1918 lékař a od r. 1924 zvěrolékař. V Týnci pracoval od r. 1878 řemeslnický spolek, čtenářský a pěvecký spolek od r. 1881, sbor dobrovolných hasičů od r. 1885, Sokol od r. 1897, Orel, Domovina a agrární dorost od r. 1924. Obecná škola byla v Týnci již od r. 1853, měšťanská od r. 1922 a lidová hospodářská škola od r. 1946. Od r. 1925 bylo v Týnci kino. Týnec vynikal také chovem teplokrevných koní založeným v r. 1911 založeného v původním hřebčinci z 19. stol. V r. 1914 byla založena pila, později v r. 1937 rozšířena na továrnu na nábytek Slezák a Hutka. Od r. 1935 v Týnci pracovala projekce vodních a silničních staveb. Vyráběl se tu od r. 1907 sýr a od r. 1932 cukrovinky. V r. 1946 byl otevřen lom a v r. 1947 továrna na výrobu pytlů a celtoviny.
V roce 1921 byla na kopci Hradisko (299 m) vybudována na náklady obce podle projektu týneckého rodáka a pražského architekta ing. Františka Koláře kamenná mohyla, pojatá jako Památník osvobození, jehož slavnostního odhalení se zúčastnil 18. září 1921 prezident republiky T. G. Masaryk. Tuto událost připomíná pamětní kámen s vytesaným nápisem nedaleko Památníku. Roku 1930 měl Týnec 277 domů s 1727 obyvateli.
Dnes je Velký Týnec i s místními částmi Čechovice a Vsisko moderní obec s několika slavnými rodáky, která poskytuje svým obyvatelům příjemný život a návštěvníkům pohostinnost a při prohlídce mnoha památek, které najdete po celém katastru obce. Před zámkem, který slouží pro potřeby OÚ a Restaurace je sousoší Panny Marie z r. 1724 s osazenými sochami sv. J. Nepomuckého a sv. J. Sarkandra. V části Chaloupky je to kaple Panny Marie z r. 1755, sousoší Vyučování Panny Marie u Grygovské ulice pod letohrádkem, socha sv. Floriána z r. 1723 jako upomínka na velký požár v r. 1721 Na Návsi, kamenný sloup se sochou Panny Marie z r. 1771 jako dar budovatele kostela faráře Veselého na křižovatce ve středu obce a další sochy, kříže a pamětní desky.